Nově zveřejněné údaje z německého pracovního trhu dovolují navázat na úspěšný článek o uprchlících, z nichž třetina neumí ani psát.
Největší německé firmy jsou zatím dosti pozadu, co se integrace imigrantů na pracovním trhu týče. Podle průzkumů německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), jehož redaktoři se ptali třiceti největších firem figurujících v německém akciovém indexu DAX, kolik už zaměstnaly uprchlíků.
V celkovém součtu odpovědí všech třiceti firem, jejichž roční obrat přesahuje 1,1 bilionu eur a které zaměstnávají kolem 3,5 milionu lidí, do začátku letošního června přijaly do pracovního poměru 54 uprchlíků. Navíc padesát z nich připadá pouze na Deutsche Post.
Zarážející na tom všem je, že volných míst je v současné době v německém hospodářství skutečně nemálo – v červnu 665 tisíc. Podle FAZ tato čísla jasně ukazují na to, jak těžké je tyto lidi zaměstnávat.
V německém deníku se uvádí, že ještě během minulého podzimu, kdy do Německa přišla první větší uprchlická vlna, panovalo velmi pozitivní očekávání. Na příklad šéf společnosti Daimler Dieter Zetsche prohlásil, že každý uprchlík možná není brilantním inženýrem, technikem nebo podnikatelem, ale lidé, kteří za sebou nechali svůj dosavadní život, budou velmi motivováni.
„Právě takové lidi u nás v Mercedesu a celé zemi hledáme,“ připomíná FAZ Zetscheho slova, kterými zahájil otevření frankfurtského autosalonu.
O několik měsíců později se ovšem ukázalo, že ve skutečnosti o tyto lidi výrobce aut ze Stuttgartu takový zájem zas nemá – dosud neposkytl práci jedinému uprchlíkovi. Ministryně práce Andrea Nahlesová zas podle FAZ již nemluví o „silách zítřka“, ale spíše o „silách pozítří“.
Odborníci z německých úřadů práce identifikují dvě základní překážky, které naprosté většině uprchlíků bráni v tom, aby se na německém pracovním trhu dokázali uplatnit. První je buďto žádná nebo nedostačující znalost německého jazyka. Druhá je pak nedostatečná kvalifikace.
Podle posledních statistik se na německých úřadech práce hlásí o práci 131 tisíc uprchlíků, dvě třetiny z nich ale nemají žádné formální vzdělání. Většina z nich tak může dělat maximálně pomocné práce.
Horší je, že situace se v dohledné době zřejmě nezlepší, a to i přesto, že 60 procent ze všech uprchlíků jsou práce schopní muži mladší 35 let. Německý úřad práce počítá s tím, že pracovní rekvalifikace a studium německého jazyka, tedy dva základní atributy, které uprchlíci k práci v Německu potřebují, můžou trvat až pět let.
Jediné, v čem německé firmy zaznamenávají úspěch, je umožňování uprchlíkům nabýt potřebnou praxi skrze pracovní stáže, které největší německé firmy migrantům nabízejí. Třicet německých firem vytvořilo podle průzkumu FAZ 2700 míst pro stážisty. Většina firem k tomu podporuje i nadace, které uprchlíkům s integrací pomáhají.
Psali jsme:
autor: fib
