„Přišel čas, aby zaznělo: A dost. A to zejména od těch, kdo mluví o cílené okupaci Evropy ze strany uprchlíků, protože tím vzbuzují dojem, že jsme uprostřed nějaké války,“ poznamenává Tabery. „Češi se nemusí bát cizinců, ale Čechů, kteří bodají nožem a zapalují domy. Pokud se to nezastaví dnes, můžeme tu mít vážné nepokoje, které skončí tragicky,“ domnívá se.
A připomíná Karla Horkého, který za první republiky vydával časopis Fronta. Ten byl proti tehdejší politické elitě, proti Masarykovi, Peroutkovi a Čapkovi. „Po Mnichovu v roce 1938 měla přijít jeho chvíle. Začala štvanice na všechny, které tak vášnivě kritizoval, přesto se k politice ‚ulice‘ odmítl přidat,“ uvedl Tabery a citoval Horkého slova: „Abych však mluvil docela jasně, a to právě za tento list, jehož téměř již deset let ročníků je snad více než dostatečným svědectvím našeho politického zápasu proti Hradu a proti tak zvané levici: jsou věci, do kterých nepůjdeme ani jako bývalá krajní pravice. Jsou zjevy – a zdá se, bohužel, že jich přibývá – s nimiž se neztotožňujeme a musíme je odmítnout, přestože dnes možná je to stanovisko velmi nevděčné a nepopulární. Ještě však přesněji: převratné události vytvořily konjunkturální klima pro štvanice v našem kulturním životě.“
Horký totiž věděl velmi dobře, že i když odchází svět, který kritizoval, v tom novém nebude místo ani pro něj. Nemýlil se, jeho časopis skončil za pár měsíců. Přišla chvíle, aby si to uvědomili i všichni ti, kteří dnes vítají každé slovo proti otevřené liberální společnosti,“ uzavřel Tabery.
Celý komentář Erika Taberyho najdete ZDE.
„Pegida v Praze: Najednou žijeme v jiné zemi. Realita je vedlejší, nedůležitá. Slušní občané se spojují s hnědou ligou. Taky díky prezidentovi,“ uvádí na serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych k sobotním demonstracím v hlavním městě. Pegida v ten den organizovala několik protestních akcí napříč Evropou. Jde o sdružení Vlasteneckých Evropanů proti islamizaci Západu.
„Menší část demonstrantů se přišla zastat uprchlíků. Větší část však měla jasně vytyčené nepřátele: Evropská unie (tedy my sami), Angela Merkelová, Bohuslav Sobotka, Jiří Dienstbier, na Hradčanském náměstí i Andrej Babiš, protože ‚kvůli dotacím podporuje EU‘. Jako nepřátelé byli na různých akcích určeni ‚akademici‘, ‚média‘, ‚sluníčkáři‘ atd. Podporují uprchlíky, prý chtějí, aby Evropu ovládl islám,“ uvedl s podivem Fendrych.
Zarážející bylo podle něj složení demonstrantů na Hradčanském náměstí, již právě proti islámu protestovali. „Samozřejmě neonacisté, tedy ta složka, kterou po celé západní Evropě podporuje, částečně zřejmě i platí, Moskva. Samozřejmě Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS). Samozřejmě vyholené lebky, kluci i holky v bombrech a kanadách. To nepřekvapí. Ale s touto jasně hnědou sekcí demonstrovali spořádaní občané, slušní taťkové a mamky, některé s kočárky. Ochotně, vděčně tleskali Konvičkovi, když říkal: ‚Je to invaze statisíců mladých mužů, o kterých nic nevíme a kteří samozřejmě nepocházejí ze Sýrie‘,“ poznamenal Fendrych.
A ptal se: „Nechápou, že bez EU jsme namydlení? Bez Schengenu náš ekonomický růst půjde do kopru? Nevědí, že tu skoro žádní uprchlíci nejsou a ani sem nemíří?“ Ale hlavně se tázal: „Opravdu jim je šum a fuk, že někdo trpí, je o hladu, nemá nic a prchá před smrtí? Kašlou na to? Proč? Aby sami nemuseli něco málo obětovat?“
A právě to, že po boku nácků bojují spořádaní taťkové a mamky, vidí jako velmi zlé a riskantní. „Spojit se s neonacisty, vydávat kalašnikov za řešení, to je ten strašlivý, hnědý posun v české společnosti. Je čím dál hmatatelnější a vede k násilí,“ zkonstatoval Fendrych. A obul se také do politiků. „Prezident by si měl se vší vážností uvědomit, že stojí na straně nácků. S ním někteří další politici. Díky Zemanovi pak oni spořádaní občané demonstrují spolu s neonacisty, s DSSS atd. Dávají jim ten osudově, tragicky mylný pocit, že ‚hájí národ, nic než národ‘. Ale nic tomuto národu neškodí víc,“ uzavřel s tím, že jsme vyšli na cestu do pekel.
Celý komentář Martina Fendrycha ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
