Makedonské úřady se rozhodly na svých hranicích s Řeckem stavět plot a zabránit tak vstupu nezvaných hostů na své území. Uprchlíci však své pokusy překročit makedonsko-řeckou hranici nevzdávají a chtějí tak učinit ještě před výstavbou zmíněného plotu. Dle publikovaných videí si rozhodně neberou servítky. Po příslušnících makedonské policie hází kameny a pouštějí se s nimi do násilných potyček. Policie byla nucena použít k zastavení násilností gumové projektily a omračující granáty. Střety mezi makedonskými pořádkovými silami na hranicích s Řeckem probíhají několik posledních dní a zraněno již bylo několik desítek osob na obou stranách barikády.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Násilnosti údajně vypukly poté, co utrpěl čtyřiadvacetiletý marocký migrant vážné popáleniny od elektrického proudu, když se pokoušel dostat do země na vlakové soupravě. Následně se v místo nashromáždilo asi dvě stě padesát jeho krajanů, kteří začali po makedonské policii házet kameny a další nebezpečné předměty. Maročan byl společně s dalšími migranty zadržen na základě společné dohody mezi Makedonií, Srbskem, Chorvatskem a Slovinskem. Všechny tyto balkánské státy se rozhodly nadále umožnit volný průchod jen migrantům přicházejícím z válečné zóny, tedy konkrétně z Afghánistánu, Iráku a Sýrie.
Mezi asi osmi sty migranty na makedonsko-řeckých hranicích byli přítomni také Alžířané, Tunisané, Libanonci, Jemenci, Iráčané, Pákistánci, Bangladéšané, Somálci a Konžané. Rozhodnutí makedonské vlády dle jejího mluvčího Aleksandara Gjorgjieva bylo učiněno s cílem zabránit ilegálnímu přechodu hranic a usměrnění migračního toku k oficiálním kontrolním stanovištím. „Hranice zůstane otevřená a všem migrantům z válečných zón bude umožněn vstup do země,“ uvedl mluvčí. Migranti se utábořili podél železniční tratě a již čtrnáct dní blokují železniční dopravu. „Byli jsme tu s našimi dvěma syny deset dní, ale nyní se vracíme zpět do Atén a uvidíme, co bude dál,“ cituje Independent jednoho z íránských migrantů, kterému prý dle jeho slov v rodné zemi hrozí vězení.
O dění na makedonských hranicích s Řeckem informuje také arabská zpravodajská televize Al-Džazíra, jejíž reportéři zpovídali íránské migranty. Většina z nich si nemůže zvyknout na zdejší chladné podnebí a nejsou také spokojeni s chováním policistů. „Je nám tady opravdu velká zima. Nemůžeme obviňovat policii z toho, že nás nechtějí pustit dál. Ale někteří z policistů jsou skutečně příliš agresivní,“ stěžuje si pětačtyřicetiletý Abedie Kalareh. Kapacity makedonských uprchlických táborů jsou vyčerpány a mnoho lidí je tak nuceno spát venku, což potvrzuje také Constance Theisenová z humanitární organizace Lékaři bez hranic. „Od chvíle částečného uzavření hranic navíc denně dochází k násilnostem mezi uprchlíky a policisty, ale také mezi jednotlivými národnostními skupinami uprchlíků.“
Podle prezidenta Makedonie Gjorge Ivanova by mělo rozhodnutí o částečném uzavření hranic a vpouštění jen přicházejících uprchlíků z válečných zón zabránit dalším střetům a zvýšit národní bezpečnost. Naopak lidskoprávní organizace Human Rights Watch považuje dohodu čtyř balkánských zemí vůči uprchlíkům za diskriminační. Také sami uprchlíci neskrývají své znepokojení. „Nevím, proč nás považují za ekonomické migranty. Doma jsem normálně pracoval. My přece utíkáme před vládou. Každá rodina u nás doma má nějakého příbuzného ve vězení,“ argumentuje Kalareh, jenž pochází z kurdské provincie v Íránu. To samé tvrdí i íránský mladík Sina, který žil v Teheránu a uprchl ze svého domova před dvěma týdny. „My si nejdeme do Evropy pro peníze. Chceme pouze svobodu, protože doma čelíme politickým a náboženským represím ze strany vlády.“
Celý text v angličtině je ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
