Zatím je to tak, že na informaci o tom, že bude v blízkém okolí aplikován pesticid, mají nárok pouze včelaři. „Nikdo z nás kromě včelařů nemá podle českých zákonů právo se dozvědět, že pole v jeho blízkosti bude či bylo těmito nebezpečnými látkami stříkáno. A tak si v době postřiků nebo krátce po nich, kdy už jsou stroje pryč, venku hrají děti, těhotné ženy chodí na procházky, v ohradách jsou zvířata,“ upozornil Tuna.
„Ministr zemědělství Marian Jurečka dal před rokem před kamerami našeho pořadu veřejný slib, že jeho úřad připraví změnu zákona o povinném informování lidí o postřicích polí,“ připomněl reportér.
Jenže rok se s rokem sešel a ministr ani jeden slib nesplnil. „Zákon ve Sněmovně není, prochází teprve vnějším připomínkovým řízením. Prý za to může letní sucho, se kterým měl ministr a jeho úředníci plno práce. Především ale návrh zákona povinnost informovat lidi o postřicích polí pesticidy neobsahuje,“ řekl Tuna.
Celá videonahrávka pořadu je ZDE
Tomu se už ministra před kameru dostat nepodařilo. "A jak to tak bývá u politiků, kteří mají místo pusy slibotechnu a řídí se heslem "slibem neurazíš", Jurečkovi se najednou před kameru nechce," podotkl Tuna ironicky. S reportérem tak komunikoval jen mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Ten uvedl, že „ustanovení o plošném informování veřejnosti, například prostřednictvím obcí, o každém plánovaném postřiku přípravky předem není v novele plánováno, protože by takový postup byl kontraproduktivní, a to z praktických důvodů.“
Prý by docházelo k nepřehledné situaci a zmatkům, kdy by se nakonec nestříkalo kvůli počasí, z organizačních či logistických důvodů.
Odborník: Byla by to báječná věc
„Došlo by tak jednak k nárůstu administrativy na straně zemědělců i obcí a na druhé straně k nulové až záporné hodnotě pro veřejnost,“ tvrdil Jordán.
Tuna k tomu ironicky podotýká: „To asi pan ministr Jurečka netušil, když slib dával. A zmatky a administrativní zátěž? Zemědělci už teď postřiky hlásit musí. Včelařům. Všichni ostatní, třeba rodiče malých dětí, ale mají kvůli Marianu Jurečkovi, který se rád prezentuje jako několikanásobný otec a zkušený zemědělec, navzdory jeho veřejnému slibu dál smůlu.“
Na otázku, zda by měli obyvatelé vědět, že v jejich okolí se bude stříkat pesticidy, pak odpovídal Karel Mencl z oddělení klinické mikrobiologie pardubické nemocnice. V Senátu přednášel na odborném semináři na téma pesticidy: „To je snad jedna z nejzásadnějších věcí, protože když vím, že tam někde nebezpečí je, že se pole budou ošetřovat pesticidem, tak budu-li to vědět, nezvolím procházku směrem, kde to bylo ošetřeno. Tím pádem si mohu snížit nálož. Nejde jen o potraviny, ale pesticidy se dostávají do prostředí kolem nás – vzduch, voda, půda. Takže i kontaktně se s nimi mohu setkat a mohou se mi vstřebávat do kůže. I otázka aerosolu. Vdechnutí takového preparátu, vždy je to riziko. Mít indikaci o tom, že se nějaké to riziko v blízkosti nachází, to by byla báječná věc,“ uvedl Mencl.
Nechápu, proč se ministr vymlouvá
David Palán, předseda Asociace pro bezpečné potraviny, nechápe, proč se ministr takto vymlouvá. „Protože už dnes existuje platná legislativa, která říká, že když chtějí zemědělci aplikovat přípravky nebezpečné pro včely, tak musí informovat všechny včelaře v okruhu pěti kilometrů od místa, kde se aplikuje. Vidím jako velmi jednoduché legislativně upravit, aby ta povinnost nebyla pouze na včelaře, ale aby se rozšířila na všechny obyvatele v daném rozsahu,“ uvedl Palán.
Mencl pak vysvětlil, jaké vážné zdravotní problémy může způsobit kontakt s pesticidy: „Mohou být akutní toxická postižení. … U organofosfátů, které byly dříve brány jako bojové chemické zbraně, tak tam to akutně může znamenat velmi vážné poškození organismu ve smyslu běžných věcí, jako je slinění, pocení, průjem. Ale bohužel se projevují na centrálním nervovém systému, protože jsou to inhibitory tzv. acetylcholinesterázy, tedy mediátorů pro přenosy vzruchů v neuronech. Tam to může znamenat i potlačení dechového centra a ve finále smrt.“
Pesticidy mohou i za úbytek spermií
Dlouhodobé působení pesticidů na člověka může způsobit vznik rakoviny, mutací nebo postihnout imunitní systém. „Markantní je to třeba u zvěře, kde v místech, kde se používají pesticidy a hlavně organofosfáty ve větší míře, tak ani ne tak úhyn, jako snížení reprodukce,“ uvedl Mencl.
A připomněl, že za 30 let se nám snížila norma na počet spermií ve spermatu u mužů. „Dnes je norma 40 milionů v mililitru, když jsem vycházel z fakulty, tak byla norma 120 milionů. Takže i v tomto směru se mohou negativně podepisovat na reprodukčním vývoji člověka,“ upozornil.
Mencl dodal, že ve Spojených státech byly na toto téma v roce 2011 prováděny tři nezávislé studie, kdy byly sledovány ženy, které se pohybovaly ve venkovském prostředí. Ať už ženy farmářů, nebo to bylo v místech, kde bylo používáno hodně pesticidů a organofosfátů ve srovnání s městskou aglomerací. „U těchto žen to mělo na vývoj plodu poměrně velký význam. Byl hlavně postižen mentální vývoj dětí,“ řekl Mencl.
Tuna pořad uzavřel s tím, že odborníci dál trvají na právu vědět, kdy jsou pole ošetřována pesticidy. Dokud to tak nebude, nezbývá než situaci řešit způsobem, který použil jeden z účastníků senátního semináře o pesticidech. „Pořídil si včely. To, že má doma děti, prostě nestačí. Vítejte v Kocourkově,“ dodal Tuna.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
