Díky přítomnosti Velké Británie v EU vytvářely země bez eura významnou část HDP. Tento podíl se ale nyní výrazně zmenší, navíc Polsko zřejmě urychlí jednání o vstupu do eurozóny. Česko by se tak ocitlo mimo hlavní proud.
Není vhodná doba na stání opodál
„Možná se teď láme chleba a není vhodná doba na stání někde opodál,“ citují dnešní Hospodářské noviny českou eurokomisařku Věru Jourovou, podle které bude výhodnější být členem eurozóny. Činí tak v textu avizovaném hned na první stránce jednoznačným titulkem „Země bez eura ztratí v EU vliv“. „Mohou přijít klíčová rozhodnutí, která si skutečně mohou země eurozóny dohodnout jen pro sebe. Kdybychom nebyli u takových rozhodnutí, mohlo by nás to poškozovat.“
Navzdory těmto vyjádřením tuzemští politici mluví, jako by se nic nedělo, a tvrdí, že k žádnému spěchu není důvod.
Premiér i ministr zahraničí euro odmítají
„Pro nás to není aktuální věc, není to otázka, kterou by česká vláda v nejbližší době otvírala,“ prohlásil včera premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka před odletem na summit EU v Bruselu. Podpořil ho také ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek, podle kterého nemá vláda na své straně veřejné mínění: „Žádné rozhodnutí není možné dělat bez toho, že máte veřejnost na své straně. Neměli bychom dělat kroky, které nejsme schopni veřejně obhájit.“
Většina podnikatelů je pro euro, ale to nestačí
Podle HN je nyní vládní koalice v tomto postupu jednotná a nelze čekat, že by před říjnovými volbami do krajů chtěla riskovat ztrátu voličských hlasů. „Většina podnikatelů je pro euro, ale to nestačí. Vstup do eurozóny předpokládá významnou shodu veřejného mínění a politické scény, což nenastalo,“ uvedl místopředseda vlády a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Za nynějších podmínek není vstup do eurozóny reálný,“ přidal se další místopředseda vlády a šéf ANO Andrej Babiš.
Kalousek euro chce
Jedním z mála českých politiků, kteří se stavějí pro přijetí eura, je exministr financí Miroslav Kalousek.
„Není dobré dělat urychlené tahy v emocích, ale pokud bude Evropa dvourychlostní, tak není v zájmu naší země, abychom patřili do pomalejšího, vedlejšího pruhu,“ přimlouvá se za rychlejší přijetí eura Kalousek. Stejný názor má také europoslanec za ANO Pavel Telička. „Po Brexitu je jasné, že o podstatných věcech se bude rozhodovat v eurozóně,“ říká. A Jourová sděluje, že se pokusí vládní politiky oslovit. „Budu jim říkat, aby ve světle nových událostí zvážili, jak dál postupovat.“
Také podle dnešních Lidových novin chce předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker využít Brexit k tomu, aby se společnou měnou do budoucna platilo v celé Unii, Českou republiku nevyjímaje. Noviny se k tomu přidávají palcovým titulkem na první stránce „Euro i pro Česko?“
Češi by na vstupu do eurozóny vydělali
List cituje vládního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzu. Ten je přesvědčen, že euro by zemi prospělo bez ohledu na Brexit. „České firmy i lidé by na vstupu do eurozóny vydělali. Ekonomicky jsme na to připraveni. Navíc zkušenosti z posledního roku s Řeckem ukazují, že eurozóna je silnější a stabilnější než v roce 2009,“ tvrdí Prouza.
Po diskusi o přijetí eura volá předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). „Vzhledem k očekávanému vytvoření tvrdého jádra EU ze zemí eurozóny je debata o zavedení eura v ČR namístě, neboť je v našem zájmu zůstat v hlavním proudu evropské integrace,“ říká.
Závazek přijmout společnou evropskou měnu na sebe Česko vzalo již podpisem přístupové smlouvy k EU. Do klubu zemí platících společnou měnou ale nikdy příliš nespěchalo a podle řady ekonomů by nemělo ani dnes.
Země, které mají vlastní měnu, rostou rychleji
„Zkušenosti starých členů ani porovnání změn u nových členů nepřinesly ekonomické důvody, proč euro přijímat. Euro nepřineslo na Slovensko v porovnání s Českem více nových investic, nezrychlilo ekonomický růst ani export. Naopak země v EU, které mají vlastní měnu, v posledních letech rostou rychleji a mají nižší nezaměstnanost,“ tvrdí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Na straně druhé by byl vstup do eurozóny poměrně elegantním způsobem, jak ukončit devizové intervence České národní banky. Konce slabé koruny se totiž bojí jak centrální bankéři, tak především politici, které straší vidina sílící měny, ubližující exportu.
Británie byla hlavní brzdou ještě užšího svazku
Tématu se v Lidových novinách věnuje jejich komentátor Jan Klesla. Myslí si, že patálie s britským odcházením může být nakonec to nejlepší, co se Evropě stalo. „Celý projekt integrace starého kontinentu už přes dvě dekády trpí nerozhodností, co je vlastně zač a kam míří. Veškeré reformní snahy troskotají hlavně na úpěnlivém vyhýbání se otázce, jestli chceme společný stát, nebo „jen“ volnější ekonomické souručenství. Plácáme se někde mezi a Brexit by mohl být tolik potřebným nakopnutím říct si to konečně na rovinu,“ píše.
Podle něj byla Británie dosud jednou z hlavních brzd budování toho, čemu se v euroslangu říká „ještě užší svazek“. Upozorňuje, že z ekonomického pohledu je „náš autoland již dnes fakticky 17. spolkovou zemí Německa“. Rychlé přijetí společné měny by pak samozřejmě dávalo smysl jako vstupenka do onoho užšího svazku.
Háček je podle komentátora v tom, že k tomu EU potřebuje silné politické vůdce, jakých se jí teď nedostává. „Bez nich s eurem naskočíme akorát tak na bárku bez kapitána, jejíž nejlepší lodník skočil přes palubu,“ uzavírá Klesla svůj komentář.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
