Vláda bude jednat o změnách daní, týkají se slev i paušálů

01.07.2014 10:54

Vláda bude ve středu jednat o změnách daní od příštího roku. Návrh ministerstva financí zvyšuje slevu na dani na druhé dítě o 200 korun a na třetí a další o 300 korun měsíčně, navrací daňovou slevu pracujícím důchodcům a omezuje absolutní výši odpočtu u paušálních výdajů živnostníků využívajících 60procentní a 80procentní paušál. Vyplývá to z internetových stránek vlády.

Vláda bude jednat o změnách daní, týkají se slev i paušálů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vládní lavice ve sněmovně

V případě slev na děti je dnes možné na každé dítě odečíst z daní 13 404 Kč ročně, tedy 1117 Kč měsíčně. Například koaliční lidovci požadují další růst slevy až na druhé dítě o 500 korun a na třetí a každé další o 900 korun v roce 2017. MF k tomu ovšem uvedlo, že tento návrh bude možné zapracovat až do další novely zákona o dani z příjmů, jejíž účinnost chystá od roku 2016.

K využití výdajových paušálů budou podnikatelé omezeni částkou dva miliony korun. Týká se to paušálů ve výši 60 i 80 procent. Nadále budou moci podnikatelé využívat slevu na poplatníka, naopak nebude znovu zavedena sleva na manželku a děti. Maximální částka, kterou lze paušálem odečíst, je již stanovena u výdajových paušálů 30 a 40 procent.

Paušální výdaje jsou nejjednodušším způsobem uplatnění výdajů v daňovém přiznání. Podnikatelé, kteří se rozhodnou uplatnit výdajové paušály, jsou povinni vést pouze evidenci příjmů a pohledávek vzniklých v souvislosti s jejich činností, zatímco při normálním placení daní si podnikatelé musejí schovávat všechny doklady a složitě si vypočítávat daně. Při využití paušálů stačí odečíst určité procento výdajů z dosažených příjmů a ze zbylé části si vypočíst daň. Výdaje vypočítává procentem ze svých příjmů, tedy z peněz, které v příslušném roce skutečně obdržel. Výše procentního paušálu na výdaje přitom závisí na druhu příjmů.

MF chce také omezit možnost odpisů na investiční životní pojištění. Odepisovat z daní by bylo možné jen peníze zaplacené na krytí pojistných rizik, ne určené na investování. Představitelé pojišťoven tvrdí, že návrh obsahuje řadu sporných bodů.

Znovuzavedení daňové úlevy pro pracující důchodce

Ministerstvo rovněž ruší v zákoně zřízení Jednoho inkasního místa od příštího roku a odvod z úhrnu mezd. Spolu s tím také navrhuje ze zákona odstranit schválené plošné osvobození dividend od daně a nižší limity na daňový odpočet úroků z hypoték a stavebního spoření. Zůstane tak limit 300 000 korun namísto v zákoně schválených 80 000 Kč. Pracující důchodci si pak budou moci podle normy od příštího roku opět nárokovat slevu 24 840 Kč ročně.

Materiál MF rovněž upravuje zdanění investičních fondů, a to tak, aby investice prováděné prostřednictvím investičních fondů měly z pozice investora srovnatelné daňové zatížení s investicemi prováděnými individuálně, tedy 19 procent. U vybraných typů investičních fondů, například fondů rizikového kapitálu, zůstane zdanění sníženou pětiprocentní sazbou. V rámci daňového řádu pak MF navrhuje u sankcí znovuzavedení možnosti individuálního prominutí vybraných příslušenství daně za specifických podmínek.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se v polovině června v souvislosti s normou dohodl s šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou, že zůstane zachována daňová úleva pro odboráře. Stejně tak zůstane daňové zvýhodnění u režijních jízdenek a výsluh policistů a vojáků. Původně je návrh MF ještě z dob bývalého ministra financí Miroslava Kalouska rušil.

Ministerstvo zároveň v materiálu upozornilo, že některá ustanovení daňových zákonů, které koalice plánovala změnit nebo zrušit, bude řešit až s účinností od ledna 2016. Jde například o zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: adr, čtk

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

18:04 860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

Česko stojí před otázkou, zdali následovat některé evropské země a vyslyšet volání Kyjevu o pomoc s …