"Objevila se kriminalita, která tady dříve nebyla - kriminalita hospodářská, kriminalita proti soukromému vlastnictví," zavzpomínal Scheinost na první roky po sametové revoluci. Jeho kolegyně z institutu, psycholožka Alena Marešová, ale připomněla, že za totality se také kradlo hojně, a to ze socialistického majetku. "Pokud by se tato trestná činnost více objevovala v tehdejších statistikách, možná by se od těch současných zas až tolik nelišily," podotkla s nadsázkou.

Otevření hranic po změně režimu podle Scheinosta nepředstavovalo pro českou kriminalitu žádný ostrý kvantitativní zlom. "Vlivy zvenčí jako nelegální migrace či organizovaná prostituce se v policejních zjištěních začaly projevovat až kolem roku 1994 či 1995," poznamenal.

Československo a později Česká republika se staly tranzitním územím, přes které přecházeli migranti, některé pašované zboží jako například drogy, ale i pachatelé z východu i z jihu Evropy dále na západ. Podíl cizinců na trestné činnosti nicméně zůstal až dodnes relativně konstantní: celorepublikově se pohybuje okolo 6,5 procenta, což je výrazně nižší číslo než v Německu, Rakousku či Francii. "Cizinci tady spíše odpočívají a lížou si rány," glosovala Marešová.