Fotogalerie: - Výročí listopadu ve jménu Zemana
Fotogalerie: - Červení proti zeleným
Co říci k tomu, že Zemanovi odpůrci na něj před dalšími čtyřmi prezidenty křičeli, pískali a házeli vajíčka?Anketa
Na úvod se ujal slova děkan Právnické fakulty Jan Kuklík. Ten uvedl, že je rád, že může přivítat prezidenty na jeho fakultě právě v den, který je svátkem studentů. Pak už dostali slovo čtyři hlavy států střední Evropy.
Prezident Miloš Zeman uvedl, že jako účastník demonstrace ze 17. listopadu se pokusí zamyslet nad tím, do jaké míry si idealizujeme naše dějiny. Zeman pak vzpomínal, že byl na demonstraci na Albertově, kde bylo asi padesát tisíc lidí. Na Národní třídě se ale prý ohlédl a zjistil, že dav řídne, a ve skutečnosti tam zůstaly i podle oficiálních odhadů asi dva tisíce lidí. „A dneska slýchávám, kolik hrdinů tam bylo,“ dodal.
„Mám obdiv pro ty, kteří zůstali. Pochopení pro ty, kteří utekli. Ale ne pro ty, kteří ze sebe dnes dělají hrdiny,“ vysvětlil Zeman. „Po skončení Pražského povstání také všichni Pražané bojovali v povstání. Pokud rovnou nebyli u partyzánů,“ dodal prezident.
„Smysl mého krátkého vystoupení je v tom, mít pravdivou historii. I když nemusí být útěšná. Je ale dobré se této falešné útěšnosti zbavit,“ vysvětloval prezident. Připomněl, že režimem otřáslo též zoufalství jeho vedení. ,,To bylo tak stupidní, že nebylo možné vydržet ani minutu jeho následující vládu," vysvětlil.
Pak děkoval Polákům, kteří to v roce 1989 všechno začali a již v červnu měli svobodnou vládu. Děkoval také Maďarům a východním Němcům. Dějiny mají smysl pouze tehdy, jsou-li pravdivé. „Vzdejme čest těm, kteří bojovali proti komunismu v době, kdy odvaha nebyla tak běžná,“ vyzval Zeman, načež zakončil citátem Adama Michnika: „Nebyl jsem s vámi v minulosti zbabělý, a proto s vámi teď nepotřebuji být statečný.“
Květina pro Gaucka
Pak dostal slovo jeho polský kolega Branislaw Komorowski. „Revolucionářů je vždycky na počátku málo, a na konci hodně,“ připustil.
Důležitý je ale podle něj konec, že jsme svobodní lidé, a že jsme tuto svobodu získali pro následující pokolení. „Já jsem revolucionář, který byl v první řadě. Obuškem jsem dostal poprvé v roce 1968. Jsem ale šťastný, že se se svobodou ztotožňuje čím dál více lidí,“ uvedl.
Svobodu jsme podle něj získávali v různých podmínkách a různými metodami. „Všichni bychom si ale měli pamatovat pachuť absence svobody a užívat si naší svobody. A dělit se o ní s těmi, kteří o ni ještě bojují,“ připomněl. Zmínil Ukrajince, Moldavany, a v budoucnu prý i další postsovětské národy. „Je to náš závazek z toho, že už jsme svobodu získali,“ uvedl.
Zmínil, že svým vnoučatům vypráví boj za svobodu na základě humorných příhod. Tak je to prý pochopitelnější. V této souvislosti poznamenal, že v Polsku nejprve bojovali intelektuálové a pak dělníci. Zato v Československu vedli revoluci studenti a umělci.
„Je třeba pamatovat na to, aby se všechny společenské skupiny cítili spoluautory svobody,“ zdůraznil. Uzavřel slovy, že dnešní český svátek svobody je svátkem svobody pro všechny země.
Německý prezident Joachim Gauck zmínil, že návštěva v Praze je ukončením evropské cesty prezidentů, kterou začali v červnu v Polsku. „Hovořili jsme o mnoha rozdílných tradicích, ale stejném cíli. Chtěli jsme být Evropané, mít právní stát a být svobodnými lidmi,“ uvedl prezident.
Naše svoboda má podle něj jeden základní model, postavený na našich základních hodnotách.
Připomínky historie jsou podle něj důležité. „Způsob, jakým si připomínáme minulost, vypovídá něco i o tom, co chceme v současnosti a v budoucnosti,“ myslí si. Pokud podle Gaucka některé hodnoty opomíjíme, může to být alarmující.
„Máme ještě mnoho nesplněných úkolů a nové výzvy. Globální problémy, klimatickou změnu, ztenčující se zásoby přírodních zdrojů,“ zdůraznil Gauck. Pak uvedl, že je vděčný kolegovi Komorowskému, že jmenoval zemi, o kterou se tolik zajímáme - Ukrajinu.
„Vím, že ve vaší zemi nejsou politické strany tolik v oblibě. Ale bez nich by to asi bylo mnohem těžší. Stejně jako bez odborů nebo občanské společnosti,“ připomněl německý prezident. „V každé generaci je podle něj třeba vzbudit ten pocit, který nám dal křídla,“ zakončil své vystoupení. Sklidil za něj největší potlesk a od jedné z divaček i květinu.
Putin to dělá jako Hitler v Sudetech, řekl polský prezident a strhl se potlesk
Který politik naši zemi po roce 1989 NEJVÍC POŠKODIL?Anketa
Podle něj by nedošlo k událostem osmdesátého devátého roku, nebýt maďarského povstání 1956, Pražského jara 1968 a polské Solidarity na počátku osmdesátých let. Na konci osmdesátých let se podle něj opoziční skupiny jednotlivých socialistických zemí učily od svých kolegů v jiných zemích. Zmínil, že tehdejší režim občanům upíral i právo na vzpomínky nebo na vzdělání.
„Nevím, jestli u vás existuje zakázaná literatura. Ale já jsem si jako student rozhodně nemohl vypůjčit každou knížku, kterou jsem chtěl,“ zavzpomínal, jak si disidenti posílali samizdat dokonce i přes hranice v překladech.
Pak připomněl, že nebylo možné ani cestovat. V Maďarsku prý bylo specialitou úřadů povolit výjezd jen polovině rodiny, a druhá musela zůstat doma. „Vy si dnes nasadíte batoh a jedete do Vídně nebo do Londýna,“ dodal. Právě tato touha po svobodě podle něj vedla ke studentské demonstraci 17. listopadu.
Následovaly otázky z publika, a hned první z nich mířila na ožehavé téma války na Ukrajině. Zde podle něj boj za svobodu není u konce, neboť na východě Ukrajiny se stále bojuje. „Kdy pomůžeme našim bratrům na Ukrajině,“ burcoval. Americký senátor John Mc Cain podle něj vyzývá k vyslání vojsk. „Sláva Ukrajině,“ zvolal nakonec.
Slovo si vzal prezident Zeman. „Myslím si, že po dohodách z Minsku se nabízí plán na řešení. A my bychom jako politici měli dělat vše pro to, aby křehké příměří na východě Ukrajiny bylo zachováno.“ Podobně se na to prý dívá i ukrajinský prezident Porošenko. „Prezidenta Porošenka jsem několikrát potkal a považuji ho za velmi silného politika, který je schopen mír na Ukrajině nastolit,“ soudí.
Prezident Komorowski uvedl: „Pomáháme Ukrajině v rámci možností. Polsko a celá EU podporuje prozápadní kurs Ukrajiny skrze přidružení k EU a tato smlouva je stále v ratifikaci,“ připomněl. Podle něj právě tato smlouva rozpoutala válku, neboť Rusko se s ní nedokázalo smířit. „Není důležité, jaká je to invaze. Důležité je, že Rusko zrušilo hranice a posílá do cizí země své lidi.
Je to podle něj totéž, co dělali Němci před válkou v Sudetech, kam také poslali tisícovky dobrovolníků,“ řekl polský prezident a vysloužil si potlesk.
Rusko si podle něj vymyslelo novou definici války s nejasně definovanými zelenými mužíky. „Je to typická východní vychytralost,“ uvedl. „Ukrajina se stala nástrojem budování ruské sféry vlivu,“ kritizoval. Rusko si podle něj zvolilo nikoliv cestu modernosti, ale velikosti, prosazované na úkor druhých.
Klíčem k budoucnosti Ruska je podle Komorowského to, zda se Ukrajině podaří dostat se na Západ. „V tom případě lidé jako vy, třeba na Lomonosově unverzitě, budou přesvědčeni, že když se to povedlo na Ukrajině, může se to povést i u nich,“ věří. „Když se to podaří na Ukrajině, budou tam moct Rusové přijet a dozvědět se samozřejmou věc - že na Západě je to lepší než na Východě,“ zakončil a vysloužil si potlesk.
Psali jsme:
Prezident Gauck pak uvedl, že nevidí jedinou evropskou zemi, která by byla ochotna pomoct Ukrajině svými vojsky. A už vůbec prý nevidí mezi mladými evropskými lidmi dobrovolníky, kteří by tam šli dobrovolně sami za sebe. Evropa prý Ukrajině nejvíce pomáhá tím, že varuje Rusko, že pokud se do toho pustí skutečně „natvrdo“, nenechá to tak. Mimoto je prý třeba, aby Ukrajinci získali ve svou vládu důvěru, a o to se prý také snaží.
K věcem, jako je členství Ukrajiny v NATO, je však prý skeptický. Chápe, že některé postsovětské republiky, třeba baltské země, jsou vděčné, ale na Ukrajině to prý není možné. „Já hájím názor, který má i většina německé společnosti: Největší pomoc je ukázat Rusku, že existují hranice. Druhou pomocí je podle něj ekonomická pomoc Ukrajině,“ uzavřel.
Maďarský prezident pak připomněl: Obama hned na počátku prohlásil, že vojenská intervence nepřichází v úvahu. Z toho je třeba vycházet. Varuje nás podle něj rok 1956 a 1968 a proto je naší morální povinností je podpora Ukrajiny.
„Pokud bychom chtěli podpořit skutečně efektivně, museli bychom sáhnout hodně hluboko do svých kapes,“ varoval však.
Pussy Riot jsou jako Jan Hus. To se stydíte i za něj?
Další tazatel pak zdůraznil, že boj o svobodu nikdy nekončí a jako příklad zmínil skupinu Pussy Riot. „Pan prezident Zeman je prezidentem země, kde jednou z nejvýznamnějších opozičních skupin byla Charta 77,“ četl naléhavě, načež citoval z rozsudku nad skupinou The Plastic people of the Universe, díky kterému vznikla. „Stydí se pan prezident za Chartu 77,“ ptal se. Tím ale nekončil. Slavíme prý také svátek Jana Husa, který se nechal upálit za kritiku korupce v katolické církvi, což je podle něj podobný postoj, jako měly Pussy Riot. „Stydí se český prezident za Jana Husa,“ ptal se rozčíleně student.
„Srovnávat Pussy Riot s Janem Husem je trochu urážka Jana Husa a přiznám se, že tak divoká analogie mě nikdy nenapadla,“ odpověděl Zeman. „Najděte si to na internetu a zjistíte, že je to tvrdé porno, a nejde jen o to s těmi zmraženými kuřaty,“ poznamenal.
„Nikomu neberu jeho názor, že Pussy Riot jsou bojovnice za lidská práva. Já na základě videonahrávek tento názor nesdílím,“ dodal prezident.
Poslední dotaz pak měl student Matěj Husák z Fakulty sociálních věd UK. Ten ve svém diskusním příspěvku vypočítal, co všechno prezidentovi vyčítá. Šlo o vulgární výroky o Pussy Riot, prohlášení o Číně, lidských právech, i o znevažování významu demonstrace ze 17. listopadu 1989. „Váš osobnostní a intelektuální úpadek pozorujeme již delší dobu,“ zakončil.
„Zaznamenal jsem ve svých sedmdesáti letech na sobě značný úpadek. Například jsem nahluchlý, takže jsem ve vašem vystoupení neslyšel žádný dotaz,“ odpověděl studentovi prezident.
„Nechystáte se omluvit české veřejnosti za vaše výroky o Číně, o lidských právech, o znevažování demonstrace 17. listopadu,“ formuloval student následně svůj dotaz.
Prezident mu odpověděl, že se v Číně sešel s představiteli občanské společnosti. „Prostudoval jsem si životopisy těchto čínských disidentů, a zjistil, že jsou to zastánci přechodu země k liberální demokracii. Nevím, jestli se s těmi lidmi setkala během svých osmi návštěv Angela Merkelová, já jsem se s nimi setkal, a bylo to pro mě v mém intelektuálním úpadku osvěžující,“ uzavřel prezident.
Tomu připravili jeho odpůrci rovněž dramatický odchod z Právnické fakulty. Před budovou se shromáždilo několik desítek lidí, kteří jej s transparenty a povykem vyzývali k demisi. Jejich pokus zabránit odjezdu prezidentské kolony ovšem skončil neúspěšně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
