Kdybyste mohli v naší zemi závazně nařídit jednu jedinou věc, co by to bylo?Anketa
„Já jsem hlasoval před deseti lety pro vstup do Evropské unie a nelituji toho,“ řekl ve speciálním pořadu Deset let v EU Bohuslav Sobotka (ČSSD). Pro vstup byli i ostatní předsedové parlamentních stran. Pouze Petr Fiala (ODS) řekl, že kdyby se o vstupu hlasovalo dnes, dlouze by nad tím přemýšlel. Vojtěch Filip (KSČM) jako jediný přiznal, že už před deseti lety hlasoval proti.
Česká republika ale tak jako tak v Unii už je – a v pořadu se diskutovalo o její pozici či problémech. Podle Andreje Babiše (ANO) Česko dostatečně nevyužilo unijního potenciálu. Například v době předsednictví u nás padla vláda, a navíc jsme se „proslavili“ kauzou ProMoPro.
Celkově se také podle něj chybně vykládá role EU a špatně se lidem vysvětlují její pozitiva. „Dostali jsme víc peněz, než jsme odevzdali,“ uvedl Babiš. „Evropská unie nám umožnila profitovat a my jsme toho nevyužili,“ dodal a ukázal na eurofondy, zde jsme totiž nejhorší v čerpání v Evropě. Další chybu vidí předseda hnutí ANO v tom, že Česko má v Bruselu velice málo úředníků. „Místo, aby se naši lidé hlásili za naše úředníky do Bruselu, tak jsme dělali kampaň, jak to osladíme Evropě,“ nechápal Babiš. Jistá negativa ale na Unii také vidí.
Sobotka se dívá na otázku Unie pozitivněji, ale chápe, že veřejnost je často euroskeptická – eurozóna prošla krizí. Přitom nakonec se podle něj Řecko zvedlo a stejně tak EU si vede už lépe. „Většina veřejnosti si to nemyslí a možná je to chyba v tom, jak komunikujeme o tom, co se každým dnem odehrává,“ míní předseda ČSSD. Lidé také kritizují špatné čerpání z evropských fondů, zde má ale Sobotka jasno: „Za to nemůže Brusel, to je vina České republiky, jak si nastavila pravidla.“
Demokratické principy dusí byrokracie
Skeptický je k Evropské unii ale předseda komunistů. Z Unie se podle něj vytrácí původní smysl, aby fungovala i jako mírový prvek. „Já myslím, že primárně byl, ale ne vždycky tak skončil,“ popisoval Filip. Navíc mu v EU chybí demokratické principy, protože spoustu z nich prý dusí byrokracie.
Podle Fialy převažují výhody, ale měli bychom být vůči Evropské unii obezřetní. „Je tam obrovské množství nevýhod a my si to musíme uvědomovat,“ varoval předseda ODS. Jako příklad uvedl, že až 70 procent legislativy ovlivňuje Brusel. „Já opravdu nepotřebuji mít, jak má být zakřivený banán nebo okurky. Ta regulace je příliš velká,“ kritizoval.
Podle Tomio Okamury (Úsvit) je velkou chybou Česka, že není v Bruselu řádně zastoupeno. „Řekněte mi jména těch europoslanců, ty nikdo nezná, nikdo si je nepamatuje,“ usmál se. Celkově jsou prý do evropských voleb nasazovány nezajímavé tváře. „Když má někdo plat 200 tisíc měsíčně, tak by měl být setsakra vidět v ČR, co tam dělá,“ míní.
Tomio Okamura
Dalším tématem bylo právě i čerpání evropských peněz. Zde pořád není jasné, kde vznikla chyba a proč ČR čerpá z fondů tak málo – podle někoho za to mohou bývalí ministři, to ale ti, kteří byli ve studiu (například Fiala), odmítli.
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) to řekl jasně, při čerpání evropských peněz se podle něj kradlo. „Doufám, že nastavení, jaké je teď v dokumentu, bude podstatně lepší,“ slibuje si od nové vlády, kde je sám místopředsedou.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) novou vládu zatím hodnotit nechtěl. „Já bych si netroufal to teď posoudit. Uvidíme, jaké bude mít výsledky,“ uvedl. Podle něj ale celé čerpání nakonec nezáleží tolik na plánech jako spíše na samotných lidech, kteří jsou za financování zodpovědní a kteří se procesu účastní.
Velkou otázkou spojenou s EU je v současnosti také přijetí eura. Veřejnost ho zatím nechce, podle posledního průzkumu agentury STEM by euro přijalo jen 24 procent lidí. Předsedové parlamentních stran byli spíše pro, ovšem připustili, že ČR nyní stejně nesplňuje podmínky.
Na vstup do eurozóny nemáme rozpočet
„Nemůžeme vstoupit do eurozóny jako chudý příbuzný,“ míní premiér Sobotka, podle něhož by lidé ale na přijetí eura vydělali. „My na to dneska nemáme strukturovaný rozpočet. Ten deficit máme výrazně vyšší, než jsou pravidla,“ souhlasil ministr financí Babiš. Navíc nadhodil důležitou otázku: Kdyby na to skutečně došlo, kdo by určil kurz? Toto téma ale prý zatím nechává být, protože v současnosti není aktuální.
To Okamura odmítá, aby se euro přijímalo bez referenda, kde by lidé sami rozhodli, zda novou měnu chtějí. Schwarzenberg je naopak proti. Souhlasil však s ostatními, že otázka je hlavně, kdy by se euro vůbec přijímalo.
„Zda do eurozóny vstoupíme, tak to podle toho, jak se bude eurozóna vyvíjet,“ uvedl pak Bělobrádek. Jistou „zatáčku“ podle něj eurozóna vybrala, ale budoucnost může být různá. „Je zcela evidentní, že pro nás jako ČR to bude výhodné do budoucnosti,“ uzavřel souhlasné názory vládních stran.
_profil_top.jpg)
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
