Vytáhnete uprchlíka z vody a za pár týdnů vraždí v Paříži. Nemůžeme ty lidi vyhnat zpět do moře. I to znělo na výživné debatě o uprchlících

Anketa

Přejete si, aby Martin Konvička šel do basy?

96%

hlasovalo: 18149 lidí

V úvodu účastníci debaty hledali odpověď na otázku po příčinách současné imigrační krize. Podle Bohumily Koníčkové je za současnou krizí situace na Středním východě a spuštění vlny imigrace způsobují tamní přeplněné uprchlické tábory. Druhou příčinou je podle ní Evropská unie, která nedodržuje svá imigrační pravidla a dochází k tomu, že sem uprchlíci proudí ve velkém. Zástupce zelených Michal Berg upozornil i na environmentální příčiny imigrace, k níž přispívají klimatické změny, kdy lidé odcházejí ze svých zemí, jež je neuživí. Také místní konflikty někde vznikají i z tohoto důvodu. Podle Petra Tkadlece se na imigraci kromě válek na Blízkém východě podepisuje i snaha Západu získávat v chudých zemích levné suroviny. Tomáš Pajonk pak uvedl, že hlavní a zásadní příčinou uprchlické krize je to, že lidé v zemích původu uprchlíků věří, že jinde se budou mít lépe, když prodají majetek a odcestují do Evropy, aniž mají dost informací. Má na tom vinu jak Evropská unie, tak i převaděčské gangy a místní vůdci.

Za krizi mohou Merkelová i Řecko

V diskusi o chybách, které se v souvislosti s imigrací objevily, Tomáš Pajonk řekl, že při pohybu desítek milionů lidí nemůže být pojmenována jedna jediná chyba, ale je tady špatné nastavení očekávání migrujících lidí, avšak i Evropa je bohužel ústy Angely Merkelové pozvala. „Dokud tomu budou věřit, bude vlna pokračovat. A také je špatně nastavená pomoc africkým a jiným zemím, ne že by Západ pomáhal málo, ale dělá to špatně,“ uvedl Tomáš Pajonk ze svobodných.
Michal Berg s ním ve věci pomoci nesouhlasil, ale problém je podle něj v tom, že se Západ celou dobu tvářil, že se ho situace netýká, a tak to dospělo až do stavu, kdy je v Sýrii válka už třetím rokem a humanitární pomoc tam klesá. „Je špatně, když říkáme, že bychom měli pomáhat v místě konfliktu, a zároveň klesají rozvoj a humanitární pomoc v oblasti. Nesmíme se divit, že se problém přenáší k nám, náš pohled nebyl úplně správný,“ uvedl zástupce Strany zelených Michal Berg.
Z pozice Bloku proti islámu pak Bohumila Koníčková řekla: „Svým způsobem jsme udělali chybu všichni. Možná klesá humanitární pomoc, ale ta je dobrovolná, a pokud klesá, má to své příčiny. To ale nedává uprchlíkům právo, aby si pro tu pomoc přišli sem. Chyba je také v Řecku, které prostředky na ochranu hranic z EU použilo na jiné věci, Německo zase udělalo chybu svou vítací politikou. A chybovali jsme i my laxním přístupem, jako by se nás problém netýkal.“ Petr Tkadlec navíc kritizoval Západ a Evropskou unii za jejich podíl na vyzbrojování oblasti Blízkého východu, jež se také podílejí na situacu, kterou dnes musí Západ řešit.

Nelze zahodit lidskost a ty lidi vyhnat do moře

Debata dál směřovala k otázkám zacházení s imigranty v Evropě. Podle Bohumily Koníčkové nyní sedíme na časované bombě a hrozí její výbuch, hodně lidí se podle ní uklidňuje tím, že sem uprchlíci zatím nechtějí, ale až bude zaplaveno Rakousko a Německo, může nastat nezvladatelný chaos. Tomáš Pajonk kritizoval vlády s tím, že se snaží problém „kopnout dál“ a nejsou schopné jej dlouhodobě řešit. „Pokud se přístup Evropy nezmění, nejpozději za rok nebo za dva se něco jistě stane s ohledem na množství imigrantů,“ řekl zlínský předseda svobodných. Zástupce pirátů Kadlec předpokládá, že Islámský stát bude s pomocí NATO a Evropské unie eliminován a lidé, kteří budou v té době v pohybu, bude částečně možné vrátit, ale zbytek bude muset Evropská unie integrovat, protože jejich návrat není příliš pravděpodobný.
Ochrana hranic podle něj navíc není příliš reálná, pokud jde o mořské pobřeží: „Máme alternativu zahodit lidskost a ty lidi vyhnat do moře, ta ale není možná. Musíme se soustředit na to, odkud přicházejí. Když proudí voda, musejí se zastavit zdroj, a ne stavět hrázičky. Prvním úkolem je zastavit přísun lidí, a to se odvozuje od toho, co tady v Evropě očekávají. Pokud tím Evropa nezačne se změnami, nepomohou opatření na hranicích.“ Ti, kdo už do Evropy přišli, už zde podle Pajonka zůstanou, už je není ani kam vrátit. „Asad je možná chce zpátky jako vojáky, ale to není řešení,“ konstatoval Tomáš Pajonk.
Podle Michala Berga je velká část imigrantů skutečně ohrožená a je třeba odstranit příčiny tohoto ohrožení. Proti tomu ale Bohumila Koníčková řekla, že v migrační vlně jde většinou o ekonomicky motivované lidi, kteří sem proudí s falešnými pasy a opalují si prsty, aby ztížili identifikaci. „Ti, kdo utíkají před válkou, zůstávají v blízkosti svých zemí a čekají, aby se mohli vrátit, ostatní jsou ekonomičtí imigranti,“ uvedla Koníčková. Kurdové podle ní dokonce v táborech odmítli cestu svých dětí do Německa s tím, že by ztratily vazbu k vlasti.

Koníčková: Vytáhnete uprchlíka z vody a za pár týdnů vraždí v Paříži

Moderátor debaty Marek Štěpán ze svobodných pak uvedl téma souvislosti terorismu a migrace. Podle Michala Berga terorismus spíše uprchlíky vyhání, a pokud jde o teror v Evropě, už dříve před masovou imigrační vlnou zde bylo několik tisíc lidí monitorováno kvůli terorismu a teroristé nepotřebovali žádné uprchlické maskování. Uprchlíci nemají podle Berga s bezpečnostními riziky mnoho společného. Ani Tomáš Pajonk by nespojoval aktuální uprchlickou krizi s terorismem: „Terorismus je zbraň, kterou využívá Islámský stát, a nemá to nic s tím, jestli se chce někdo dostat do Německa. Nebezpečná jsou ghetta, kde po čase vzniká pátá kolona teroristů, vidíme, že bojovníci Islámského státu z Evropy jsou ze druhé generace imigrantů.“

Podle Bohumily Koníčkové je ale migrační vlna naopak velice dobrá schovávaná pro džihádisty. „Vytáhnete uprchlíka z vody a za pár týdnů vraždí v Paříži. Říká se, že je v Česku bezpečno, a přesto se v Praze rozsvítí vánoční strom bez lidí. Co si o tom má člověk myslet,“ ptala se Bohumila Koníčková. Tomáš Pajonk pak připustil, že migrační vlna situaci teroristům usnadňuje, teroristické útoky ale byly i před ní. „Teroristické útoky se dělají, protože fungují jako to jediné, čím islamisté mohou Evropě skutečně ublížit. Nejhorší je, že Evropa při vší vojenské síle na to nemá žádnou odpověď. Migrace teroristům pomáhá, ale příčiny a pokračování teroru se budou muset řešit jinak než zastavením imigrační vlny,“ řekl Tomáš Pajonk.

Pajonk: Zákazem islámu bychom jen dehonestovali vlastní kulturu

Diskuse se pak stočila na možnost zakázat islám, jak požaduje hnutí Islám v ČR nechceme. „Islám by se měl zakázat, je to ideologie stejně jako nacismus a nepatří do naší kultury. Islám dehonestuje ženy, povoluje středověké tresty, a to, že je pedofil a vrah je pokládán za svatého, není kompatibilní s naším sekulárním státem. To je ideologie spojená s právem šaría. Proto jsem pro zákaz,“ prohlásila Bohumila Koníčková. Podle Michala Berga je to ale nepřijatelné kvůli respektu svobody vyznání jako základního demokratického principu. Navíc je na světě množství různých druhů islámu, nelze tedy házet všechny muslimy do jednoho pytle. Ani Tomáš Pajonk není pro zákaz islámu, protože to podle něj problémy neřeší. Lze podle něj bojovat proti násilnostem, ale víru nelze zakázat. „Zákazem islámu bychom jen dehonestovali vlastní kulturu. Vláda by neměla postihovat diskriminaci a nepřijatelné myšlenky, jako když například v mešitě schvalují kamenování žen, to je skoro trestný čin,“ vysvětlil svůj postoj Tomáš Pajonk. Podle Michala Berga by mělo dojít k omezení vlivu všech vyznavačů násilí, což je věcí bezpečnostních složek, úplný zákaz islámu by ale vedl jen k ještě větší radikalizaci muslimů. „V našich zemích platí vláda práva a svoboda slova. To lidi láká a chodí k nám proto ze zemí, kde to není. Proto jsou umírnění muslimové našimi největšími spojenci proti radikálním teroristickým skupinám,“ konstatoval Michal Berg.