Dočasná úprava hrobu, kde spočívají padlí z obou stran konfliktu, je dílem architekta Norberta Schmidta, malíře Patrika Hábla a hudebního skladatele Michala Rataje. Vernisáž dnes zahájí kardinál Miloslav Vlk, který v roce 1999 společně s představiteli evangelických církví při pietním aktu na tomto místě uložil do země ostatky 42 mužů a 2 žen padlých v roce 1620.
Organizátoři projektu, který potrvá do listopadu, kladou důraz na to, že má jít o setkání všech, jichž se tento "úhelný kámen národního vědomí" dotýká. K debatám jsou tedy zváni katolíci i evangelíci, věřící i nevěřící, Češi i cizinci.
Nevelká bitva z počátku třicetileté války kontrastuje s obrovskými důsledky, které měla pro dějiny českých zemí. V národní paměti je počátkem doby temna. Romantickou představu o porážce národa, který čekal několik staletí na svou svobodu, si ve školách osvojovalo několik generací žáků. Projekt Bílá hora 2014 chce oživovat otázky o tom, kdo jsou vítězové bitvy a kdo jsou její poražení, zda jsou Češi národem Husovým nebo zda Bílá hora znamenala germanizaci českých zemí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
