Dočasná úprava hrobu, kde spočívají padlí z obou stran konfliktu, je dílem architekta Norberta Schmidta, malíře Patrika Hábla a hudebního skladatele Michala Rataje. Vernisáž dnes zahájí kardinál Miloslav Vlk, který v roce 1999 společně s představiteli evangelických církví při pietním aktu na tomto místě uložil do země ostatky 42 mužů a 2 žen padlých v roce 1620.

Organizátoři projektu, který potrvá do listopadu, kladou důraz na to, že má jít o setkání všech, jichž se tento "úhelný kámen národního vědomí" dotýká. K debatám jsou tedy zváni katolíci i evangelíci, věřící i nevěřící, Češi i cizinci.

Nevelká bitva z počátku třicetileté války kontrastuje s obrovskými důsledky, které měla pro dějiny českých zemí. V národní paměti je počátkem doby temna. Romantickou představu o porážce národa, který čekal několik staletí na svou svobodu, si ve školách osvojovalo několik generací žáků. Projekt Bílá hora 2014 chce oživovat otázky o tom, kdo jsou vítězové bitvy a kdo jsou její poražení, zda jsou Češi národem Husovým nebo zda Bílá hora znamenala germanizaci českých zemí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.