Ministerstvo vnitra dnes oznámilo, že kapacita zařízení pro zajištění cizinců nestačí. Otevře proto postupně další detenční zařízení s přísným režimem s několika stovkami míst. Počítá se mimo jiné s budovou bývalé věznice.
„Zařízení pro zajištění cizinců není primárně určeno pro ty, kteří usilují o azyl. Je to poslední štace pro ty, jež chce ČR vyhostit poté, co na jejím území pobývali dlouhodobě nelegálně,“ řekla ČTK právnička asociace Jiřina Neumannová.
V zařízení pro zajištění cizinců musejí zadržení odevzdat telefon a peníze, v ubikacích bývají zavření. V přijímacím středisku se mohou lidé volně pohybovat po uzavřeném areálu a v pobytovém centru se pak mohou případně dostat ven na propustku, popsala právnička. Podotkla, že v detenčních zařízeních bývají nyní i děti. Podle šéfa správy uprchlických zařízení Miloslava Koudelného děti nejsou v zařízeních zadržené, jsou jen „ubytované se zadrženými“ dospělými a rodiny se ze zařízení přesouvají případně do volnějšího střediska.
V současnosti jsou hlavními zajištěnými lidé ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Pákistánu
Cizinecká policie podle svého šéfa Milana Majera na počátku roku zachytila na českém území hlavně ekonomické migranty z Kosova při jejich cestě na Západ. Nyní jsou mezi zajištěnými hlavně lidé ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Pákistánu. Zadržené, kteří požádali o azyl v jiné zemi, do ní Česko podle dublinského nařízení vrací. Maďarsko dočasně ale přebírání pozastavilo, příval nestíhá.
Česká vláda rozhodla o tom, že do konce roku 2017 republika přijme 1 500 uprchlíků. Zhruba 1 100 z nich by měl stát převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů. Podle asociace by Česko mohlo například zahlcenému Maďarsku, které má desítky tisíc žádostí o azyl, pomoci už nyní. Podle Neumannové mají uprchlíci v Maďarsku teď stejně jen mizivou šanci na získání azylu. Česko by tak nemělo čekat, že se mu je tam podaří vrátit, části lidí by mohlo poskytnout ochranu. „Bylo by to gesto humanitární vůči těmto lidem a gesto solidární vůči Maďarsku a jiným státům EU, přetíženým žadateli o azyl,“ uvedla asociace. Podle ní to připouští dublinské nařízení i české zákony.
Podle asociace by tento přístup byl konstruktivnější než represe. Po vypršení lhůt jsou totiž zadržení uprchlíci propuštěni. Mají se do Maďarska či jinam pak dopravit sami. Obvykle se ale stejně vydají dál. „Ti lidé nikam nezmizí. Budou se potulovat po Evropě. Budou se pohybovat mimo systém, což může být v důsledku problém. Zavírání očí před realitou ničemu nepomůže,“ dodala Neumannová.
Psali jsme:
autor: vam, čtk
