Známý starosta Litvínova chtěl poslat bagry do nechvalně proslulé čtvrti. Chce na to dotaci a toto mu vzkázali

24.08.2014 20:47

Politici z Litvínova chtějí prosadit, aby peníze na likvidaci vylidněných panelových domů našla vláda. Pomohlo by se tím například ghettu v Janově, kde jsou zchátralé a vybydlené domy problémem, který ale jejich majitelé a správci nehodlají řešit ze své kapsy. Kvůli tématu demolic v problémových, zejména romských lokalitách by na sever Čech měla brzy přijet ministryně.

Známý starosta Litvínova chtěl poslat bagry do nechvalně proslulé čtvrti. Chce na to dotaci a toto mu vzkázali
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: MiIan Šťovíček

Před lety se hovořilo přímo o zboření celého sídliště. O demolici jednala tehdy radnice s bytovou společností CPI, která v ghettu s převahou romského obyvatelstva vlastní kolem šesti set bytů a domnívá se, že držet násilím domy hrůzy nic nepřináší. K záměru prezentovanému developerskou společností ovšem nedošlo a podle nejčerstvějších zpráv ani brzy nedojde.

Město dnes tlačí majitele zdevastovaných panelových domů k demolici na jejich účet. Ti na to ale prostě nemají finance. „Společnost CPI teď bude tři vchody zazdívat,“ připomněla místostarostka Erika Sedláčková (KSČM). „Apelujeme na ně, aby demolovali bloky, v nichž obyvatelé nepobývají, ale je to dost nákladné,“ uznal starosta Milan Šťovíček. „Nemáme ze situace v Janově radost. Například postoj SBD Krušnohor je takový, že musí ctít a dbát, aby vynakládali prostředky efektivně. Nemohou úvěrovat neplatiče,“ dodal místostarosta Karel Linhart (Severočeši.cz), že chápe postoj bytového družstva, jehož družstevníci nemohou sanovat potíže způsobené nepřizpůsobivými nájemníky.

Obě společnosti se potýkají s tím, že do opuštěných bytů se někteří problémoví jedinci uchylují neoprávněně.

Bývalý véčkař ví, jak na to

Podle exposlance Milana Šťovíčka, starosty Litvínova, bývalého véčkaře a dnes kandidáta za Starosty a nezávislé, by fenomén měly řešit české centrální orgány. „Měly by vypisovat dotační tituly na demolici takových paneláků,“ míní politik, podle něhož už litvínovský establishment v tomto směru konal, a to konkrétně s ministrem vnitra Milanem Chovancem a jeho vládní kolegyní pro rezort práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou. „Paní ministryně by v této věci měla do Litvínova opětovně přijet. Asi je nutné věc řešit i na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj, jenže tam se teď po Věře Jourové bude měnit ministr… Řešení by uvítala řada měst. Je to záležitost vlády,“ uvádí dál starosta Šťovíček.

Místostarostka Erika Sedláčková upřesnila, že pokud by vláda zapracovala na uvedeném dotačním titulu, mohli by o něj žádat majitelé domů. „Ovšem ne tam, kde jsou byty v osobním vlastnictví,“ dodala.

Ministryně sociálních věcí to nezachrání?

Vzkaz z úřadu zmíněné ministryně Marksové ale není příliš slibný. „Ministerstvo se jednání o dalším postupu v Litvínově určitě předem nebrání,“ říká sice Petr Habáň z Ministerstva práce a sociálních věcí, ovšem vzápětí dodává: „Ale v současné době nemám informace o dotačním titulu, který by bylo možné využít pro demolici budov. Dotace z ESF jsou určeny především na sociální služby, nikoli na tento druh činnosti.“

Zkušenosti s demolicí zchátralých domů mají například v Mostě, kde se loni zbavili ohavného skeletu č. 12 v Chanově. Museli ovšem vyčlenit přímo z městského rozpočtu zhruba tři miliony korun. Blok 9 v chanovském sídlišti padl před dvanácti lety, a to za 2,6 milionu korun. Již třetí panelák pro změnu zmizel během léta v Bečově na Mostecku.

Bytové družstvo Krušnohor, které spravuje domy mimo jiné právě v janovském sídlišti, považuje názor politika Šťovíčka za nesmyslný. „Nepředpokládáme, že by byla dotace na likvidaci domů státem schválena. Jde o soukromou věc vlastníků, nikoliv státu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz jejich mluvčí Petr Prokeš. „Jediný problémový je blok číslo D2, přesněji polovina bloku, v němž - ne naší vinou - převážili početně nepřizpůsobiví. Správu této části domu chceme opustit, ať si nepřizpůsobiví zvolí jinou formu správy - vlastní družstvo, vlastní společenství vlastníků, nebo připojení k jinému právnímu subjektu, ať správci bytového fondu, realitní kanceláři či agentuře,“ říká Petr Prokeš s tím, že problematické otázky výhradně směřují k neúspěšné politice CPI-Byty. „Ta do Janova přesídlila cikány z celé republiky a nyní na svoji politiku doplácí,“ dodává. Podle jeho mínění se tak stalo za přihlížení města, které zpackalo privatizací městských domů.

Evropa pomáhá, vše ale nezvládne

S revitalizací Janova už dnes pomáhá Evropská unie. O tom, jak postupuje plnění Integrovaného plánu rozvoje sídliště Janov, informovala radnice mimo jiné v červenci. Na sídlišti se realizuje projekt „Komplexní revitalizace veřejných prostor v sídlišti Janov III“, který finančně podpoří strukturální fond EU. Předpokládané celkové náklady na třetí fázi revitalizace jsou kolem 10 milionů korun, přičemž až 85 % uznatelných nákladů by mělo být hrazeno z  dotace, zbývající část zaplatí město ze svého rozpočtu.

Stavební práce pro město vykonává firma HERKUL, a. s., která předložila nejnižší nabídkovou cenou. Ta by až do října letošního roku měla zvládnout rekonstrukci chodníků v ulicích Luční, Gluckova, Přátelství a Hamerská v Janově, dále vybudování schodiště u nákupního střediska Krušnohor, vybudování nových parkovacích míst před MŠ Paraplíčko a v ulici Kopistská, zřízení osvětlení přechodů pro chodce včetně ostrůvků pro bezpečné přecházení, rekonstrukci parkoviště u nákupního střediska a rekonstrukci plochy v atriu nákupního střediska.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Bartoš

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Byl byste pro, aby měli cyklisti SPZ?

Cyklisti jsou všude a dost často bohužel nedbají pravidel silničního provozu. Už víckrát se mi ale stalo, že udělali nějaký přestupek a vlastně jim to projde, protože je nemáte jak identifikovat, i když je třeba natočíte nebo je zachytí nějaká kamera. Neměli by mít na kole něco, podle čeho půjdou id...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Toto není pokus o přepisování dějin...“ Oslavy osvobození. Bez ruské vlajky i hymny

10:13 „Toto není pokus o přepisování dějin...“ Oslavy osvobození. Bez ruské vlajky i hymny

Několik tisíc lidí se zúčastnilo pietního aktu a následného doprovodného programu v Muzeu na demarka…