Jejich přezkumem se údajně zabývalo Nejvyšší státní zastupitelství ČR, které zjistilo, že v minulosti se v nich státní zastupitelství všech stupňů dopustila různých prohřešků. Nejvyšší státní zástupce prý uvažuje o kárných žalobách na viníky. Padla také zmínka, že podnět k přezkumu přišel z občanského sdružení Šalamoun.

Je pozoruhodné, že k uveřejnění došlo v době celotýdenního pobytu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v zahraničí.

Zpráva ČTK obsahovala nepravdivý údaj o tom, že kauza Jiřího Čunka byla pravomocně ukončena soudem. Česká televize ji nekriticky přejala a šířila dále. Je to jen jeden z dokladů neodpovědnosti sdělovacích prostředků vůči veřejnosti: novinářům nestojí za námahu nahlédnout do archivu. Spoléhají se na to, že oVčané stráví cokoli, co jim k strávení předloží. Ve skutečnosti se věc Jiřího Čunka nikdy k soudu nedostala, proto jím ani nemohla být ukončena. Byla odebrána usnesením NSZ z 4. června 2007 přerovským orgánům dříve, než stačil vyšetřovatel podat státnímu zástupci návrh na podání obžaloby, dříve, než bylo jasné, že dozorující státní zástupce Radim Obst obžalobu skutečně podá. Trestní stíhání pak bylo jednou provždy zastaveno usnesením okresního státního zástupce v Jihlavě Arifa Salichova, které nabylo právní moc zásluhou nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké.

A opět: zpráva uvádí nepravdivě, že případ odňala a nově přikázala Renata Vesecká. Ve skutečnosti příslušné usnesení vydal tehdejší ředitel trestního odboru NSZ Stanislav Potoczek. Když pak kvůli tomu vypukl poprask, nejvyšší státní zástupkyně „naskočila do jedoucího vlaku" a začala svého podřízeného vehementně bránit. Samozřejmě měla udělat něco úplně opačného.

Nemohu souhlasit se zveřejněnou zprávou ani ve výroku, že státní zástupce Arif Salichov pomohl Jiřímu Čunkovi, když jej zachránil před soudním projednáním jeho věci. Ve skutečnosti ho připravil o příležitost k věrohodnému a právně nezpochybnitelnému očištění jména.