Aktuální taktika ČSSD v podobě obstrukcí je takový politický „vichr z hor", kdy se ČSSD snaží vytvořit na konci představení drama, jehož pravým smyslem je zcela něco jiného, než zabránit prosazení vládních reforem.

Předně už po čtvrtku, kdy se ČSSD doobstruovala pouze k tomu, že byl schválen první zákon vrácený oranžovým Senátem, totiž zákon omezující státní podporu stavebního spoření, bylo jasné, že takto budou postupně schváleny všechny reformní zákony a faktický smysl obstrukcí se tak vytrácí. Bojuje-li navíc proti seškrtání stavebního spoření Bohuslav Sobotka, který ještě jako ministr financí v roce 2003 prosazoval obdobné škrty s nachlup stejnými argumenty, jako dnes Miroslav Kalousek, působí to mimořádně nedůvěryhodně. (Více zde: http://www.vasevec.cz/vip-blogy/petr-dimun-sobotkovy-%E2%80%9Eobstrukce%E2%80%9C)

ČSSD také bezděčně odhalila jiný svůj problém, totiž velmi nízkou intelektuální úroveň některých svých poslanců, jejichž projevy postrádaly snad vše, smyslem počínaje a řečnickou kvalitou konče. ČSSD bohužel trpí personální vyprahlostí na straně jedné a tuhou stranickou oligarchií, která moc nepřeje politickým talentům, na straně druhé. Takoví lidé se pak opravdu hodí do stylu hokejového mače, který v devadesátých letech předváděl německý národní tým, kdy hráči byli prakticky za pohyblivé mantinely, jejichž jediným cílem bylo soupeři překážet.

Čím hůře, tím lépe...

Leč, vládní koalice ve své aroganci nevydržela válku nervů a skomírající frašce v podání ČSSD, jejímž jediným smyslem je oddálit rozhodnutí o hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, vdechla život ve chvíli, kdy omezila diskusi k jednotlivým zákonům. Tím ČSSD vytrhla trn, v podobě fyzické i intelektuální únavy jejích poslanců, z paty a umožnila mluvit o protiústavnosti a učinit tak ze sebe oběť zvůle většiny.