Antonín Ticháček: Vláda ČR nezabezpečuje odpovědně potravinová a další občanská práva

Moto: 25 let politizace demokracie vytvořilo v ČR podhoubí pro malverzaci a amorální hamižnost politiků, ( PPP, Plunder Program of Politicians). To místo prioritní péče o public goods, o blaho veřejnosti. Pravda, právo a spravedlnost přicházejí v ČR zkrátka.

Vážený pane premiére Sobotko, pane předsedo PSP ČR Hamáčku,

dovolte prosím, abych vás oba opakovaně oslovil ve věci řady všeobecně tristních výsledků správy věcí veřejných, a to nejen za dobu působnosti koaliční vlády, ale i za posledních 25 let. Spolu s názorovými sympatizanty máme výhrady ke správě věcí veřejných v ČR, a to jak ze strany LIB LAB vlád, tak té poslední, koaliční vlády, jakož i ze strany PSP ČR, ve správě státu. Názorová skupina odborníků má na mysli především food security a edukační působnosti v ČR. S ohledem na vytrvalou ignoranci vládních i parlamentních útvarů k pokusům o věcnou pracovní komunikaci a management zdola ( 8.října 2014 13:21, 28. listopadu 2014 12:25, 8.prosince 2014 12:25 ), oslovujeme tímto otevřeným dopisem přímo vás pane premiére a pane předsedo.

Našim politikům a zastupitelům totiž nic celých 25 let nebránilo v rozvíjení profesionalizace malverzačních aktivit v čerpání prostředků ze státních zdrojů, což máme za důsledek politizace státní správy. Rudou vládu sice vystřídaly střídavě modrá LIB a oranžová LAB vláda, které však v duchu nekorektních opozičních smluv bujaře pokračovaly v nastolených neoliberálních praktikách "privatizace výnosů a etatizace ztrát“. Trvale byl a i v koaloční vládě je pěstována politická fašizace demokracie, režim stranického povýšenectví, odmítajícího snahy občanské laické i odborné veřejnosti o účinný management zdola, sledující nápravu věcí veřejných.

Ignorantský, moxcensky korupčnický výkon státní správy ze strany politiků označil sociolog případně za "krizi v zacházení s demokracií". Koncem devadesátých let nás tato krize stála každého z nás, a to včetně kojenců , 100.000 Kč.

Jak také jinak, když v rámci kooperačně kontrolních působností EU čtyři europoslanci pověření prověrkou čerpání dotačních titulů EU v naší zemi konstatovali, že „ ČR má už třetím rokem nejvíce chyb ze všech členských států EU. Situace se prý ale zlepšuje, přinejmenším v kontrolní činnosti, protože se odhalují stále nové a nové chyby.” Bruselským kontrolorům, jak vidno, nechyběla příslušná dávka sarkasmu, když takto diplomaticky popsali stav správy veřejných financí a národohospodářství vůbec. Těžko říci, proč europoslankyně paní Ingeborg Grässleová na hranou spokojenost prověrkové komise z EU nepřistoupila a řekla pravdu. Prohlásila totiž, že "Češi by neměli z evropských zdrojů dostat ani korunu a ještě by měli spoustu peněz vracet. Vymysleli takový způsob čerpání, který zřejmě záměrně vytváří prostor pro podvody s evropskými penězi. Dosud se prý nevysvětlilo, jak bylo možné, že se vytvořil takový systém, který v několika stupních nad sebou kryl podvody a korupce, ke kterým docházelo v nižších úrovních. Češi neumějí s penězi zacházet, chovají se jako v Řecku, nedá se jim věřit, když něco slíbí, a podvody kryjí dodnes".

Taková kritika byla českými činiteli přijata se zřetelnými rozpaky, sváděli vinu na sebe navzájem, aniž by se předmětně zabývali svou morální, nemluvě o hmotné responzibilitě. Věcně správného, institucionalizovaného i personifikovaného pojmenování reality, čerpání a využívání finančních prostředků z EU resp.informací a auditů o ní, se veřejnosti nedostalo. Podle aktuální zprávy EU Report 2014 však může ČR v končícím programovém období přijít až o 65 mld. korun na projekty financované z evropských prostředků. Z hlediska čerpání evropských peněz je ČR trvale nejhorší z celé Unie.

Konnrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, ale i nedůvěra a bdělost občanů vůči politikům a státu , jsou stále větším hřebík v botách politiků, zastupitelů, ale i jim blízkých. Je tomu tak nejen pro výsledky prověrek "hospodaření" na MZe v období 2010 až 2012, ale hlavně pro další věcné náírodohospodářské a životní souvislosti.

Prověrky byly provedeny od února do srpna 2013 a zpráva NKÚ předmětně konstatuje, že v programech využívaných v kontrolovaném období byly zjištěny obecně formulované a velmi podobné cíle, například “optimalizovat hospodaření s vodou se zřetelem na udržení funkcí krajiny a zároveň zdokonalit systémy hospodaření s vodou v krajině“etc. Rovněž některé očekávané přínosy byly uváděny v obecné rovině, např. „zlepšení zdravotního stavu zemědělských plodin, hospodářských zvířat nebo lesů“, a provozní problematice a realitě zdaleka nepřinesly očekávané. Bez komentáře ponechávám zaznamenané vydání 13 milionů Kč na výzkum pitelnosti piva v ČR. Takové a řada podobných “přínosů” jsou obtížně ověřitelné a použitelné k hodnocení efektivnosti programu.MZe, které nezpracovalo dostatečně podrobná a přesná pravidla jejich hodnocení, takže nezamezilo diametrálním rozdílům v přístupu k vyhodnocování výsledků podpořených projektů, nezamezilo jevům dobře honorované pavědy, označované za “bádání pro bádání”. Současně MZe “nestanovilo ve smlouvách o podpoře uzavíraných s příjemci podpory vždy konkrétní a měřitelné cíle a pro praxi využitelné výsledky. U projektů ukončených v roce 2012 neuzavřelo ve většině případů ani smlouvy s příjemci o využití výsledků projektů, včetně plánu užití výsledků, takže nemohlo sledovat praktické využití získaných výsledků". Tato konstatace potvrzuje stav odtrženosti ve vertikále stát-věda-praxe. NKÚ vidí hlavní důvody tohoto stavu ve špatném výběru projektů, jejich předražení, v pomalém, co do provozní účinnosti nedostatečně kontrolovaném čerpání peněz.

Exemplárním příkladem netransparentního vládního hospodaření je shrnutí a vyhodnocení kontrolních závěrů ve Věstníku NKU 13/08 v kapitole “Peněžní prostředky určené na účelovou podporu zemědělského výzkumu, vývoje a inovací”,která k účelové podpoře zemědělského výzkumu v letech 2010–2012 činila 1,2 mld. Kč. Zpráva uvádí, že "financování bylo prováděno prostřednictvím programů, které neměly vždy konkrétní, měřitelné a jednoznačně ověřitelné cíle. Veřejné soutěže, při kterých byly vybírány projekty k podpoře, nebyly transparentní a neměly jasná a všem účastníkům známá pravidla. MZe nechávalo v celém systému účelové podpory VaVaI zpracovávat oponentní posudky, které však nebyly účelně využívány; zároveň nemělo zpracovanou databázi oponentů a pravidla pro jejich výběr". Peněžní prostředky státního rozpočtu byly údajně použity na financování aplikovaného výzkumu, MZe však nezpracovalo dostatečně podrobná a přesná pravidla hodnocení přínosů, a tím nezamezilo rozdílnému přístupu k vyhodnocování výsledků podpořených projektů. Tyto skutečnosti byly a stále jsou základem výhrad multidisciplinární skupiny odborníků k působnostem Mze na úseku odborného provozního poradenství. Politizace národního hospodářství, povětšině bez zpětných vazeb na život, na problematiku provozní praxe či život občanů, ignorovala nejen strategické a koncepční potřeby země, ale také jakkoliv koncepční pokusy odborné veřejnosti o management zdola. Politické, vládní i nevládní útvary si celých 25 let vystačily s neoliberálními scholastickými improvizacemi, počínaje profesorskou privatizací a “neviditelnou rukou trhu”, bez responzibilní koncepční a strategické politiky správy státu. Jako obvykle, byly až pod nátlakem EU v minulém roce zodpovědně zpracovány zásady Strategie pro růst - české zemědělství a potravinářství po roce 2013 (12.12.2012). I tak je zatím její relizace jen na platonické úrovni. Obsah Strategie po roce 2013 plně dokládá dvacetiletou jízdu našich LIB LAB vlád „na mrtvém koni“při vědomém a trpělivém ukládání “kostlivců” do skříní, aby je “opozice”při následně získané moci mohla objevovat, aniž by si připouštěla svou spoluodpovědnost za jejich existenci.

Úřad NKÚ prověřoval kromě jiného také dotační tituly na výzkum z let 2010 až 2012. Ministerstvo zuemědělství na ně vynaložilo 1,2 miliardy korun. Kontroloři prověřili 23 konkrétních projektů za 98 milionů korun, jejichž výsledky měly být využitelné v praxi. Přínosy projektů měli jejich autoři vyhodnocovat například prostřednictvím počtu zemědělců, kteří výsledky při běžné činnosti využijí. Průkazně dekadentní stav našeho agrárního, potravinového i rurálního sektoru však svědčí o naprosté ztrátě jeho konkurenceschopnosti , kdy sám exprezident AK ČR konče ve funkci, jen lakonicky konstatoval, že “sektor je tam kde je”.

Dotačních podmínek znalí reálně konstatovali, že České republice nebudou z fondů Evropské unie proplaceny částky v řádech desítek miliard korun v rámci již skončené, ale účetně nedořešené finanční perspektivy let 2007 – 2013. Náš fiskálně dobře orientovaný expremiér upozornil již před dvěma a půl roky na možnost, že z celkovém objemu cca 800 mld. Kč (30,6 mld. eur) evropské finanční perspektivy ČR let 2007–2013, nebude cca 150 – 200 mld. Kč dočerpáno.

Navrhoval tehdy ve sněmovně, aby vláda zahájila krizový management čerpání evropských peněz. Nestalo se tak. Tehdejší, ale i ta dnešní vláda klouzavě bagatelizovaly vážný signál, který opakovaně přicházel z Bruselu od delegací poslanců Evropského parlamentu, že pochybné projekty proplatí český stát ze svého rozpočtu, prostě že opět ostříhá ovčany, nikoliv své správní berany. Výbor PSP ČR vyzval po projednání zprávy NKÚ o finančním řízení prostředků EU v ČR k podání zprávy o řešení. Podle aktuální zprávy EU REPORT 2014, totiž může ČR v končícím programovém období přijít až o 65 mld. Kč na projekty financované z evropských prostředků. Z hlediska čerpání evropských peněz je ČR trvale nejhorší z celé Unie. NKÚ vidí hlavní důvody tohoto stavu ve špatném výběru projektů, v jejich předražení, v nezodpovědné praxi čerpání peněz EU. Poslanci PSP ČR konstatovali , že “NKÚ vykoná činnost, vypracuje zprávu, ale vláda se tím vůbec nezabývá. To je dost závažný problém”, prohlásil předseda výboru Vladimír Koníček (KSČM). Na jeho podnět poslanci v usnesení vyzvali premiéra, aby je o přijatých opatřeních informoval. Podle Květy Matušovské (KSČM) kontroloři ve většině případů navrhují potřebu legislativních změn, uvítala by ale větší spolupráci na přípravě těchto změn. »NKÚ problém vyhledá, popíše ho, ale už nemá pravomoc vynucovat si nápravu tohoto stavu,« konstatoval Štěpán Stupčuk (ČSSD). »To už je debata o postavení NKÚ, reagoval prezident úřadu Miloslav Kala. I když prý je takové debatě nakloněn, vlastní kontrolu musí podle něj vykonávat poslanci. »Jste to vy, kdo má donutit ministry k provedení nápravy,« zdůraznil prezident NKÚ.

Kvůli rozpočtovým a realizačním chybám uplatnila Evropská komise v roce 2012 vůči ČR pokuty 125 milionů Euro (3,43 mld. Kč), což zemi řadí na sedmé místo ze všech států EU. Zároveň ČR do konce roku 2012 z vlastní iniciativy oznámila korekce za dalších 228 mil. Euro (6,26 mld. Kč). Údaje za roky 2013 a 2014 zatím nejsou oficiálně k dispozici, ale například v červnu letošního roku byla v rámci operačního programu Podnikání a inovace vyměřena další pokuta ve výši 1,8 mld. korun. V nadcházejícím programovém období má ČR k dispozici 22 mld. Euro (594 mld. Kč).Stále však u nás existuje dost politiků, kteří jsou ochotni veřejně vystupovat bez šatů a přitom se sebevědomě tvářit, že jsou vlastně oblečení, že vykonávají poctivě své zastupitelské poslání. Skutečnost je jiná. Věřejné zájmy , public goods , přicházejí zkrátka, protože při zaslepené hamižnosti až “nenažranosti” politiků či zastupitelů, jsou to především jejich prebendy, jejich peníze, které mají politici a zastupitelé n a mysli až první v řadě. Sám stát a občan vždy přichází zkrátka.

Pro NKÚ i pro poslance vypadá velmi motivačně zpráva z Mze., že vláda schválila národní dotační programy na rok 2015, které předložil ministr zemědělství Marian Jurečka. Na podporu zemědělství a venkova je připraveno přibližně 1,57 miliardy korun. Peníze půjdou zejména do živočišné výroby. Struktura programů je podobná jako v minulých letech, nově bude spuštěný program “Udržování a obnova kulturního dědictví venkova”. Takže třešínka pro kontrolní působnosti nejen NKÚ a PSP ČR, ale i pro útvar pro odhalování organizovaného zločinu, pokud opět nebudou vyslyšeny podněty z podhradí.

Multidisciplinární skupina odborníku, příslušníků akademické obce oslovila MZe i MŠMT ČR s výzvou k pracovnímu jednání ve věcech odborného poradenství a edukace, které mělo proběhnout 19.3.2012. Stalo se tak pouze formou "slyšení" , dodnes beze slova relevantní reakce na podané konstruktivní návrhy, na potřebná nápravná opatření , která plně reflektovala potřeby provozní praxe, ale také závěry NKÚ, které uzavřely, že pro efektivní a hospodárné využití peněžních prostředků státního rozpočtu určených na účelový zemědělský výzkum v dalších letech je nezbytné:

–stanovit konkrétní, měřitelné a jednoznačně ověřitelné cíle programů;
–zavést transparentní veřejné soutěže s jasnými a všem účastníkům známými pravidly;
–stanovit pravidla pro zpracování a využití oponentních posudků v celém systému účelové podpory VaVaI;
–stanovit podrobnější a přesnější pravidla hodnocení přínosů projektů, aby se zamezilo rozdílnému přístupu řešitelů k tomuto vyhodnocování;
–stanovit ve smlouvách o podpoře vždy konkrétní, měřitelné a pro praxi přínosné výsledky a kontrolovat jejich plnění;
–uzavřít chybějící smlouvy o využití výsledků z roku 2012 a požadovat po řešitelích dlouhodobé a věrohodné hodnocení přínosů jednotlivých projektů;
–v dalších programech uplatňovat poznatky získané z vyhodnocování výsledků podpořených projektů.

Vážený pane premiére, pane předsedo, kéž by se naší páni poslanci kromě svých platových hrátek dokázali uvolit ke svým poslaneckým kontrolním a interpelačním povinnostem v reakci na závěry NKÚ. , kromě jiného nejen v uvedených nezbytných věcných návrzích NKU, ale i ve věcech podnětů dborné veřejnosti, marně se pokoušející o demokratický management zdola.

Naše názorové uskupení odborníků proto dodává , že vláda ČR a její MZe nemají nejen funkční strategii rozvoje agrárního a potravinového sektoru, ale nezabezpečují odpovědně ani potravinové a další občanská práva. Nejen že neplní vládní usnesení o Strategii zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU” (č.j.1277,15.12.2004) primárně poskytováním "komplexního odborného provozního poradenství na základě analýz rizik, na principu prevence a v gesci státu" ( Bílá kniha EU,1999),ale vydávají miliony na pochybnou bio produkci, nesmyslnou barnumskou reklamu v duchu propagace “jakostních značek”, včetně tupých velkoobchodních sloganů typu “Z lásky k Česku”. Máme průkazná pochybení v úrovni péče o food security, životní prostředí i krajinotvorbu v ČR, v hospodaření se zdravím populace i se státními hmotnými rezervami etc. . Postrádáme regionální strategii potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti, neexistuje plná responzibilita státní správy v jeím nejširším morálním pojetí daným příklady z vyspělých demokratických zemí. Průkazně je potlačována nezbytná míra „zdravého selského rozumu“ opírajícího se o stejně nezbytnou míru etatické regulace v zájmu public goods, a to v souladu se zásadou: „veřejné peníze musí být pod veřejným dohledem i analytickým dohledem formou cost benefit analyzis”.

Souběžně s politizací správy státu tak v ČR probíhal úpadek civilizace, životně významných mimoprodukčních funkcí pro národního hospodářství, upadlo životní a rurální prostředí . Reflexe hloubky pádu agrárního a potravinového sektoru se projevuje stále výrazněji v četnosti problémů týkajících se problematiky užitkovosti a zdraví zvířat, ale i zdraví lidí, bezpečnosti potravin, ekologické devastace.Podle provozních, statistických i ekonomických poznatků by proto měla být vyslyšena mementa akademické obce na potřebu tvorby a uplatnění nové koncepce provozně účinné strategie v ose stát – věda – praxe, a ne ji svěřovat nezávaznému outsourcingu či sebevědomým, morálně i hmotně nezodpovědným úředníkům, byť na postech ministrů.

Je tomu tak také proto, že předpokládaná garance, gesce naší potravinové bezpečnosti je v režii našich politiků, vládních i nevládních institucí ve svém důsledku nedostatečně odpovědná, až nemorální, protože vedla a vede k řadě nepřímých, ale dnes již i přímých škod, a to i při ztrátách na životech. Za relevantní nápravná opatření je podle řady odborníků a v gesci státu možné považovat:

Vytvoření základů efektivního provoznío zemědělského poradenského systému na základě analýz rizik a na principu prevencea v gesci státu s tím, že zemědělské poradenství musí splňovat základní požadavky provozní praxe na tuto formu veřejně prospěšných služeb.

Ty musí být sofistikované, operativní, provozuvstřícné, schopné plnit požadovaná i očekávaná zadání od potenciálních odběratelů i poté, co bude omezena podpora zemědělskému poradenství z veřejných prostředků.

Zásadně je nutno změnit podmínky hodnocení pracovníků vzdělávacích a výzkumných institucí, při jejich začlenění do plnění úkolů zemědělského a potravinářského provozního poradenství, a tím usnadnění transferu poznatků aplikovaného výzkumu do praxe.

Spolu s cost benefit analýzami prosadit účelovou sledovanost návratnosti veřejných prostředků vkládaných do zemědělského výzkumu, vzdělávání i odborného provozního poradenství a dalších státních aktivit .

Požadovat na vládní úrovni úpravu míry morální i hmotné responzibility ministerských činitelů dané zákonem o státní službě, při úpravě hodnocení výsledků činnosti zemědělských výzkumných ústavů a zemědělských univerzit tak, aby tyto instituce a jednotlivci byli finančně motivováni k účinné poradenské činnosti. Pokud ještě několik let zůstanou v platnosti stávající metodiky hodnocení preferující publikace vědeckých prací, přestanou tyto zemědělské instituce plnit funkci, pro kterou byly původně zřízeny.

.S ohledem na dosavadní výkonnost a efektivnost Koordinační skupiny ministra při MZe ČR zvážit možnost ustavení „nezávislého výboru" výzkumných ústavů, univerzit, GO, NGO, odborné i laické veřejnosti, a to pro tvorbu funkční "Koncepce odborného provozního poradenství v agrárním i potravinovém sektoru“.

Výbor by se zodpovídal provoznímu i vládnímu establishmentu za efektivnost jeho působností.

Výše uvedenou problematikou jste se vážení pánové premiére a předsedo, “pro pracovní vytížení”, přes naše opakované písemné intrervence, dodnes účinně problematikou zabývat nemínili. Nemíníte se snad zabývat ani závěry Nejvyššího kontrolníhu úřadu, poslaneckými interpelacemi, efektivností působností ministerstev a parlamentních výborů, či občanskými iniciativami na pracovní jednání ve smyslu managementu zdola, který je v ČR ignorován?

Nejen autor příspěvku má takové “státnické jednání” za úpadek morálky i mravů, za úpadek demokracie, za politizaci a fašizaci věcí státu, za ignoranci odborné občanské veřejnosti. . Je tomu tak proto, že vrcholoví státní činitelé se odmítají zabývat problematikou pro národ osudově významné dělby působností mezi strategií marketingu a strategií managementu, působnostmi, které by měly být prioritní v rámci jejich funkčních zodpovědností.

Závěrem čerstvá informace o koncepčním počínání Mze ČR : Vláda schválila národní dotační programy na rok 2015, které předložil ministr zemědělství Marian Jurečka. Na podporu zemědělství a venkova je připraveno přibližně 1,57 miliardy korun. Peníze půjdou zejména do živočišné výroby. Struktura programů je podobná jako v minulých letech, nově bude spuštěný program Udržování a obnova kulturního dědictví venkova. Co k tomu dodat? Snad jen, že čím tajuplnější zadání, tím snadnější zpronevěra státních prostředků.

Měl -li pan senátor Michálek v jeho “pohledu do zákulisí financování politiky názvem knížky Zničte to, nebo to zničí vás”, na mysli kompromitační audiodokumentaci, pak autor otevřeného dopisu premiérovi a předsedovi PSP ČR má na mysli Plunder program of politicians, jejich malverzační aktivity, jejich úpadek mravů spolu s a politickou fašizací demokracie.

S úctou

Ticháček Antonín v.r., emeritní veterinární hygienik