Ideologicky jsou to samozřejmě všechny levicové názory. Tedy všechny formy stojící na důstojné míře občanské sociální solidarity. Část jich pro názornost vyjmenuji.

Nezaměstnaní, důchodci, progresivní daně, z nemocí se léčící pacienty, fyzicky a mentálně  hendikepovaní, školství bez doplatků, absence regulačních zdravotnických poplatků, legislativně nastavená minimální mzda, pracovně právní zákony chránící důstojnost a práva zaměstnanců a dokonce i právní odpor ke korupci, kterou podle právě zveřejněných výsledků považuje za legitimní podnikatelský nástroj takřka 40% našich privátních a nepochybně i státních manažerů. Zkrátka a dobře - nepřítelem mu je sociálně ohleduplný a právní stát.

Bohužel, jak konec konců ukazuje reálný život, hlas ortodoxních zastánců neviditelné ruky trhu je u nás nejen obecně  slyšet , ale je i přednostně vyslyšen častěji, než hlas obyčejného lidu, ač by měl být zvlášť pro paní ministryni Tominovou a ČSSD, i on hlasem Božím, dokonce většinovým. Aktuálním  důkazem nechť mi jsou i prezidentské "exkurze" do jednotlivých krajů, ve kterých pan prezident "kmánům" , na rozdíl od "pánů" , věnuje jen minimum času a dokonce glorifikuje zaměstnavatele, ač zástupci odborů tvrdí, že fatálním způsobem porušují pracovní práva svých zaměstnanců. Tím pádem se nikdo nemůže divit, že z tohoto nespravedlivě mixovaného společenského koktejlu nemůže vzejít pro naši společnost, a byť to může někoho tahat za uši - i světový mír, nic dobrého.