V červnu loňského roku přijal polský Sejm, ve kterém měla většinu prounijníObčanská platforma, značně problematickou změnu zákona o Ústavním soudu. Novela umožňovala jmenovat ještě před podzimními volbami ústavní soudce na pozice, které se měly uprázdnit až po jmenování nové vlády. Občanská platformasi tímto prozíravým krokem chtěla zakonzervovat příhodné složení Ústavního soudu pro případ, že by všeobecné volby prohrála. Evropská komise na tuto kontroverzní novelu reagovala tak, jak by měla reagovat na jakýkoli zákon kteréhokoli členského státu. Mlčením.

Občanská platforma po prezidentských volbách skutečně prohrála i volby parlamentní a opoziční strana Právo a spravedlnost získala absolutní většinu v Sejmu i Senátu. Premiérka Szydlová od počátku jasně signalizovala, že její vláda bude hájit zájmy Polska, nikoli jen slepě překládat bruselskou agendu do polské legislativy. Jedním z prvních činů premiérky ostatně bylo odstranění unijní standarty z tiskového střediska úřadu vlády. Obdobně jako vláda Ewy Kopaczové i vláda Beaty Szydlové předložila parlamentu změnu zákona o Ústavním soudu. Evropská komise na tuto novelu reagovala tak, jak by neměla reagovat na žádný zákon žádného členského státu. Přivítala ji jako skvělou záminkou k potrestání sebevědomé, neposlušné eurorealistické vlády příliš suverénního Polska.