Přičemž Ústava ČR dávala právo Ústavnímu soudu rušit jen obyčejné zákony pro rozpor s Ústavou. Tím flagrantně porušil ústavní právo a překročil své pravomoci. Jeho zásah silně poškodil ČSSD a byl hlavní příčinou, že tato strana nevyhrála odsunuté parlamentní volby v roce 2010.
S odstupem času lze tedy říci, že by pro řešení této mimořádné situace bývalo tehdy nejlepší přijetí změny Ústavy čl.84 , jež by umožnila výměnu soudců, kteří se zpronevěřili svému poslání rozhodovat o ústavnosti zákonů obecných a místo toho zrušili platnost ústavního zákona, který přijala ústavní většina  demokraticky zvolených poslanců a senátorů  ČR o vyhlášení předčasných voleb do PSP. Nezávislost soudu má své meze a nelze akceptovat zjevné porušování zákonů, které mají vliv na celou společnost. 

V Polsku je nyní podobná situace, jaká u nás byla v roce 2009. Probíhá tam spor o to, zda jsou ústavní soudci vázáni právem, nebo zda si z něj mohou vybírat to, co se jim hodí. Část soudců polského Ústavního tribunálu prohlásila 9.3.2016 za neústavní novelu zákona o Ústavním tribunálu z 22.12.2015. Pro přijetí rozhodnutí podle polské právní úpravy  zákona o Ústavním tribunálu musí být  přítomno při rozhodování  o nesouladu s Ústavou nejméně třináct soudců tohoto soudu. Rozhodnutí v daném případě však bylo přijato za přítomnosti dvanácti soudců. Předseda polského Ústavního tribunálu Andrzej Rzepliňski zvolený v předcházejícím volebním období hlasy nyní opoziční Občanské platformy nechce umožnit, aby rozhodovali tři nově zvolení soudci prosazení v tomto volebním období  stranou Právo a spravedlnost. Stačilo by, kdyby akceptoval jednoho z nich, tím by se počet soudců Ústavního tribunálu Polska zvedl o jednoho na potřebných třináct. Přesto by v tribunálu byla většina deseti soudců  zvolených za vlády Občanské platformy. Pak by při opakovaném hlasování o sporném zákonu dosáhli soudci za opozici vítězství. Třem novým soudcům za stranu Právo a spravedlnost předseda tribunálu nechce umožnit rozhodování, ale vyplácí jim plat. Je zjevné, že soudce prosadili do Ústavního tribunálu politici podle politických kritérií. Jedná se tedy o další politický orgán, který není možné v případě zjevně nezákonného rozhodování nijak korigovat.