Konkláve římskokatolické církve jej zvolilo relativně rychle, již druhý den zasedání 13. března 2013, a to v pátém kole tajné volby výraznou většinou 90 ze 115 hlasujících kardinálů. Stal se 266. papežem římskokatolické církve, prvním papežem z řad Tovaryšstva Ježíšova, jak se jezuitský řád oficiálně nazývá, a také prvním neevropským papežem od 8. století, kdy církev vedl Řehoř III., původem ze Sýrie. Není to zdaleka takové překvapení, jak by se mohlo na první pohled zdát.

I když je hlasování přísně tajné a volitelé jsou vázáni mlčenlivostí, přece jen prosákly neoficiální informace o tom, že kardinál Bergoglio byl již při volbě předchozího papeže hlavním protikandidátem Josefa Ratzingera, zvoleného nakonec pod přijatým jménem Benedikt XVI. Tehdy údajně získal přes 40 volitelských hlasů, ale dalšího kola se nezúčastnil, aby neblokoval vytváření následné většiny. Tímto krokem si však možná vytvořil lepší výchozí pozici pro svou vlastní pozdější volbu papežem. Podle mého názoru to svědčí minimálně o dvou věcech. Za prvé o strategickém uvažování elity katolické církve, jejíž část vsadila na mimoevropského kandidáta a opustila tzv. evropocentrismus. Zatímco v Evropě církev věřící vytrvale ztrácí, katolíků neubývá či někde dokonce přibývá v jiných oblastech a kontinentech, především v Asii, Africe a Latinské Americe. A za druhé to svědčí o vysloveně dlouhodobém vlivu kardinála Bergoglia ve vysokém kléru a nikoli o volbě z úleku či nouze. Jinak by si volitelé mohli vybrat jiného kandidáta z Asie, Afriky či Latinské Ameriky než Bergoglia.

Když nahlédneme do Bergogliova životopisu, zjistíme, že se narodil italským emigrantům jako nejstarší z pěti dětí a pocházel z chudých poměrů. Jeho otec odešel před nastupujícím fašismem z Itálie v roce 1928 do Argentiny, kde pracoval jako železniční dělník. Jorge v mládí žil normálním životem, později sám uvedl, že rád tančil tango a že pracoval mj. i jako vyhazovač. Dodnes je nadšeným fandou argentinského fotbalového klubu, za nějž hrával jeho otec. Jelikož však Jorgeho platonická láska k vyvolené dívce nemohla být naplněna pro odpor jejích rodičů, rozhodl se stát knězem, i když původně vystudoval střední školu chemicko-průmyslovou.