I u takhle celoživotně statečného a čestného člověka, jakým MUDr. Kriegel byl, což nezpochybňuje ani jeho poválečné členství v komunistické straně, vyhřezlo na povrch ono pověstné Kainovo znamení. A tímto nevracíme se pouze k četným a zřejmě nikdy nekončícím debatám o charakteru čtyřicetiletého totalitarismu u nás v jeho určitých obdobích.
Vracíme se též k pojmu hrdinství, o němž se už v 70. letech minulého století ve strojopisné (samizdatové, chcete-li) formě svářili Ludvík Vaculík s Václavem Havlem, nemýlím-li se. Jistě, každý má právo hodnotit toho či onoho z hlediska svého úhlu pohledu. To je legitimní. Já se však ptám, zda by přeci jen nemělo platit i jisté objektivnější stanovisko při těchto hodnoceních.
Michal Uhl mě vlastně předběhl a schytal to od polistopadových antikomunistů dřív, než jsem se já z lenivosti odhodlal k čemusi podobnému, jen v jiné Městské části. Jistě bych nezůstal, alespoň coby trvalý volič zelených, ušetřen posměšků, od týchž polistopadově normalizovaných hrdinů. I v Praze 7 jistojistě sedí šarmantní dáma a jinak činorodá radní podobná starostce na dvojce.
Chystám se totiž, ač nečlen jejich zastupitelstva, navrhnout na čestné občanství této pražské části již zmíněného spisovatele Ludvíka Vaculíka. Tento nebyl španělským legionářem ani lékařem u amerických jednotek v Barmě, a nastojte, není ani Žid původem z Haliče, čímž stejně neunikl otevřené pozornosti antisemity Leonida Brežněva, svého času.
Byl pouze poctivým valašským baťovcem a v jisté životní fázi komunistou. Stejně jako František Kriegel, přesvědčeným komunistou. Jako Kohout, Kundera a další a další, kteří prozřeli z vlastního omylu dřív, než zeslavněli, z onoho členství. Na rozdíl od všech normalizačních straníků či až do listopadu 89 přikrčených a kariéru dělajících spoluobčanů, dnes tak černobíle hodnotících skutečné osobnosti.
Čestným občanem v Městské části Praha 7 je i nezpochybnitelný režisérský fachman Otakar Vávra. Jistě tuto kontroverzní osobnost nepoctili kvůli filmové husitské trilogii, nýbrž objektivně zhodnotili jeho filmové plusy a mínusy. Ano, tvrdím, tento člověk si čestné občanství zaslouží. A zasloužil by si ho, i kdyby byl poválečným komunistou.
A protože mi jde především o vyjádření hlubokého nesouhlasu s odmítnutím (i když demokratickým) udělit čestné občanství Prahy 2 MUDr. Františku Kriegelovi, nehodlám se přehrabovat v seznamech jmen takto poctěných a pitvat se v jejich životních peripetiích. Leč Vaculíka stejně navrhnu!
Post skriptum: Coby celoživotní, čestný svým jednáním snad, občan Prahy 2, ptám se, zda neměl být už dávno dekorován Petr Uhl. Další veš v kožichu novodobých statečných, že?
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
