Nový premiér tehdy prohlásil (zde): „Je evidentní, že vláda do budoucna bude věnovat také větší pozornost koordinaci politiky v oblasti informačních technologií tak, abychom ušetřili daňovým poplatníkům peníze.“ Nadační fond proti korupci (dále jen Fond) získal údaje o nákladech kapitol ministerstev na IT za roky 2010 až 2015, ze kterých lze rámcově odpovědět na otázku, zda se Sobotkově vládě daří plnit vyřčený slib. Náklady související s IT se ve značných objemech objevují i na rozpočtových položkách, na kterých se snadno „ztratí“ mezi jinými náklady. Kupříkladu v rámci položky „nákup ostatních služeb“ tvořily v roce 2013 u kapitoly Ministerstva financí náklady na IT skoro 1,2 miliardy korun a u kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí skoro 1 miliardu korun. Přes 121 milionů korun vynaložila na IT v roce 2013 kapitola Ministerstva financí v rámci položky „nájemné“ a v témže roce vynaložila na IT kapitola Ministerstva zemědělství skoro 147 milionů korun v rámci položky „právní, poradenské a konzultační služby“. IT konzultace za cenu nového tanku!  

Fond provedl souhrn IT nákladů za osm rozpočtových položek u jednotlivých resortů za roky 2010 až 2015 (vizte přílohu). S uvážením celkového počtu zaměstnanců resortů stanovil průměrné IT náklady na zaměstnance za období 2010–2015 a zvlášť za období působení současné vlády (roky 2014 a 2015). Z porovnání těchto průměrů plyne, že nejvíce se na IT oproti minulosti šetří v resortu Ministerstva zahraničních věcí, resp. Ministerstva financí (průměr jejich IT nákladů na zaměstnance tvoří přibližně 80 %, resp. 81 % průměru za předchozí období), následuje resort Ministerstva obrany (98 %), Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva dopravy (99 %). Prakticky stejné náklady oproti minulosti (100 %) vykazuje resort Ministerstva zemědělství a Ministerstva průmyslu a obchodu, následuje resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (103 %), Ministerstva životního prostředí (106 %), Ministerstva kultury (112 %), Ministerstva zdravotnictví (123 %) a Ministerstva práce a sociálních věcí (128 %). Zdaleka nejhůře dopadl resort Ministerstva pro místní rozvoj (249 %) a Ministerstva vnitra (mezi 215 % a 257 %). Výsledek u posledních resortů znamená, že se u nich průměrné IT náklady na zaměstnance oproti minulosti více než zdvojnásobily. Orientačně je možné také srovnání současných průměrných nákladů na zaměstnance mezi jednotlivými resorty navzájem. Zdaleka největší takové náklady vykazuje resort Ministerstva pro místní rozvoj (přes 1 milion korun na zaměstnance), následuje resort Ministerstva obrany (406 tisíc) a Ministerstva dopravy (289 tisíc), nejmenší náklady vykazuje resort Ministerstva spravedlnosti (19 tisíc korun na zaměstnance). Mimořádně překvapivé jsou vysoké náklady resortu Ministerstva kultury (164 tisíc korun na zaměstnance), který se umístil na čtvrtém místě (vizte přílohu). S ohledem na podstatně odlišný charakter IT systému v jednotlivých resortech je ovšem takové srovnání značně „nespravedlivé“. O to více jsou překvapující vysoké náklady resortu Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva kultury. Pro srovnání, průměrné IT náklady na zaměstnance u několika úspěšných soukromých firem výrobně-provozního charakteru se pohybují mezi 15 až 39 tisíci korunami. Do takového rozmezí se vešla pouze kapitola Ministerstva spravedlnosti.