Podle ochránkyně zákon o zdravotních službách dává pacientovi výslovně právo na přítomnost blízké nebo jiné pacientem určené osoby při poskytování zdravotních služeb. Nemocnice má povinnost přítomnost této osoby umožnit a strpět. Zdravotnické zařízení tedy neposkytuje zvláštní službu nebo nadstandard, ale plní zákonnou povinnost, takže není možné, aby za ni žádalo smluvní cenu.
Ústavní soud rovněž v souladu s názorem ochránkyně konstatoval, že pokud nemocnici vzniknou náklady spojené s poskytnutím nadstandardních služeb otci, může následně po otci žádat, aby je uhradil. Nadstandardem ale podle Ústavního soudu není poskytnutí nezbytného hygienického oděvu apod.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV