Tento atavistický sebezáchovný reflex si s sebou člověk nese dějinami a mnohokát se ukázala jeho užitečnost. Nelze proto každého, kdo projeví nejistotu a obavy tváří v tvář cizinci, nazývat xenofobem. Současné obavy, a dokonce averze vůči migrantům sdílí většina české společnosti, což v logice předchozích formulací svědčí o jejím zdraví. Je to přirozené. Kdo se chová jinak a prohlašuje, že se uprchlíků nebojí, nebo dokonce skutečně těm pár rodinám sám pomáhá, neosvědčuje kvalitu své přirozené výbavy a je deformován křesťanským opěvováním milosrdenství nebo jinými lidskoprávními ideologiemi. Nasršený postoj velké části naší společnosti vůči migrantům z islámských zemí se paradoxně maskuje obavami o naše evropské hodnoty. Tlak politických elit Evropské unie na vstřícnější přístup k uprchlíkům vnímá však alergicky, z čehož by při zachování logiky plynulo, že EU neprosazuje evropské hodnoty. Tahle přesmyčka je příznačná a je jedním z charakteristických rysů českého veřejného prostoru. V něm už nějaký čas přirozená situace v evropském smyslu nepanuje. Stává se prostorem otravným.

Snažíme-li se v tomto vydání nahlížet pojem bezpečí a vnímání obav a rizik z nejrůznějších úhlů, mělo by být řečeno, že žijeme v nepřirozené atmosféře, protože největším ohrožením Čechů jsou dnes sami Češi. Jak může člověk spokojeně a s pocitem bezpečí žít, když nezná den ani hodinu, kdy bude okraden nebo podveden? Ne na ulici. Ani nemusí jít o vloupání do bytu. Do takhle rizikových a namáhavých podniků se soukmenovci většinou nepouštějí. Radši vám prodají v bazaru auto s přetočeným tachometrem. Vylákají peníze na dovolenou a pak zkrachují. Seniorům vnutí předražený šunt a nedovolí jej vrátit. V supermarketech nabízejí ovoce a zeleninu, která možná doslova už ležela na německých skládkách. V restauracích nasadí tak vysoké ceny, že při placení byste se museli cítit hluboce poníženi, za jaké pitomečky vás mají, jak pohrdají vaším úsudkem. Potkali jste někdy řemeslníka, ukázkoví jsou zejména ti kolem stavebnictví, který by dodržel alespoň slovo, když jde o termín schůzky? O kvalitě odvedené práce radši nemluvit. Kdo někdy řídil vůz na českých silnicích, bude vzpomínat na vlídnost a ohleduplnost, jež panovala v provozu, a rád se pomodlí za to, že to přežil. Normální pohled Evropana by asi igelitové pytle plné odpadků kolem silnic mohl považovat za svého druhu bezpečnostní opatření na způsob airbagů, protože proč by tam jinak byly.