„Povedu Filipíny novým směrem, svrchovaným a nezávislým na Spojených státech,“ prohlásil buřič Rodrigo Duterte krátce poté, co drtivě zvítězil v květnových prezidentských volbách. A jak řekl, tak udělal. Pokud se někomu zdálo, že Filipíny navěky zůstanou americkou „nepotopitelnou letadlovou lodí“ v Tichomoří, tak se asi v posledních měsících nestačí divit. Dutertemu se rychle podařilo ovládnout klíčové státní instituce a s masovou podporou veřejnosti i občanských skupin a hnutí mění zahraničněpolitickou orientaci Filipín až neuvěřitelně.

Svůj diplomatický debut si Duterte, který sám sebe považuje za „socialistu“, odbyl na summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), kde od něj mnozí nejspíš čekali mírnější rétoriku, než s jakou se ohání doma, ale výsledek byl přesně opačný. Zatímco přijímal rotující předsednictví v ASEAN, pochválil členské státy za zdrženlivost ve sporu s Čínou o Jihočínské moře, zato před Spojenými státy, jejichž prezident Barack Obvama byl zrovna na své poslední cestě po Asii, si nebral servítky.

Jak připomíná Peter Lee na Asia Times, americká a s nimi i ostatní západní média se snažila situaci zachraňovat alespoň tím, že celou Duterteho tiskovou konferenci „ořezala“ na jeho konstatování, že Obama je „son of bitch“, čili zkurvysyn. Byl to zjevný pokus vykreslit filipínského prezidenta jako pouhou vulgární figurku, aniž by veřejnost získala celý obraz.

Rtuťovitý filipínský prezident přitom hned zkraje zkritizoval reportéra Reuter´s, který měl za to, že Duterte přece musí odpovídat na dotazy Baracka Obamy a jiných ohledně obětí v nové filipínské „válce proti drogám“. „Je mi u prdele, jestli se někdo stará o moje chování,“ prohlásil. „Jsem prezident svrchovaného státu, který už dávno není kolonií. Nemusím se zodpovídat nikomu s výjimkou filipínského lidu. Musíte to respektovat, a ne po mně jen házet otázkami.“

Kritika Duterteho protidrogových „eskader smrti“, které po prvních sto dnech mají na svědomí asi 3600 lidských životů, je samozřejmě na místě, nicméně není od věci mít současně na paměti například americké eskadry smrti ve Vietnamu, Kolumbii, Hondurasu, Iráku a dalších zemích. Podle filipínského prezidenta USA nemají morální právo popotahovat ho kvůli lidským právům, i kdyby jen kvůli krvavým represím proti hnutí Moro na jeho domovském ostrově Mindanao. CNN se pokusila zachránit situaci, když americkým divákům (a vlastně i zbytku světa) podsunula, že ve skutečnosti je to otázka „jen“ asi 600 mrtvých, zatímco už do vysílání nepustila Duterteho slova o 600 tisících mrtvých. Je přitom pozoruhodné, že tento údaj je sám o sobě velmi konzervativní, protože podle některých odhadů americká armáda na jihu Filipín zabila přes 1,4 milionu lidí.