Celý článek najdete ZDE.

Dvě třetiny dotázaných osob se domnívají, že český spotřebitel není dostatečně chráněn, 81 procent uvádí horší kvalitu potravin oproti německému nebo rakouskému trhu a současně 55 procent spotřebitelů soudí, že český trh je pro nadnárodní firmy druhořadý. V poslední odpovědi je skryt názor, že nadnárodní firmy nesou za tento stav jen menší díl viny, že příčiny jsou někde jinde než ve snaze vydělat na méně movitém obyvatelstvu východní Evropy.

Ochrana spotřebitelů je vždy iluzorní, protože žádným zákonem nebo nařízením nelze trvale zaručit kvalitu té či oné potraviny a neustále ji kontrolovat. Obcházení předpisů při výrobě a okrádání prostřednictvím méně kvalitních surovin se bude dít vždycky – ostatně je to „dobrý“ a zažitý český zvyk z komunistické éry. Jedinou nápravou v tomto směru je prostě daný výrobek nekupovat. Když musím nakupovat v ČR, vždy na obalu čtu, v kterém státě byla ona potravina vyrobena. Jestliže v Česku, letí zboží nemilosrdně zpět do regálu, protože za několik desetiletí pobytu v Německu jsem měl příležitost se k dobrým potravinám projíst nebo propít a mohu odpovědně prohlásit, že jsem v Česku dosud nenarazil na potravinu srovnatelné nebo lepší kvality než v Německu. To platí i pro Rakousko a Polsko. Český spotřebitel, který má podle výše uvedeného výzkumu tendenci se při nákupu rozhodovat více podle ceny než podle kvality, se vlivem onoho zvyku nemůže ke kvalitnějším potravinám projíst. Nechávám stranou, že řetězce ze Západu nedovezly nebo přestaly dovážet hodně věcí – něco kvůli tomu, že to nešlo v Česku na odbyt, u jiných typů potravin je mi důvod neznámý, byť cenově nijak nevybočují směrem nahoru.