Nepřestávám si klást otázky nad smysluplností a přínosností nedávného zásahu České národní banky a mám v této věci mnoho vážných pochybností. A nemám je jen já – vedení ČNB by tyto naše pochybnosti nemělo bagatelizovat. Novou inspirací se k tomuto tématu vrátit byl pro mne článek dvojice vysoce postavených úředníků ČNB Tomáše Holuba a Petra Krále (v Lidových novinách 3. 12. 2013) uveřejněný pod názvem Deflace byla hrozbou.[1]

Ekonomové Institutu Václava Klause, zabývajícího se veřejnou politikou a jejími dopady na občany naší země, jsou přesvědčeni, že se diskuse na toto téma nesmí nechat „usnout“. Říká-li Mojmír Hampl, že „Ekonomie je věda o tom, co se odehrává v našich hlavách“ (což je velmi netradiční definice ekonomie!), pak se tomu, co se odehrává v našich hlavách věnujme i veřejně. Proto tento text.

Mnozí z nás si klademe znepokojivé a znepokojující otázky:

- Je oprávněné a potřebné strašit laickou veřejnost a podnikovou sféru slovem deflace jako symbolem nějakého mimořádně hrůzostrašného ekonomického jevu?

- Existuje dnes v České republice skutečně reálná hrozba deflace? Je pouhý, velmi nemilý a nepříjemný, již řadu let trvající „ne-růst“ (absence ekonomického růstu) a převládající všeobecně rozšířené pesimistické očekávání jeho pokračování i v dalších letech onou deflací?