Obává se toho, aby se některé citlivé materiály nedostali díky francouzské historičce, pokud bude zvolena ředitelkou, do rukou francouzských zpravodajců či zneužity jiným způsobem (zda v případě zvolení švýcarského kandidáta by mohlo jít o švýcarskou rozvědku se autor nezmiňuje). Tato obava se může zdát úsměvná, ale právě počátky Ústavu pro studium totalitních režimů jsou spjaty s účelovým zveřejňováním archiválií dehonestujících některé osobnosti. Je třeba mít na paměti, že v Archivu bezpečnostních složek stále figuruje velké množství dokumentů týkajících se žijících osob, ale jsou zde i materiály, u nichž se při zveřejňování zohledňuje zákon o ochraně utajovaných skutečností.

Na základě dostupných informací tak lze nabýt dojmu, že tuto otázku si výběrová komise na ředitele ÚSTR nepokládala a kandidáty blíže neprověřovala.

Dokládá to mimo jiné i článek Jaroslava Spurného „Muriel Blaive míří do čela ÚSTR“ v posledním čísle Respektu, ve kterém poukazuje na nesoulad životopisu francouzské kandidátky s realitou. Skutečnost, že nebyla ředitelkou Institutu Ludwiga Bolzmana, si měli členové výběrové komise ověřit až u ústního pohovoru.