Vojtěch Bednář: Co si myslím o Babišovi

1. 1. 2015 19:32

Pro jedny spasitel české politiky, pro druhé ztělesnění arciďábla. Často se setkávám s oběma uvedenými názory na ministra financí Andreje Babiše. A protože nejsem příznivce extrémů žádného typu, rozhodl jsem se dát dohromady svůj názor pravicového sociologa.

Vojtěch Bednář: Co si myslím o Babišovi
Foto: volnonozci.cz
Popisek: Vojtěch Bednář

Chceme-li někoho hodnotit, je dobré přiznat, z čeho čerpáme. Andreje Babiše osobně neznám, měli jsme se možnost setkat jen jednou velmi krátce, před dávnou dobou, a na základě takového dojmu nemohu udělat žádný závěr. Přesto mám o tomto politikovi i jiné informace, než jsou ty dostupné z médií. Jednak se pracovně znám s některými z Babišových firem, a s lidmi v nich. Znám se také s některými z Babišova, řekněme širšího okolí, a pak také s několika, kteří jsou pro něj partnery.  Znám Babišovy hrdelní odpůrce, a pak také opravdové příznivce; tím nemám na mysli příslušníky jásajícího davu, ale úspěšné, inteligentní a přemýšlivé lidi, kteří se nenechají zviklat snadným pozlátkem, ani uplatit nabídkou funkcí. Na základě  takto získaných informací jsem se pokusil dát dohromady obraz, který se záměrně vyhýbá všem snahám o zbožňování velkého Andreje na jedné straně, a jeho prokletí na straně druhé. Tady je.

Pro začátek musím říct, že Andrej Babiš je pro mne velmi úspěšný podnikatel, který své firmy umí řídit, a dělá to dobře. Řízení firmy se skládá z mnoha částí, a ta důležitější, vedle osobní práce a vlastního nasazení je schopnost vybrat si správné lidi. Mnoho přirozených vůdců trpí tím, že do nejvyššího vedení svých organizací instalují méně schopné, nebo méně iniciativní, protože se obávají, že by je časem tito lidé mohli přerůst. Toto Babiš evidentně nedělá. I když navenek má někdy tendenci působit impulzivně, jeho práce dovnitř, přinejmenším podnikání, je zřejmě velmi dobře promyšlená, analyzovaná, nevypadá jako člověk, který by pracoval bez plánu.

Pokud bych měl hledat pohnutky, proč se tento podnikatel rozhodl vstoupit do politiky, někteří mu zazlívají, že hodlá ve svůj prospěch rozvrátit demokratický systém, někteří v tom vidí snahu zprivatizovat pro sebe co nejvíce státu, a další pak magické vnuknutí které stvořilo mesiáše (opravdu takoví jsou). Nevěřím ani jednomu. Spíše si myslím, že na počátku chtěl ukázat na věci, které považoval za zjevně špatné, a chtěl se podílet na jejich nápravě. A protože prosté konstatování „všude okolo je nepořádek“ k vítězství ve volbách nestačí, vymezil se vůči dvěma tehdy hlavním politickým stranám, a poté, co byl po volbách nucen s jednou z nich vstoupit do koalice, pak pouze vůči ODS.  (Neodpustím si, snaha tlouct do ní mu v poslední době přestává fungovat, a nové téma nenachází. Voliči slyší na chyby předchozích vlád před volbami a bezprostředně po nich, ale do nekonečna to prostě nejde).

Pokud jde o cestu na vrchol, Andrej Babiš stávající politiky přehrál rozdílem třídy. Jeho kampaně, zejména ta před sněmovními volbami, jeho komunikace a přístup, to vše ukazuje na to, že i v tomto případě správně zvolil spolupracovníky, a hlavně, že je byl ochoten poslouchat.  Mnoho tradičních politiků trpí dojmem, že sami rozumí všemu od koncepčních problémů po to, jak navrhnout billboard. Zdá se ale, že Babiš si v těchto věcech nechal poradit, a výsledek byl v takovém kontrastu s tím, co dokázali nabídnout ostatní, že ti ostatní mu v podstatě svou neschopností pomáhali.

Cesta na vrchol se neobejde bez organizace, a tady zřejmě začaly potíže. Stát opravdu nelze řídit jako firmu (i když řadu manažerských postupů zde uplatnit lze, a je to tak správně), ale jako firma nemůže dlouhodobě fungovat ani ANO. Že se na mnohé lidi z něj prostě nedá spolehnout, a že do hnutí úspěšně prosakují lidé, kteří ještě nedávno byli (z důvodů, které snadno uhodnete) členy ODS, ČSSD či TOP09, musela být velmi nepříjemná zkušenost. Stejně, jako že se tento problém efektivně nedá řešit. To ale není vše.

Řada manažerů úspěšně funguje tak, že stanoví metu, a vše ostatní je nástrojem k jejímu dosažení. Jestliže Babišovou pohnutkou byla na začátku snaha udělat věci lepšími, a nástrojem dosažení moci, pak v okamžiku, kdy se ocitl na vrcholu, musel být jednak zklamán z toho, že mnoho věcí jednoduše nemůže, a také konfrontován s otázkou, co teď. Hnutí chybí doktrína, kterou by mohlo následovat. V této situaci vedou mnohá jednání s koaličními partnery k tomu, že ho strany, které ideologii mají, prostě dovedou přeargumentovat. Snaha do hnutí implementovat politickou doktrínu a na ní postavený program ale nevyhnutelně vede k vyvolání vnitřního konfliktu. A k odchodu části lidí. Včetně těch ve volených funkcích. Navíc instalace doktríny shora prostě nemůže být provedena, a hnutí nemůže zůstat hnutím do nekonečna. Toto je situace, kterou nelze vyřešit manažerskými cestami, a nelze na ni aplikovat zkušenosti z manažerského prostředí.

Domnívám se, že pan ministr Babiš je politik, který vyšel z podnikatelského prostředí jako vynikající manažer, s pro společnost dobrým úmyslem. Rychle, a efektivně se s využitím zdrojů a zkušeností odtamtud dostal na vrchol. Nyní na něm stojí, a musí se stát politikem. Paleta možností, co dělat je ale omezená, a tak stále opakuje tezi, která stála za jeho úspěchem. Zřejmě ve snaze nějak vyřešit problém chybějící ideologie, chybějícího programu, a to, že jeho koaliční partner a fakticky největší odpůrce v jednom se na něj postupně adaptuje, a začíná vidět slabiny.

To vše se na panu ministrovi projevuje – stejně, jako na ostatních vrcholových politicích. Když porovnáte jeho fotografie nebo záznamy ze začátku kampaně a ze současnosti, vidíte rozdíly typické pro velké množství stresu a paralelně řešených úkolů, atypických pro člověka, který je zvyklý spíše na byznys, než na politiku.

Sečteno a podtrženo, Andrej Babiš pro mne není ani spasitel, ani démon, ale politik, který dovedl šikovně zabodovat ve věcech, kde jiní dlouho a notoricky selhávali. Jeho hnutí nefandím, ani nevolím, ale vím, že v něm je krom oportunistů i řada lidí, které skutečně respektuji. Domnívám se, že vyrostl spolu se svým ANO do výšky, ale nedozrál, a že zrání se neobejde bez velkých problémů. Pokud bych mu mohl něco poradit, pak to, že by měl přestat osočovat ostatní, a soustředit se více na svou organizaci, a to zejména na nižších úrovních, kde se nespokojenost může projevit nejdříve. V opačném případě totiž mimo jiné opakuje chyby těch, které tak dobře kritizoval, až ho to vyneslo až na vrchol.

Autor je Firemní sociolog

www.firemni-sociolog.cz

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Vojtěch Bednář

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

11:44 Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

Vyzýváme Poslaneckou sněmovnu PČR, aby přijala zákon, opravňující k těžbě českého lithia výlučně dom…