Pád Berlínské zdi znamenal dle mínění mnohých konec jedné epochy. Fukuyamova teze o konci dějin se konečně měla začít naplňovat a totalitární systémy marxistického ražení měly do budoucna zůstat temnými stránkami učebnic dějin. Ale zatímco většina obyvatel východního bloku oslavovala, levicoví intelektuálové na západě skřípali zuby. Marxismus se svými projevy žil dále. Západ revolucí svobody neprošel.

Když se ve 20. letech 20. století začalo formovat seskupení levicových intelektuálů známé jako Frankfurtská škola, málokdo tušil, že marxismus nalezl své nejvěrnější pokračovatele právě zde. Myšlení Weitlinga, Fouriera, Owena a Marxe mělo v pozměněné formě přežívat dál. Už ale nemělo být osvobozeno dělnictvo, které ve svém dějinném úkolu, proletářské revoluci, ostudně selhalo. Nově měly být místo dělnictva osvobozeny ty skupiny, které dle Horkheimera, Adorna, Marcuse, Benjamina a dalších byly dějinně utlačovány západní civilizací. Tedy zejména vyznavači náboženství jiného než křesťanského, rasy jiné než bílé, sexuální orientace odlišné od heterosexuální a etnika neevropského.

Boj proti západnímu myšlení a hodnotám měl být veden Marcusovými utlačovanými menšinami, a to prostřednictvím psychologické manipulace, nikoli filosofické argumentace. Geniální Frommova myšlenka ovládnutí vzdělávacího systému umožnila od raného dětství formovat příjemce státního vzdělávání natolik efektivně, že přijali novou morálku a zamítli rodičovskou výchovu. Státní školství se stalo nástrojem ideologizace a otevřeně hlásalo, že škola nadále nemá učit exaktním faktům, nýbrž kritickému myšlení a formování názorů a postojů. Pedagogové tuto novou vizi přijali s nadšením, neboť zatímco se rodiny a společnost dosud držely morálky tradiční, akademický svět byl prodchnut novou ideologií morálky vědecké.

V téže době se na Západě začal prosazovat kulturní pesimismus, tedy postoj, jímž lidé postmateriálním pohledem nahlíží vlastní kulturu jako závadnou a který je dle neomarxistů nutným předpokladem revoluční změny. Kritická teorie Frankfurtské školy slavila úspěch a pocity odcizení a zoufalství se staly módní vlnou.