Málokomu vadí lidé, kteří berou stopaře. Proč taky, že? Sdíleči jsou ale prý zloduchy kyberprostoru, které je třeba pochytat a potrestat.

Samozřejmě si uvědomuji, že srovnání virtuálního a fyzického světa většinou kulhá na obě nohy. Přesto zkusím přiblížit analogii, která se na první pohled jeví docela absurdně, něco na ní ale rozhodně je.

Princip obou srovnávaných činností.

Autostop funguje tak, že řidič (povětšinou i vlastník) automobilu nezištně sdílí svůj vůz se stopařem. Stopaře do té doby neznal a celý koncept je postaven na vzájemné důvěře. Řidič na své velkorysosti nijak finančně neprofituje (dokonce mu vznikají drobné náklady v důsledku vyšší spotřeby paliva a zbytečných zastávek). Co z toho tedy má? Může si vyplnit v Modrém životě políčko dobrý skutek! Zkrátí si dlouhou chvíli (věřím, že už kvůli historkám, které jsem se na stopu dozvěděl a které posílám dál, stojí za to mě brát). Udělá radost bližnímu a ten mu na oplátku poděkuje. Získá i možnost vypovídat se člověku, kterého nikdy neviděl a nejspíš už ani nikdy neuvidí, což nabízí velkou svobodu. V neposlední řadě prospěje i fenoménu stopování jako takovému. Příště může být v pozici stopaře on a svým příkladem zvyšuje šanci, že ho někdo vezme. Podstatné pro tento článek je i to, že řidič si svůj vůz nepořídil proto, aby bral stopaře, nýbrž proto, aby vozil sebe, svou rodinu a přátele.

Sdílení funguje tak, že si člověk legálně (alespoň v ČR je dokonce i stahování filmů legální) pořídí nějaké umělecké dílo. O toto dílo se potom (opět bez hmotného zisku) podělí s internetovou komunitou. Co z toho má? Zkrátí si dlouhou chvíli - řada lidí má zpřístupňování filmů a seriálů lidem jako hobby. Díky těmto nadšencům tak můžeme v Čechách sledovat třeba japonské animované seriály, které v televizi vůbec nejdou. Dokonce i moje oblíbenkyně Markéta Prchalová přiznala, že proti této formě "pirátství" Česká protipirátská unie nebojuje. Potěší spoustu lidí, věřím, že tisíce poděkování od spokojených stahovačů je jedna z hlavních motivací lidí, co sdílí. Začlení se do komunity. Myslím, že sociální aspekt sdílení není radno podceňovat. Aby získali "slávu" a respekt okolí dělají lidé mnohem horší věci, než je sdílení jedniček a nul. Na závěr opět přichází podpora samotného fenoménu sdílení jako hodnoty. Protože chci stahovat, budu i dobrovolně sdílet je přirozený princip a osobně mi přijde morálně přijatelnější než platit si Rapidshare a být z obliga.