Během interpelací na premiéra byl Petr Nečas dotázán, zda opravdu považuje za hrdinský boj s nesvobodou, když někdo při loupeži zastřelí civilní osobu a brutálně zařízne spoutaného policistu.

Premier Nečas čelil výtkám pro svou účast na pohřbu Milana Paumera  prohlášením, že občané byli s komunistickým režimem ve válce a že ve válce je dovoleno vše. To, že v zemi nebyl válečný stav a že brutální chování zakazují konvence i pro čas válečný, se jeho heroického zápalu evidentně netklo. A nesouhlas komunistů bude zřejmě brát jen za kejhání potrefených hus.

Ale nejde přece jen o názory poslanců za KSČM. Lidé samozřejmě nemuseli souhlasit s tehdejším režimem. Je jistě statečné, když si za svým názorem člověk stojí, a mělo by mu být i přiznáno právo se bránit mocenské svévoli, nebo opustit zemi, ve které nemůže žít. Hrdinů bránících v různých režimech určité ideály je dost. Některé postavil jejich osud i proti minulému režimu. Je třeba mít úctu k obětem mocenské svévole minulého režimu.