Možná v senátní rozpravě někdo z řečníků zmíní, že ke vstupu Chorvatska, resp. senátnímu hlasování, dochází téměř přesně dvacet let od vypuknutí války v Bosně (5. 4. 1992).

Ve válce v Bosně zemřelo okolo sto tisíc lidí a byly o ní napsány stovky knih. Měl jsem možnost opakovaně navštívit všechny státy bývalé Jugoslávie a setkávat se jak s prostými lidmi, tak s představiteli nově vzniklých států. Můj níže uvedený názor na vstup Chorvatska do EU je tak tou nejrychlejší historickou zkratkou, kterou umožňuje novinový text. Nemám nic proti Chorvatsku.

Pouze mi nepřipadá spravedlivé preferovat při vstupu do EU jednoho z účastníků bosenského konfliktu pouze proto, že se mu podařilo dotáhnout etnické čištění do úspěšného konce. Chorvati za války v bývalé Jugoslávii vraždili, znásilňovali a vypalovali domy spoluobčanů jiných národností stejně jako ostatní účastníci konfliktu. Byli však důslednější.

Díky tomu Chorvatsko vytvořilo národnostně kompaktní, a tímvnitřně stabilní stát. Samozřejmě ještě je k tomu potřeba připočítat komparativní výhodu, že téměř 90 procent pobřeží bývalé Jugoslávie zůstalo právě v Chorvatsku.

Naopak ostatní účastníci bosenské války z ní tak dobře nevyšli: v Srbsku zůstali kosovští Albánci. Ti si před několika lety odtrhli Kosovo a Srbsko, chce-li vstoupit do EU, musí splnit ponižující podmínku a Kosovo uznat jako samostatný stát. Něco jako useknutí levé ruky pravačkou v přímém přenosu a za potlesku mezinárodní (a bohužel i české) diplomacie. Bosna a Hercegovina je na tom ještě mnohem hůř. Zůstaly v ní všechny tři entity, z nichž nejlépe jsou na tom opět Chorvaté, kteří se s chorvatskými pasy stanou členy Evropské unie. Bosňáci, Srbové a Chorvati žijí se čtyřicetiprocentní nezaměstnaností v zemi, kde zůstaly rozmístěny statisíce nášlapných min. Kdyby mezinárodní společenství pokračovalo v odminování Bosny tak rychle jako dosud, trvalo by vyčištění ještě dvě stě let. Nedivím se občanům EU, že na dovolenou nejezdí do Bosny a Hercegoviny, ale své peníze utrácejí v Chorvatsku.

I když to rozhodnutí Evropské unie nezmění, budu hlasovat proti. Bude to moje symbolická podpora Srbsku a zejména Bosně a Hercegovině, kterým po válce, na rozdíl od Chorvatska, zůstaly nevyřešené národnostní problémy.