Jak vnímáte doporučení České lékařské komory, že nevyléčitelně nemocní pacienti nemají být udržováni při životě?

Evropská společnost si za posledních 65 let zvykla na nekonečný blahobyt. Ze svého života vytěsnila myšlenky na bolest, utrpení a smrt. Výsledkem iluze, že život je "veselý flám", jsou úvahy o euthanázii. Namísto přemýšlení o důstojném dožití nejbližších a naší zodpovědnosti k nim, vedeme vážně míněné úvahy o tom, kdy a jak jejich utrpení (které snad nikdo nikomu blízkému nepřeje) ukončit. Pokora ke smrti a smutek z umírání k životu patří stejně tak, jako radost ze zrození. Pokud nevyléčitelně nemocné opustí i někteří lékaři, je už s námi vážně něco špatně, ne?