Ale shodují se v jednom, pro příští volbu prezidenta bude platit to, co platilo už při střetu Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga v historicky první přímé volbě hlavy státu: v Česku jsou dva protilehlé politické tábory, jež existují nezávisle na politických stranách a které vycházejí z geografického, politického a ekonomického rozčlenění země. Politolog Petr Sokol tyto vzájemně odlišné sociálně ekonomické světy označil jako tábor svobody a tábor rovnosti, jejichž existence se projevila nejen v prezidentském souboji, ale i při oslavách 25. výročí listopadu 1989.
Zeman už podle expertů zřejmě kandidovat nebude
Podle závěru komentátora a publicisty Bohumila Pečinky a politologa Petra Sokola, kteří v týdeníku Reflex otevřeli téma příští volby prezidenta, vzejde nová hlava státu s největší pravděpodobností z jednoho z těchto proudů. Vycházejí ale z předpokladu, že bývalí rivalové – Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg – se už tohoto boje nezúčastní kvůli věku i zdravotnímu stavu. Navíc se podle jejich názoru Zeman chová jako prezident ve druhém volebním období.
S tím souhlasí i další politologové, které ParlamentníListy.cz oslovily, i když úplně jeho kandidaturu nevylučují. Kdyby se konala přímá volba na Hrad dnes, podle Lukáše Jelínka by Miloš Zeman neměl šanci, protože byla oslabena důvěra části jeho voličů, kteří volili tzv. menší zlo, a teď jsou nešťastní z toho, jak Zeman mění prezidentskou funkci k obrazu svému, jak jedná s vládou apod. „Ale počítejme s tím, že kdyby chtěl kandidovat v dalším období, zmírní své výroky, bude se snažit chovat vstřícněji k možným vlažným sympatizantům, aby si spíš pamatovali nekonfliktního Zemana než toho, který za všech okolností pálí kolem sebe,“ prohlásil Lukáš Jelínek. Podle publicistů a analytiků Pečinky a Sokola má Zeman, pokud se rozhodne obhajovat mandát, šanci dostat se do druhého kola, ale na konečné vítězství mu budou chybět hlasy, které se kvůli jeho chování od něj odklonily.
Zatím je šance současného prezidenta na znovuzvolení jen velmi malá. Ale když změní chování...
Jako příklad rozumného, nekonfliktního a nekonfrontačního chování uvádí Jelínek to, jak se dnes chová Miloš Zeman při výběru lidí na státní vyznamenání, stejně jako se choval v minulosti k výběru ústavních soudců. „Lidé to mohou ocenit. A podle toho, jak se bude chovat v příštích letech, čím víc se bude blížit nová volba, tím bude možné lépe odhadnout, jestli bude znovu kandidovat,“ míní politolog. Pokud prý bude prezident pokračovat ve zběsilém rozjezdu zahraniční politiky, bude jeho šance uspět znovu jen velmi malá. Uspět by mohl jen v případě, kdyby protější tábor nebyl schopen přijít se žádnou silnou osobností. „Problém je, že ten druhý tábor žádnou silnou osobnost také nemá,“ dodal.
Fotogalerie: - Zeman vs. Karel
Škromach má podle některých politologů šanci na druhé kolo
Případná snaha o znovuzvolení bude u Miloše Zemana i podle politologa Ladislava Mrklase hodně záležet na tom, jestli se na levici vynoří kandidát, kterého bude Zeman chtít jako svého nástupce, u něhož bude mít jistotu, že zůstane zachována klasická levicová rétorika. „Dovedu si představit, že když bude moci někoho podpořit, dospěje k závěru, že to bude lepší, než kdyby kandidoval sám,“ uvedl Mrklas. Kandidaturu už ohlásil senátor ČSSD Zdeněk Škromach. Pečinka se Sokolem mu ve své analýze dávají velké šance, podle nich je silným adeptem pro druhé kolo, kdyby existovala jednota na levici. Podle Lukáše Jelínka je to hodně velká spekulace, za Škromachův velký handicap považuje, že ho lidi neberou moc vážně. „Ani politici ho neberou vážně, což bylo vidět na sjezdu sociální demokracie i na jejím ústředním výkonném výboru, kde se nedostal do předsednictva strany,“ namítá.
Škromach je jiná váhová kategorie než Zeman
Šance bývalého odboráře a exministra práce a sociálních věcí Škromacha na podporu vedení strany klesly i díky jeho účasti na slavné lánské schůzce tzv. pučistů, kteří plánovali svrhnout předsedu strany Bohuslava Sobotku. Naopak je podle Mrklase osobou, která by vyhovovala Miloši Zemanovi. „Je nepochybně osobou, která by naplňovala jeho odkaz, je ale otázka, jestli to není trochu jiná váhová kategorie,“ přemýšlí politolog o šancích Škromacha, který vždycky patřil k největším Zemanovým příznivcům. Ale ani on nevylučuje, že má za určitých okolností velké šance dojít až do druhého kola volby. „Je tu dvanáct až třináct procent komunistických voličů, možná i víc, kteří chodí pravidelně volit, je tu potenciál více než dvaceti procent sociálních demokratů, z nichž klasicky levicového kandidáta bude volit kolem patnácti procent, což je třicetiprocentní potenciál, největší, relativně homogenní segment, který vůbec na naší politické scéně existuje,“ upozorňuje Mrklas ParlamentníListy.cz.
Velké šance by měl profesor Švejnar, kdyby ho podpořil Andrej Babiš
Ale existuje i další případná voličská základna, která by mohla rozhodnout o budoucí hlavě státu. „Je tu široce založený střed, kde částečně operuje sociální demokracie, hodně hnutí ANO, trochu lidovci a pochopitelně TOP 09, zelení a některé další strany. Kdyby se dokázaly shodnout na kandidátovi, a Petr Sokol hovoří o tom, že Andrej Babiš vytáhne Jana Švejnara, dokážu si představit, že to může být druhý důležitý segment,“ míní Mrklas. Právě Jan Švejnar, který už ve střetu s exprezidentem Václavem Klausem při druhé volbě získal téměř poloviční podporu tehdejšího Parlamentu, by mohl být velmi silným, ne-li nejsilnějším kandidátem, pokud ho podpoří šéf hnutí ANO Andrej Babiš se svým politickým a mediálním zázemím. „Kdyby mu Babiš dodal legendu, že Švejnar je ten ekonom, který varoval před kupónovou privatizací atd., dokážu si představit, že jeho podpora by mohla být velká. Ale záleží i na tom, koho postaví levice a pravice,“ konstatoval Mrklas.
Má dobrý mediální ohlas, i když nic zvláštního nenabídl
Jména bývalých uchazečů o Pražský hrad – Jan Švejnar nebo Vladimír Dlouhý – jsou reálná i podle Lukáše Jelínka. „Dlouhý to nevyloučil, zdá se, že na tom pracuje, mohl by se prezentovat jako umírněný pravicový kandidát. U Švejnara jsem zvědav, jestli nedojde k jeho sblížení s Babišem a ANO, jak sledujeme u řady jiných intelektuálů. Nedivil bych se, kdyby Babiš přišel s kandidaturou Jana Švejnara a pomohl mu v kampani,“ souhlasí s možným spojením Babiše a Švejnara i další politolog. Připadá mu to od Babiše přirozené. „Veřejnost Švejnara celkem bere, i když nemám pocit, že by jí něco zvláštního sděloval, ale má dobrý mediální obraz. Myslím, že ve spojitosti s výhodami, které mu Babiš může poskytnout, může být, pokud o to bude stát, tentokrát silným kandidátem.“
Psali jsme:
Charisma není rozhodně Škromachovou předností, ani rétorika
Kdyby se dostal Jan Švejnar do druhého kola se Zdeňkem Škromachem, mohli by Švejnara, byť se skřípěním zubů, podpořit i voliči pravice, kteří Babiše zrovna nemusejí. „To by se stát mohlo,“ připouští Jelínek, „ale nevěřím, že se potká Švejnar ve druhém kole se Škromachem. To mě trochu děsí.“ Lukáš Jelínek nevěří na postup Škromacha do druhého kola volby, jak předpovídají autoři analýzy Pečinka se Sokolem. Ale přiznává, že podobně patřil k táboru, který podcenil Zemana. „Byla to zásadní chyba. Zeman se ukázal silnější,“ řekl. Miloš Zeman podle něj utáhl kampaň na rétorice, na tom, že dokáže dobře a přesvědčivě mluvit, dokáže si posluchače podmaňovat. „Ale rétorika a charisma nejsou rozhodně předností Škromacha,“ podotkl politolog.
Fotogalerie: - Sněmovní den
První přímou volbu prezidenta v Česku rozhodly Benešovy dekrety
Další příčinu úspěchu Zemana, která se může, ale nemusí opakovat, vidí Jelínek v tom, že se v minulé volbě do prvního kola dostal příliš pestrý a velký počet kandidátů, do druhého už jen osobnosti štěpící. „Ale nikde není psáno, že to bude i příště,“ věří. Podle Mrklase Zeman zvedl ze židle při volbách hodně vyhraněné voliče antiklerikální, antiněmecké, zatímco Karlu Schwarzenbergovi se povedl opak tím, že naskočil na sudetoněmeckou vějičku, a tím odradil část svých voličů. Politolog tak připomněl, že první přímou volbu v České republice rozhodly Benešovy dekrety.
Nejzásadnější politická bitva vůbec se odehrává o ceremoniální funkci
K vyhrocení prezidentské kampaně dojde podle Ladislava Mrklase vždycky, pokud budou proti sobě stát pravicový a levicový kandidát. „To může zásadním způsobem ovlivnit politickou scénu jako takovou, což se i v prezidentských volbách ukázalo. A dokonce bez ohledu na to, kdo nakonec vyhraje, protože příkopy, které se během prezidentské volby vykopou, se velmi obtížně zaplňují. Podle politologa je absurdní, že se bojuje o naprosto základní principy mezi levicí a pravicí, což do přímé volby prezidenta nepatří. „Je to nesmysl, když se o ceremoniální funkci odehrává nejzásadnější politická bitva vůbec. Společnost místo toho, aby hledala, kdo spojuje, nakonec najde někoho, kdo rozděluje. A tak to bude v prezidentské volbě vždycky, pokud to nebude volba dvou občanských kandidátů, což se také může nakonec stát, pokud se levice a pravice nebudou schopny shodnout na nějakých kandidátech, kteří by mohli mít šanci prorazit,“ shrnuje Mrklas.
Psali jsme:
Záleží na tom, kdo postoupí do druhého kola
Podle Jelínka bude hodně klíčové, jaká sestava kandidátů se sejde na startu a kdo postoupí do druhého kola. Souhlasí s tezí, že tendence k rozdělení společnosti na základě různých kritérií tady existuje, že lidé mají v přímé volbě snahu volit výrazné osobnosti, které často reprezentují rozdílné politické, sociální, ekonomické, geografické i generační tábory, což také vedlo ke střetu Zemana a Schwarzenberga. „Ale představme si, kdyby se do druhého kola dostal někdo jiný, kdyby stál proti Miloši Zemanovi Jiří Dienstbier či Jan Fischer nebo kdyby někdo takový stál proti Karlu Schwarzenbergovi,“ hraje si na „kdyby“ Lukáš Jelínek.
Třeba se objeví nový Babiš jako kandidát na prezidenta
Je přesvědčen, že pořád existuje poptávka po silných osobnostech, které dokážou oslovit jak město, tak venkov, jak mladší, tak starší, osobnosti, které obsáhnou témata, jež získají na svou stranu většinu sympatizantů levice, pravice i politického středu, kdo by ji dokázal integrovat. Ale sám přiznává, že ho v současné době žádné takové jméno, které by splňovalo tato kritéria, nenapadá. „Ne že by snad takové osobnosti mezi politiky i nepolitiky nebyly, ale zatím nevíme, kdo by kandidovat chtěl, kdo by mohl získat podporu politických stran,“ vysvětlil, že to ještě neznamená, že se někdo vhodný, třeba z akademického nebo manažerského prostředí, nemůže objevit. A dává příklad Babiše, kterému se podařilo za sebou shromáždit levicové i pravicové voliče na základě nějaké nespokojenosti. „Stejně tak se může objevit nějaký takový Babiš, který se bude chtít ucházet o Pražský hrad.“
Proč ne Babiš for Hrad? Jen při posílení pravomocí hlavy státu
Proč ne rovnou Andrej Babiš for Hrad? Podle odborníků by měl velké šance, kdyby sám kandidoval. „Jenže nechce. I když myslím, že by měl slušnou šanci stát se prezidentem, který by měl za sebou větší podporu, než má v současnosti Zeman, protože by přicházela z více stran, z více prostředí,“ soudí Jelínek. Podle Mrklase by Babišově kandidatuře musela předcházet nějaká významná ústavní změna, která by posílila pravomoci prezidenta, a ta není na programu dne. „To by byly strany proti sobě. Můžeme si samozřejmě říci, že udělaly už jednu strašlivou věc s přímou volbou prezidenta, proč by tedy neudělaly další?“ říká politolog. Ale míní, že jedno varování už těm rozumnějším snad stačilo, navíc poptávka po posilování pravomocí a vytváření prezidentského nebo poloprezidentského systému ve společnosti není.
Fotogalerie: - Babiš a "zloděj" Kalousek
Fotogalerie: - Žofínské fórum s Babišem
Ve druhém kole by Babišův kůň nejspíš porazil levicového kandidáta
Podle Pečinky a Sokola čeká Babiš na to, jestli některý ze dvou táborů zůstane rozštěpen. A vstup jeho kandidáta do boje by podle odborníků pomohl sblížit protilehlé tábory. O sbližování Babiše s ekonomem Švejnarem podle nich už napovídá i fakt, že profesor Švejnar přijal vysokou manažerskou funkci v Aeroholdingu. Ale dobré vztahy má předseda hnutí ANO i se šéfem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým. Mrklas upozorňuje, že podle jeho kolegy Petra Sokola nástup Babiše na politickou scénu rozvolnil schematické rozdělení společnosti, protože dokáže čerpat voliče z tábora svobody i z tábora rovnosti. „Jestli Babiš vytáhne kandidáta, který přežije první kolo, bude velkým favoritem druhého kola.“
Protože to bude kandidát politického středu, který se pokusí stát protiváhou oběma základním tendencím jak zleva, tak zprava,“ konstatuje Mrklas, že potenciál Babišova koně by byl ve druhém kole proti vyloženě levicovému kandidátovi obrovský. Je přesvědčen, že pro kandidáta levice by bylo rozhodně lepší jít do druhého kola s kandidátem klasické pravice než s někým, jako je Švejnar, protože by s ním prohrál. Švejnar by totiž za sebou nakonec táhl i voliče pravice, byla by to negativní volba proti levicovému kandidátovi. A mohl by získat i příznivce tzv. pražské kavárny. „Za Švejnarem se už jednou pravda a láska sjednotila, podpořili ho Bursíkovi zelení, liberální křídlo sociální demokracie, které mělo blízko k Václavu Havlovi, část lidovců a nezávislých, kteří měli blízko k Havlovu proudu,“ připomíná poslední volbu prezidenta Parlamentem ve Španělském sále Pražského hradu, která byla tak ostudná, že vedla k rozhodnutí o přímé volbě hlavy státu a otevřela dveře ke zvolení Miloše Zemana.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
