Je vám líto, že Daniela Drtinová odchází z ČT?Anketa
Hodnocení projevu českého prezidenta Miloše Zemana ve Štrasburku před poslanci Evropského parlamentu začíná politolog Jan Kubáček tím, že kdo sleduje dlouhodobě názory Miloše Zemana a zajímá se o jeho zahraničně-politické postoje, tak ve vystoupení poznal toho klasického Miloše Zemana posledních patnácti let, kdy své názory opakuje či maximálně precizuje o nějaké konkrétní události. Mnohé příklady nesmyslných směrnic využíval i v době své prezidentské kampaně a spojoval je bezprostředně se svou chalupou a se svým životem.
Zajímavost ve vystoupení hlavy českého státu našel v několika bodech. „Poprvé v tom, když použil poměrně netradiční, řekl bych až politicky nekorektní, příměry vůči evropským poslancům, a to když evropskou myšlenku parafrázoval na příkladu socialismu. To mohli někteří chápat jako určitý štípanec evropské unifikaci, evropskému byrokratismu, protože to mohl parafrázovat na jinou podstatu. Ti, co četli mezi řádky, si možná povšimli, že původní inspirace byla vedena k socialismu závěru padesátých let, ostatně tam padal příměr o soudruzích,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček.
Fotogalerie: - KSČM uctívá vrahy
Přirovnání ke konci 30. let se bruselským reprezentantům nemuselo líbit
Druhý štípanec od českého prezidenta byl veden k politickým elitám, současným vrcholným reprezentantům evropských orgánů. „To bylo v momentě, kdy se opřel do stávající evropské neformální diplomacie, kdy přirovnal nynější situaci ke konci pozdních třicátých let a politice appeasementu. To se některým bruselským reprezentantům nebude úplně líbit, speciálně teď v souvislosti s vyjednáváním o vztahu k Ukrajině, případně k Rusku či zveřejněním rozhovorů mezi americkými a evropskými špičkami diplomacie a bezpečnostního světa, v nichž se ukazuje, že tak o Evropské unii smýšlejí mnozí včetně americké administrativy,“ konstatuje politolog.
Psali jsme:
„Projev byl zajímavý i v tom ohledu, že na jednu stranu Zeman z pozice prezidenta České republiky vystupoval hned od počátku proti unifikaci Evropské unie, proti nesmyslnému byrokratismu, nesmyslným směrnicím, kdy říkal, že uniformitu celé evropské federace jednoznačně odmítá, neztotožňuje se s ní jako občan ani jako prezident, ale přitom v další větě byl ochoten a velmi horlivě volal po sociální unifikaci, po řešení sociálního práva či něčeho jako evropská minimální mzda. Tím musel částečně mást jak evropské konzervativní proudy, tak i evropské federalistické či socialistické proudy, protože tak trochu používal argumenty obou táborů,“ upozorňuje Jan Kubáček.
Mnohá témata byla pravým opakem Klausova nahlížení na EU
Za další zajímavý rozměr Zemanova projevu, který jsme postrádali u dřívějších vystoupení jak prezidenta Klause, tak prezidenta Havla, bylo volání po užitečném sdílení nákladů. „A to jak v případě společné obrany a diplomacie, tak i společném sdílení nákladů například v oblasti dopravy, transevropských sítí, transevropských institucionálních projektů nebo ekonomických projektů. V tomhle ohledu nalezne mnohé posluchače, protože to je v současnosti poměrně velké téma,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ing. Miloš Zeman
Při srovnání se Zemanovými předchůdci si všímá toho, že s Václavem Klausem si nynější prezident rozuměl v boji proti byrokratismu a dílčím směrnicím, které postrádají logiku a politiku zdravého selského rozumu, ale přesto základní pozici hájil jako Václav Havel. „A musel v mnoha ohledech dovádět Václava Klause, pokud sledoval jeho vystoupení, k brunátnosti. Protože mnohá témata byla prostě pravým opakem nahlížení na svět Evropské unie, než je nahlížení Václava Klause,“ poznamenává Jan Kubáček.
Zeman zpochybnil obě pozice, přísně socialistickou i přísně konzervativní
Ze strany europoslanců panovala jistá střídmá zvědavost. „Nebylo tam to tehdejší natěšení na Václava Havla, ale zároveň tam nevládla automaticky kritická demonstrativní nálada jako při návštěvě Václava Klause, kdy už tam mnozí šli s hotovým názorem demonstrovat odpor k názorům Václava Klause. Mnozí si ale na Zemanův projev teprve budou vytvářet názor proto, že Miloš Zeman zpochybnil obě dvě pozice, tu přísně socialistickou i tu přísně konzervativní. A tak si budou muset rozebírat jednotlivé pasáže a pokoušet se číst postoje českého prezidenta do dalších let,“ myslí si politolog.
Závěrem přiznává, že byl trochu překvapen, že český prezident zvolil angličtinu jako jazyk, jímž k europoslancům ve svém vystoupení promlouval. „Ta praxe je tam opravdu odlišná. Já to vnímám jako snahu jak navenek, tak i do vnitřních řad, českým občanům a novinářům, vzkázat, že je kompetentní, že je připraven a že má schopnost vystupovat opravdu na úrovni v mezinárodních vztazích, v diplomacii, chovat se reprezentativně a také že je jazykově kompetentní,“ vysvětluje si prezidentovo rozhodnutí přednést projev ve světovém, a ne mateřském, jazyce Jan Kubáček.
Angličtina byla signálem politickým elitám, že je kompetentním politikem
Sám ho vnímá jako určitou symboliku, ale netroufá si odhadnout, jak k tomu přistoupí veřejnost. „Jestli to nebude chápat trochu jako rezignaci určitého českého vzkazu a českého vystupování na evropské půdě. Ale myslím si, že šlo o signál především politickým elitám a zároveň i novinářstvu a veřejnosti, že zkrátka Miloš Zeman je kompetentním politikem a má jazykovou znalost,“ dodává politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
