Expert se vysmál „majdanové turistice" západních politiků. A ukázal na jeden velký omyl

10. 3. 2014 17:16

POLITOLOGOVÉ Na jedné straně stojí stejně jako ve světě, tak i u nás, část lidí na straně Ukrajinců, kteří chtěli na Majdanu vybojovat svobodu a bližší nakročení k Evropské unii. Tato skupina mluví pak též o tom, že dochází na Krymu k okupaci ruských vojáků. Ta druhá část lidí však poukazuje na to, že někteří lidé na Majdanu byli radikálové, z nichž hrozí nebezpečí. A vstup ruských vojáků na Krym chápou…

Expert se vysmál „majdanové turistice" západních politiků. A ukázal na jeden velký omyl
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Václavském náměstí proběhl protest Za vaši i naši svobodu-Ne ruské okupaci Ukrajiny

ParlamentníListy.cz se proto obrátily na Ústav mezinárodních vztahů v Praze, aby pomohl rozklíčovat některé momenty, které se často objevují v těchto souvislostech například na sociálních sítích i v textech řady autorů – zástupců obou výše zmiňovaných úhlů názorů. Objevují se totiž i z řad politiků. Dost často navíc kritika míří k médiím, která jsou podezírána z malé objektivity.

„Nemohu soudit, jestli je informovanost občanů dostatečná. Moje informovanost je dostatečná, ale já nejsem běžným občanem - situaci sleduji, protože se o ni zajímám profesně,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz Vít Beneš, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Praha. Dodal pak, že však primárně sleduje víc zahraniční média, spíše než ta česká.

Dostupnost informací? Dostatečná, ale nesmíme vycházet z hospodských povídaček

„Zajímá mě hlavně to, jak je konflikt vnímán a (des)interpretován v tamních médiích a jak jej vnímají relevantní aktéři. Sociální sítě a blogy nesleduji. Jestli jsou tedy dle mého občané dostatečně informováni? Dostupnost informací je dostatečná a záleží na každém z nás, jestli si je umí vyhledat a jestli bude sledovat kvalitní zpravodajský kanál nebo jestli bude vycházet z hospodských povídaček – tj. i například ze sociálních médií,“ řekl dále Vít Beneš, který se specializuje mimo jiné na teorii mezinárodních vztahů a evropskou dimenzi zahraniční politiky ČR.

To, jak se o ukrajinské krizi u nás informuje, ho prý nepřekvapilo. Ovšem co ho zaskočilo, jak přiznal, byly některé faktory krize samotné.

„Třeba míra vnitřní nestability a slabost centrální vlády. Překvapilo mě, jak snadno si jednotlivé regiony - na východě, ale i na západě země - berou jako rukojmí teritoriální integritu země. Pokud se jim nelíbí centrální vláda, regiony poměrně rychle ‚vypovídají poslušnost‘ a přebírají moc. To platí i pro západní Ukrajinu. Pokud by se Janukovyč udržel u moci, potýkali bychom se se separatistickými tendencemi západoukrajinských regionů,“ domnívá se Beneš a pokračuje dalšími varovnými prvky.

Ty spočívají podle něj v přemrštěných reakcích – vyjmenoval jich několik.

V době, kdy Ukrajina měla stabilizovat, znepřátelila si vláda ruskojazyčné regiony, ohrozila i loajalitu státní správy

„Přemrštěné reakce západních politiků před pádem Janukovyče a rozmach tzv. majdanové turistiky západních (ex)premiérů, (ex)prezidentů a (ex)ministrů zahraničních věcí. Přemrštěná reakce nové ukrajinské vlády a parlamentu, jejichž prvním krokem bylo zrušení Janukovyčova jazykového zákona, který umožňoval těm regionům, kde je víc jak 10procentní jazyková menšina, používat regionální jazyk, většinou ruštinu, i v oficiálním styku. V době, kdy bylo potřeba sjednotit zemi a stabilizovat stát, si ukrajinská vláda znepřátelila ruskojazyčné regiony a čistkami v policii a soudním systému ohrozila stabilitu a loajalitu státní správy. Přemrštěná reakce Ruska, které se v reakci na změnu režimu na Ukrajině rozhodlo poměrně nepokrytě anektovat část jejího území…“ konstatoval dále ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Beneš.

V souvislosti s jeho prací a oblastí, kterou se zabývá, bylo zcela na místě se zeptat i na to, jak pohlíží na kroky české diplomacie v posledních týdnech. A také na to, jaká z nich mohou plynout i případná budoucí rizika? Právě jich se někteří obávají.

„Česká reakce je adekvátní situaci, kterou považuji za vážnou. Nesouhlasím však s hlasitým vyhlašováním sankcí. Sankce být mají, ale neměli bychom je hlasitě vykřikovat do médií. Smyslem sankcí je přimět decision-makery protistrany k přehodnocení přínosů a nákladů určité politiky. Sankce by měly zvyšovat cenu, kterou Rusko zaplatí za anexi Krymu. Smyslem sankcí ale není veřejné odsouzení a denunciace protistrany, veřejné hrozby a rozdmýchávání vášní,“ předeslal Vít Beneš.

Není dobré, jak jsme předvídatelní. To Rusku nahrává body pro příští tahy

Podle něj v neposlední řadě Českou republiku, EU a USA poškozuje i tak jejich předvídatelnost. „Česká republika, Evropská unie a Spojené státy tedy měly diplomatickými kanály dát Rusku najevo, že anexe Krymu bude mít svou cenu v podobě ‚blíže nespecifikovaných sankcí‘. Potom je třeba sankce - například pozastavení vízové liberalizace - důsledně realizovat a protistraně signalizovat, že určitý krok (tedy např. pozastavení vízové liberalizace) byl sankcí za anexi Krymu,“ uvedl Beneš pro Parlamentnílisty.cz.

Jak zdůraznil, hlasité vyhlašování sankcí povede jen k několika dalším jevům. Takovým, které užitku zřejmě moc nepřinesou.

„Povede to k tomu, že se za prvé kolem Putina semknou i ti Rusové, kteří vůči němu mají své výhrady. A za druhé, že ruská vláda se na sankce může lépe připravit a lépe naplánovat protisankce. Samozřejmě část západních médií a opozičních politiků se bude dožadovat ostrého odsouzení a veřejného prohlášení o uvalení sankcí. To patří k demokracii. Diplomacie by ale měla tento křik médií a politiků ignorovat. A jestli nám z uvalení sankcí na Rusko plynou nějaká rizika? Vždy je potřeba poměřovat rizika a náklady dělání a rizika a náklady nicnedělání,“ vysvětlil Vít Beneš.

Svět opět na prahu studené války?

Zareagoval pak i na hypotézy, četně se objevující v dialozích mezi lidmi: Vycházejících z toho, že Rusko a USA jako dvě světové velmoci vždy mezi s sebou do určité míry soutěžily. Z toho podle mnohých názorů vyplývá to, že údajně v boji o Ukrajinu vlastně jde o boj mezi těmito velmocemi, v nichž Ukrajina hraje „jen" svoji roli.

„Ptáte se asi, zda stojíme na prahu nové studené války? Odpovídám - ne. Studená válka byla střetem dvou impérií. Byl to střet dvou alternativních světonázorů, dvou představ o uspořádání společnosti, ekonomiky a státu. Těmto univerzalistickým ambicím byla podřízena i zahraničně-politická doktrína obou bloků, resp. USA a SSSR. Cílem jejich imperiálních zahraničně-politických doktrín bylo šíření demokracie/kapitalismu, respektive komunismu/socialismu ve světě, partikulární ‚národní‘ zájmy jednotlivých etnik byly naopak potlačovány. Sovětský svaz byl impériem, byl to hřbitov národů. Bohužel, včetně ruského národa! Imperialismus a nacionalismus je proto třeba rozlišovat. Zahraničně-politická doktrína současného Ruska není imperiální, ale nacionální,“ řekl Beneš.

Izolace Rusku nepomůže. Pozor na rakovinu národů v podobě nacionalismu

Doplnil, že dnešní Rusko se - na rozdíl od Sovětského svazu - nesnaží prosadit svoji představu univerzálního dobra a „spasit svět“.

„Naopak to vypadá, že smyslem zahraniční politiky dnešního Ruska je ochrana zájmů etnických Rusů a rusky mluvících občanů. V tomto ohledu se ruská zahraničně-politická doktrína podobá spíše Německu ve 30. letech než Sovětskému svazu v 60. letech. Je paradoxní, že Rusko, které postavilo svoji novodobou identitu na boji proti německému nacionalismu, samo sklouzlo k etnicky a národně definované zahraniční politice. Situace je vážná, ale neměli bychom sklouzávat k laciné rusofobii. Nacionalismus je rakovina národů a neexistuje na ni jednoduchý lék. Izolace Rusku nepomůže,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz Vít Beneš.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mrazivý vzkaz experta pro odpůrce Babiše z Demokratického bloku: Čtyři roky jsou jasné

19:21 Mrazivý vzkaz experta pro odpůrce Babiše z Demokratického bloku: Čtyři roky jsou jasné

POLITOLOGOVÉ Kvůli společnému postupu při pondělním ustavení sněmovny se občanští demokraté, TOP 09,…