Miliony od chudé kadeřnice, vytunelované strany, pakly bankovek v igelitkách. Janečkovi protikorupčníci slibují, že to zlikvidují, experti se jen smějí

6. 5. 2015 9:34

POLITOLOGOVÉ Na úskalí sebelépe myšlených změn ve financování politických stran a jejich volebních kampaní upozorňuje ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka poukazováním na hotovostní platby a na to, že je takřka nezkontrolovatelné, kolik čeho si strany v kampaních objednaly. Politologové Lukáš Jelínek a Petr Sokol si nemyslí, že chystaná opatření jsou namířena proti Andreji Babišovi a jeho hnutí, protože podobné pokusy se tu objevovaly ještě před vznikem ANO.

Miliony od chudé kadeřnice, vytunelované strany, pakly bankovek v igelitkách. Janečkovi protikorupčníci slibují, že to zlikvidují, experti se jen smějí
Foto: Daniela Černá
Popisek: Hned u vchodu rozdávali jablka a perníky

Financování politických stran a jejich volebních kampaní by mělo doznat změn. Jeho zdrojem jsou vedle státních příspěvků zejména dary osob a firem, což je předmětem spekulací o financování z „tunelování“ veřejných zakázek, evropských dotací nebo „kupováním“ politických rozhodnutí. Ministerstvo vnitra už předalo do připomínkového řízení novelu zákona o sdružování v politických stranách a hnutích. Návrh zákona vychází ze souboru doporučení organizace GRECO (Skupina států proti korupci při Radě Evropy), která ve své zprávě o České republice konstatovala, že současný systém financování stran a hnutí vykazuje značnou netransparentnost.

Na čtyři hlavní vady dosavadní praxe upozorňuje místopředseda představenstva Masarykovy demokratické akademie a politolog Lukáš Jelínek. „Je třeba úplně odstranit, nebo výrazně omezit financování politických stran právnickými osobami. Jednak proto, že právnické osoby nemají volební právo a není tedy důvod, proč by se měly podílet na financování politických stran, jednak proto, že odsud plynou ty nejošklivější případy klientelismu nebo nekorektního sponzoringu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek první nutnou změnu ve financování politických stran.

Omezit příspěvek straně by se dalo desetinásobkem životního minima

Změnit by se měly i podmínky pro financování soukromými osobami především stanovením limitů. „Byli jsme svědky toho, kdy politickou stranu obdarovala chudá kadeřnice, která si milion sotva mohla vydělat, a přesto ho věnovala politické straně. Dochází k tomu, že některé silné figury nebo firmy mají tendenci obdarovávat politické strany přes nastrčené jednotlivce. V okamžiku, kdy by se výše darů soukromých osob navázala třeba na výši minimální mzdy a bylo by možné například věnovat straně maximálně desetinásobek minimální mzdy ročně, tak by to úplně problém s financováním soukromými osobami mohlo omezit,“ míní politolog.

Smysl má, aby politické subjekty pobíraly příspěvek za volby, za zvoleného poslance či za zvoleného zastupitele, ale stát by měl specifikovat, jak s penězi, které jim posílá, mohou nakládat. „Líbí se mi nápad na nějakou částku, kterou by mohly strany čerpat na své odborné zázemí, na svoje think tanky, politické nadace nebo instituce. A poslední věc, která by se měla změnit, se týká regulace výdajů na volební kampaně a povinných transparentních účtů, které by nebyly jen formální. Zprůhlednění financování volebních kampaní nebo nastavení limitů pro volební kampaně je další věc, kterou by se měli zákonodárci v souvislosti s financováním politických stran zabývat,“ upozorňuje Lukáš Jelínek.

Volební limit může být jakýkoli, ale hotovostní platby to ve finále pokryjí

„Případ hnutí Úsvit, kdy se ukázalo, že peníze poskytované za poslanecké mandáty, mohly být použity k financování podnikatelských aktivit několika členů, vede k tomu, že je třeba svázat financování politických stran nějakými podmínkami, ostatně tak to je v celé řadě západoevropských zemí,“ říká pro ParlamentníListy.cz člen správní rady vysoké školy CEVRO Institut a politolog Petr Sokol. Doporučuje ale velmi opatrně nakládat s limity prostředků na volební kampaň. „Osobně jsem k tomu omezování skeptický, na druhou stranu to některé země používají, zavést je lze, ale je otázka, jak to bude fungovat,“ dodává.

Omezení výdajů na volební kampaně není ani podle ředitele a analytika Nadačního fondu proti korupci Petra Soukenky cesta, která by vedla ke kýženému efektu. „Víme všichni a nemuseli bychom ani chodit moc do minulosti, že řada kampaní oficiálně vycházela na částku třiceti milionů, ale neformálně se hovořilo o tom, že dalších třicet milionů bylo uhrazeno v hotovostních platbách. Jinými slovy, můžete si dát limit, jaký chcete, ale hotovostní platby to pak ve finále pokryjí. I kdybychom vymysleli cokoli nad rámec toho, co se teď navrhuje, tedy omezení limitů, zřízení zvláštní instituce, transparentnější výroční zprávy, transparentní účetnictví, změna rychlá nebude,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Soukenka.

Pouhá kontrola faktur nestačí, musí jít o prověrku financování v plné šíři

Pokud se nepodaří nějakým způsobem strany sankcionovat za nedodržování pravidel, která budou přijata, a nenastaví se společenské vědomí toho, že se nesmí obcházet, tak žádnou změnu nečeká. „Z minulosti známe z kauzy ODS a mrtvých sponzorů, že se vždy hledají způsoby, jak ta pravidla obejít. Přesto není možné snahu o nápravu úplně vzdát a lidem, kteří se snaží pravidla obcházet, je potřeba neustále a trvale překážky klást. Otázka je, nakolik budou ta opatření efektivní a kolik to bude stát státní kasu. Ale nějaká úprava a regulace nepochybně nutná je,“ myslí si ředitel Nadačního fondu proti korupci.

Poukazuje na to, že aby se dalo něco skutečně efektivně kontrolovat, je třeba mít velmi kvalifikované auditory či kontrolory a věnovat se financování do hloubky a v celé šíři. „Tedy ne se jen podívat na fakturu, říci si, že je v pořádku, když je tam napsáno osm billboardů a u toho obvyklá cena, a odškrtnout si, že je to v pořádku. Nikoli, není to v pořádku, protože kontrolor by měl říct: ´Vy máte napsáno na faktuře osm billboardů, ale já jsem jich po Praze viděl 45. Tak kdo zaplatil ten rozdíl mezi těmi osmi a 45?´ Protože v tom bude ten fór. Formálně to samozřejmě bude sedět,“ poznamenává Petr Soukenka.

V igelitce budou miliony na další stovku billboardů

Kouzlo marketingové kampaně spočívá právě v tom, že nikdo přesně neví, kolik billboardů a jakých kde bylo. „Dohledat to pak zpětně bude mimořádně těžké. Když budu takový ten pseudopolitik někde v šedé zóně, tak přijdu za marketingovou firmou a řeknu: ´Heleďte se, teď tu nasmlouváme deset billboardů po Praze, to bude na fakturu. To bude vyvěšené na internetu, všichni budou vidět, že jsme to objednali a zaplatili. A já vám ještě přinesu v igelitové tašce dvacet milionů, protože těch billboardů budu ve skutečnosti chtít sto.´ A oni řeknou: ´Fajn, to my uděláme´. Kdo to pak za měsíc nebo za jak dlouho zkontroluje, kolik těch billboardů ve skutečnosti bylo?“ klade ředitel NFPK řečnickou otázku.

Vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš vnímá snahy o omezení sponzorských darů stranám, ať už od fyzických nebo právnických osob, jako společný útok tradičních politických stran proti jeho hnutí. „Samozřejmě nevidíme úplně do hlav těch aktérů, ale podobné návrhy byly připravovány ještě dávno předtím, než vzniklo hnutí ANO. Ty kořeny jsou tedy starší, a navíc nám to doporučuje orgán Rady Evropy. Nepochybně se dnes někomu bude pro návrh hlasovat jednodušeji, když se bude nějak týkat pana Babiše, ale po pravdě je to dlouhodobější trend,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz politolog Petr Sokol.

Politické strany se jen tak nepolepšily, jen reagují na společenskou poptávku

Ani Lukáš Jelínek nevnímá chystanou změnu zákona o financování politických stran jako spiknutí všech proti Andreji Babišovi. „Podle mě reakce Andreje Babiše vychází hodně z toho, že on vnímá politiku jako soupeření peněz a finančních nákladů a mnohem méně jako soutěž idejí nebo programů, protože o ANO je známo, že program před volbami do sněmovny spíchlo na poslední chvíli. A i dnes má program dost chabý a jednoduchý a spíš se snaží zaujmout zajímavými slogany. Ale to přece není princip politiky. Pokud chceme mít důvěryhodnou politiku, tak by měla být postavena na programech, diskusi, polemice, a ne na tom, kdo si rozmístí po republice víc billboardů,“ konstatuje politolog Lukáš Jelínek.

Ředitel a analytik Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka na polepšení tradičních stran nevěří. „A to ať jde o ODS, ČSSD nebo KDU-ČSL. Ale existuje tady nějaká společenská poptávka, a ty partaje se jí přirozeně přizpůsobují. Jsem však přesvědčen o tom, a to platí obecně, nemluvím jen o zákonu o politických stranách a jejich financování, že řada opatření, což je třeba zveřejňování smluv na internetu, se mine účinkem. Ty strany, a teď mluvím třeba o ČSSD, se tváří, jak hrozně bojují za to, aby to bylo všechno nastavené, ale pak, když dojde na lámání chleba, začnou hledat různé důvody, proč to nejde, proč tam nedělat toto a proč dělat toto. Ve finále zjistíme, že nástroj sice mediálně vypadá náramně, ale ve skutečnosti je jeho efekt nulový, respektive že se vlk nažral a koza zůstala celá,“ míní Petr Soukenka.

ODS byla nejbolavějším místem systému v posledních 25 letech

Ministr vnitra a zároveň první místopředseda ČSSD Milan Chovanec v rozhovoru pro týdeník Euro řekl, že chce schválit změny v zákonech o financování stran, střetu zájmů či o koncentraci ekonomické síly s politickou a mediální mocí s každým, kdo pro to bude chtít hlasovat. I s opozicí. A dodal, že nevylučuje, že by ČSSD do toho šla i za cenu ukončení koalice. „Přišlo by mi hodně zvláštní, kdyby členové koalice byli ochotni položit vládu na tomto zákonu. Tedy především kdyby k pádu vlády mělo přispět hnutí ANO jen proto, že by došlo k regulaci nebo zprůhlednění finančních toků. To by hnutí ANO velmi těžko svým voličům vysvětlovalo, že toto nechce a kvůli tomu nechá padnout vládu,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek.

Za málo pravděpodobné to vidí i u sociálních demokratů, že by to stavěli kategoricky tak, že buď se tento zákon schválí, nebo shodí vládu. „Z jejich pohledu by mělo jít o prosazování přirozené věci a hledání spojenců, ať už ve vládě, nebo i mimo vládu, pokud by se pro to ti spojenci našli. Kdyby pro toto zpřísnění například dnes hlasovala ODS, tak by to byla velká výhra, neboť ODS skutečně byla tím nejbolavějším místem toho systému v posledních 25 letech. Takže nečekám, že by na tom měla padnout vláda, ale hlavně je odpovědností politiků, aby si uvědomili, že přísnější pohled na financování partají není něco, kvůli čemu by se měli vztekat, ale že je to něco, co by měli logicky ocenit i jejich voliči, kteří si nepřejí mrhání prostředky, ať už veřejnými, nebo i soukromými,“ domnívá se politolog.

Jde o vzkaz ČSSD, že je nutné s podobnými hnutími jako ANO bojovat

S rozpadem koalice kvůli zákonu o financování politických stran nepočítá ani Petr Sokol. „Pokud by se kvůli tomu měla rozpadnout koalice, tak by to bylo až někdy úplně v závěru funkčního období a jen jako záminka. Jinak si myslím, že ČSSD si dostatečně váží toho, že je ve vládě, než aby kvůli takovému zákonu rozbila koalici. Ale na druhou stranu vzkazuje panu Babišovi, že si je vědoma toho, že tradiční strany musí nějakým způsobem bojovat s takovými hnutími, jako je Babišovo ANO. Takže spíš je to takový vzkaz ´nevzdáváme se´, než že by kvůli tomu chtěli rozbít koalici. Tak já rozumím tomu výroku pana ministra vnitra,“ přiznává politolog Petr Sokol.

Novinkou by se mohlo stát zřízení nezávislého správního orgánu, které je navrženo jako jedna ze tří variant kontroly hospodaření politických stran. Druhou možností je posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Třetí variantou je ponechání kontroly na sněmovně. Z těchto možností preferuje Ministerstvo vnitra vznik nového správního orgánu. „Nový orgán je pro takovou subtilní věc zbytečný. A aby politické strany kontroloval NKÚ, to by tento úřad zpolitizovalo. Vždyť už také pan Babiš zaútočil na to, že NKÚ vede bývalý poslanec ČSSD Miloslav Kala. Nechtěl bych, aby se NKÚ zatáhl do politických her jako důležitý orgán kontrolující věci, které jsou zásadní, na rozdíl od kontrolování volebních kampaní. Takže bych z těchto tří variant zůstal u Poslanecké sněmovny,“ konstatuje Petr Sokol.

Kontrolovat financování stran by měl nový orgán i se zastoupením veřejnosti

To Lukáš Jelínek nad nabízenými možnostmi váhá. „Asi nejpřijatelnější by byl vznik nového orgánu, který by mohli politici poskládat tak, aby působil co nejreprezentativněji. Tedy aby se nějaká politická strana necítila být diskriminována a aby tam měla zastoupení i veřejnost. To je nakonec nejsnazší cesta, i když to bude někdo kritizovat jako vznik další instituce. Nejvyšší kontrolní úřad je poměrně respektovanou institucí, která by takovou práci dělat mohla. Nevidím problém v obsazení funkce prezidenta, protože pan Kala se osvědčil jako člověk, který dokáže šlapat stejně tak na paty ministerstvům řízeným pravicí i levicí. NKÚ je velmi solidní institucí, ale nemyslím, že by mělo zkušenost s kontrolováním politických stran, a je i otázka, zda by na to měl kapacitu,“ zamýšlí se Lukáš Jelínek.

Za nejhorší možnou cestu považuje spoléhat se na Poslaneckou sněmovnu. „Protože je vidět, že kontrolní výbor Poslanecké sněmovny je orgán skutečně velmi laxní, fungující na baterky, navíc nejzpolitizovanější možný orgán, jaký si umíme představit. Takže na něm bych kontrolu financování politických stran nenechal. Z tohoto hlediska mi opravdu vychází jako nejlepší řešení nějaká nová instituce, která bude částečně politická, ale částečně také otevřená i těm občanským iniciativám, o nichž mluví Andrej Babiš. Pak by v tuto instituci mohl mít důvěru jak občanský sektor, tak i politické strany,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mrazivý vzkaz experta pro odpůrce Babiše z Demokratického bloku: Čtyři roky jsou jasné

19:21 Mrazivý vzkaz experta pro odpůrce Babiše z Demokratického bloku: Čtyři roky jsou jasné

POLITOLOGOVÉ Kvůli společnému postupu při pondělním ustavení sněmovny se občanští demokraté, TOP 09,…