Profesor Krejčí po masakru v Paříži: Snad teď Západu dojde, že se musí dohodnout s Ruskem. To, že drony USA vraždí ženy a děti, zatajíte v ČT. Ale muslimové to vědí

8. 1. 2015 8:54

POLITOLOGOVÉ „Buď se začneme chovat jinak, nebo musíme přijmout i na vlastní domácí frontě válku. Terorismus nezná hranic,“ varuje profesor Oskar Krejčí v souvislosti s brutálním masakrem v pařížské redakci týdeníku Charlie Hebdo. „Dohoda s Ruskem v boji proti islámskému terorismu je automatický předpoklad, má-li být efektivní,“ uvedl také politolog Krejčí s tím, že neselhal multikulturalismus, ale jeho liberální forma.

Profesor Krejčí po masakru v Paříži: Snad teď Západu dojde, že se musí dohodnout s Ruskem. To, že drony USA vraždí ženy a děti, zatajíte v ČT. Ale muslimové to vědí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Oskar Krejčí

Do ulic nasadili Francouzi tisíce policistů, kteří pátrají po pachatelích nejhoršího teroristického útoku, který se v zemi odehrál za poslední desítky let. Vražda dvanácti lidí v redakci satirického časopisu definitivně zbořila představy o nedotknutelnosti, pokud ještě přežívaly. „Ukazuje se, že fronta boje proti extremismu se rozšířila do oblastí, které se ještě před pěti lety jevily jako chráněné. Jsou regiony, které byly pokládány za klidové jen proto, že měly pozitivní vztah ke skupinám teroristů. Teď se ukazuje, že teroristé jsou velmi nevděčný partner,“ podotýká politolog Oskar Krejčí.

A zároveň uvádí doklad svého tvrzení. „Podívejme se do Bostonu, kde začal soud s tamními teroristy. Jsou to čečenští teroristé, kteří byli ve Spojených státech přijati jako velice vítaní odpůrci Ruska. Ruská zpravodajská služba varovala dopředu před těmito chlapci, ale argumenty nebyly přijaty. Ten, kdo útočí proti Rusku, je spojenec. Totéž platí o Sýrii. Tam někdo přeci podporoval antišíitský terorismus a teď se sunnitské teroristické skupiny rozrostly do tzv. Islámského státu a prosakují do západní Evropy,“ dodal s tím, že v pozadí teroristických útoků jsou naše vlastní chyby.

Krejčí: Většina muslimských teroristických útoků směřuje proti muslimům

Krejčí připomíná většinou opomíjenou skutečnost: „Většina muslimských teroristických útoků směřuje proti muslimům. Je to nástroj mezi šíity a sunnity. Když se podíváte na index používání teroristických nástrojů politického boje, zjistíte, že na prvním místě není oblast Izraele, na prvním místě je Irák, Afghánistán, Pákistán. Jsou to oblasti, kde teror je používaný jako součást boje mezi politickými a náboženskými frakcemi v islámských zemích. Někdo toto podporuje,“ říká Krejčí a uvádí zkušenost: „Nedávno se mi vrátil známý z Libye. Říkal, že mu tam nabízeli německé automatické pušky za třetinu ceny. Zajímavé je, že pušky dodává Německo do Afghánistánu. Někdo rozsévá zbraně, aniž by byl schopen domyslet, co to vše způsobuje.“

Fotogalerie: - Charlie Hebdo obrazem

Jak vypadal časopis Charlie Hebdo
Jak vypadal časopis Charlie Hebdo
Jak vypadal časopis Charlie Hebdo
Jak vypadal časopis Charlie Hebdo
Jak vypadal časopis Charlie Hebdo
Jak vypadal časopis Charlie Hebdo

Myšlenku multikulturalismu je nutné pojmout jinak a naučit se s islámem žít, otázkou je jak

Evropa ovšem na multikulturalismus rezignovat nemůže. Politolog se vrací ke slovům německé kancléřky Angely Merkelové, která už v roce 2010 prohlásila, že multikulturalismus v Evropě selhal. „Neselhal multikulturalismus, selhala liberální forma multikulturalismu. My se díváme na muslimy jako na něco cizorodého. Přitom islám je součástí Evropy, ať se nám to líbí nebo ne,“ vysvětluje Krejčí s tím, že jsou ohniska pozitivního soužití jako je Tatarstán, a od nich bychom se měli učit. „Neselhal multikulturalismus a my nemůžeme tuto myšlenku zavrhnout, musíme ji pojmout jinak. V Rusku je nemožné říci, že budou žít bez islámu. Dnes už se ve Francii a v Německu bez islámu také nedá žít. Otázkou je, jak se tam bude žít? Ne zavrhnout multikulturalismus. Je nutné najít formy, které jsou přijatelné.“

Krejčí: Je nutné změnit strategii, nepřeceňovat Islámský stát a nepěstovat ho

Za tragickými výsledky celosvětové politiky vidí Krejčí naše vlastní chyby. Upozorňuje na to, že i třetí generace imigrantů se cítí jako nepřátelé, protože jim vadí zahraničně-politické chování elit. Zdůvodňuje stav tím, že islámské státy a všichni vyznavači islámu bývají plošně vnímáni jako hrozba a jsou proti nim používány silné nástroje. „Buď se k těm zemím začneme chovat jinak, nebo musíme přijmout i na vlastní domácí frontě válku, protože terorismus nezná hranic,“ uvedl Krejčí. „Nemůžete posílat drony, které bombardují ženy a děti, do Pákistánu a myslet si, že to islámští radikálové ve Francii nevědí. Můžete to utajit v Praze v České televizi, ale nelze opatření utajit v islámských komunitách v Německu.“

Politolog vidí cestu v tvrdém odmítnutí násilného jednání vůči domácím elitám a respektování politiků, kteří se Západu nelíbí, a jednání s radikálnějšími vrstvami. „Když někdo v 70. letech podporoval islámské radikály v boji proti sovětské armádě v Afghánistánu, to nemůžeme ze dne na den smazat,“ dodal. Krejčí se vrací ke kořenům problému: „Islámský stát je v podstatě věcný produkt západní politiky, pomoci boje proti syrské vládě, výsledek politiky svržení vlády v Iráku. Islámský stát je mediálním produktem Západu. Tím, že jsme zdůrazňovali nebezpečí, jsme mu udělali takovou reklamu, že se na jeho stranu přidávají i lidé v Evropě a Americe, kteří by se o něm jinak nedozvěděli. Je nutné změnit strategii, nepřeceňovat Islámský stát a nepěstovat ho. Nikdo z nás neví, jak je vůbec možné, že takový útvar na mapě vznikl, náhoda to není.“

Náboženský extremismum ničí civilizace, Krejčí poukazuje na nutnost dohody s Ruskem

V Berlíně v pondělí jednali vysocí diplomaté Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie o řešení ukrajinské krize. Připravuje se čtyřstranný summit v kazašské Astaně na 15. ledna. Střílení v Paříži by se podle profesora Krejčího mohlo odrazit na pochopení politiků. „Jestli má Západ nějaké rezervy, je to Rusko. Dohoda s Ruskem v boji proti islámskému terorismu je automatický předpoklad, má-li být efektivní. To samé platí i o Afghánistánu. Dohodnout se na budoucím uspořádání poměrů,“ říká Krejčí a upřesňuje: „Někomu by na základě tragédie v Paříži konečně mělo dojít, že je potřeba se s Ruskem dohodnout, že jsou tu podstatnější nepřátelé, nacionalismus a náboženský extremismus, který ničí civilizace. Vrací nás do doby 19. století a do středověku.“ Politolog také zdůrazňuje, že nelze odsuzovat násilí v Paříži a zavírat oči před upalováním lidí v Oděse, protože jinak se dostaneme na vlnu pokrytectví a naši kritiku terorismu nebude brát nikdo vážně.

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Libora Dvořáka, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra HofhanzlaKarla Schwarzenberga (z 3.10.) + (ze 14.8.)  Petra Pitharta, Ivana Gabala, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava BartuškyMartina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9. + 8.12.) Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla SobotkyJohna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava ŠebkaHynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše ZdechovskéhoFrantiška BublanaKarla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), Džamily Stehlíkové (21.11.) či Jana Vituly

Ze Středozemního moře je hřbitov. Ti, co se dostali do EU, jsou bojovníci proti pravidlům

V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz před časem politický a mediální analytik Štěpán Kotrba uvedl: „Odpor vůči imigrantům v jednotlivých zemích, který sílí, donutí politiky k uzavření jižních a jihovýchodních hranic vojensky. Takže se po lodích duchů ve Středozemním moři bude střílet. Nebo se rozpadne Schengen. To bude konec multikulturního humanistického romantismu evropské politiky a vítězství několika pravicových politiků v klíčových zemích EU – ve Francii, v Itálii, v Británii, v Belgii a možná i jinde.“ Oskar Krejčí k pozici Evropské unie vůči vlně imigrantů uvádí: „Hranice už v podstatě uzavřené jsou. Ti, co se dostali přes Středozemní moře, šli ilegální cestou. Jsou to úspěšní bojovníci proti eurounijním pravidlům. Je třeba říci, že eurounijní politika a politika NATO vytvořila ze Středozemního moře hřbitov. Papež František říká, že to nesmíme dovolit, ale to už hřbitov je.“

Přibudou mrtví. Bude těžké najít někoho, kdo by byl schopen situaci řešit

Krejčí předpokládá zpětnou vlnu, která se projeví nenávistí. Na obzoru ale nevidí žádného osvíceného stratéga, který by si s tak vážnou situací dokázal poradit. „V této chvíli nevidím v EU nikoho, ani v Evropském parlamentu ani v Evropské komisi, kdo by byl schopen s určitou politickou fantazií přistoupit k řešení tak složitého problému. Půjde to živelně, krok za krokem, zkouškou a omylem, budou se vršit chyby, to znamená mrtvoly, s určitou nadějí, že někdy dojdeme k nějakému řešení,“ předpokládá Krejčí.

„Problém s Islámským státem je relativně snadno řešitelný, jen se ztratila vůle, nebo někomu vyhovuje, že existuje. Když se podíváte do odborných časopisů v posledních patnácti letech v USA, najdete tam překreslené mapy Středního východu. Mám na mysli nejen Irák, ale i Turecko. To znamená, že někdo má jiné plány. Rozumím tomu, protože hranice byly vytvořeny uměle koloniálními mocnostmi Francií, Británií, neodpovídají ani historii ani etnickému členění. Je beze sporu, že hranice jsou špatné, ale je otázkou, jak to řešit, zda tam slepě posílat zbraně jako Česká republika, nebo najít politické reprezentace jednotlivých etnik a náboženských skupin a pomáhat při dialogu. My jsme vsadili na posílání zbraní. Buď někdo velmi špatně kalkuluje, nebo chce chaos.“

Podle politologa bankrot Rusku nehrozí, má rezervy

Rusko mezitím čelí propadu rublu. Dolů ho tlačí klesající ceny ropy a objevují se informace o hrozbě bankrotu. „Cena ropy je jen jeden z faktorů propadu rublu. Druhým faktorem byla skutečnost, že na konci loňského roku se jako vždy musely splácet úvěry a byly uzavřeny západní banky pro ruské podniky a ruské podniky jako soukromé právní subjekty, které jsou zadlužené u západních bank, si dál nemohly na splácení dluhu půjčit a musely koupit dolar doma. Jinými slovy byl vytvořen inflační tlak. Třetím faktorem je, že řada zahraničních investic nešla do výroby, ale do portfolia a šlo o spekulativní kapitál, který, když se objeví nějaká krize, se stahuje. To je přirozené. Tohle, když se nakumuluje během krátké doby, útočí na burzu. Burza pak citlivě reaguje na politické události,“ shrnuje Krejčí a dodává: „Když se podíváte na zásahy ruské banky, byly v jednotkách miliard dolarů a v současné době má Rusko rezervy 350 miliard, takže žádný bankrot nehrozí,“ dodal s tím, že ani srovnání s propadem v 90. letech není adekvátní, protože tehdy bylo Rusko bez rezerv.

Krejčí: Zablokování účtů pomáhá Putinovi, zablokování dovozu potravin ruskému zemědělství

Krejčí naopak upozorňuje na obrácení trhů Ruska k východu v souvislosti se sankcemi. „Jen to semkne ruskou veřejnost kolem ruské politické elity,“ říká politolog. Připouští, že budou skupiny, které využijí těžkostí k útoku na politickou elitu, s kritikou se objeví nespokojenci a oligarchové, kteří jsou zvyklí žít na Západě. Zároveň ale zdůrazňuje: „Zablokování účtů na Západě obrovsky pomáhá Putinovi, zablokování dovozu potravin je pomoc ruskému, srbskému zemědělství a napojení na Latinskou Ameriku. Trh byl obsazen západním zbožím v době, kdy Západ vstupoval za Jelcina do Ruska jako do polokolonie a pak už se zboží nedalo vyhnat. Dokonce bych řekl, že teď nastala pro Rusy šťastná chvíle. Jsou to naše hloupé strategické chyby.“


 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 278 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

A Porošenkovi zamrzl úsměv. Takto to Naďa Savčenková rozbalila jen pár hodin po propuštění

9:23 A Porošenkovi zamrzl úsměv. Takto to Naďa Savčenková rozbalila jen pár hodin po propuštění

V pátečních odpoledních hodinách proběhla v ukrajinském hlavním městě tisková konference s nedávno p…