Sociolog ukazuje čísla, která varují. Rozhodně nás prý nečeká příjemná budoucnost

19. 12. 2014 18:08

POLITOLOGOVÉ Žijeme nyní v globální válečné ekonomice. Války a intervence přitom vedou ke koloběhům destrukce a rekonstrukce a generují ohromné zisky pro neustále se rozšiřující vojenský-vězeňsko-průmyslově-bezpečnostně-finanční komplex. Téma, kterým se zabývá William I. Robinson, profesor sociologie globálních a mezinárodních studií na americké univerzitě v Santa Barbaře, rozebereme detailněji.

Sociolog ukazuje čísla, která varují. Rozhodně nás prý nečeká příjemná budoucnost
Foto: Hans Štembera
Popisek: Představení knihy Revoluce nebo transformace v rámci 14. ročníku konference "Filozofie a sociální vědy"

Pro začátek je dobré uvést, že William I. Robinson rozvíjí své teorie globálního kapitalismu a provádí kritické rozbory jeho jednotlivých aspektů. I proto je autorem knihy Teorie globálního kapitalismu: Transnacionální ekonomika a společnost v krizi (česky vyšla v roce 2009, pět let po uvedení na trh v USA, pozn. red.).

Mimo jiné se tento sociolog zaměřil na to, jak se vyvíjela současná hospodářská krize a co nám odhalila o kapitalismu a globální společnosti.

„Rodící se transnacionální kapitál prodělal zásadní expanzi v osmdesátých a devadesátých letech. Došlo při ní k maximální kumulaci díky novým technologiím, jako jsou počítače a informační systémy, ale též neoliberální politice. Bohužel jsme byli též svědky nových způsobů mobilizace a vykořisťování globální pracovní síly, která kvůli důrazu na nutnost její flexibility vedla k masivnímu novému kolu až primitivní akumulace a následnému vysídlení stovek milionů lidí – především ze zemí třetího světa. Z nich se stali mezinárodní migranti. A po těchto jevech byl celý systém opět na konci devadesátých let vystaven další krizi a následné stagnaci,“ uvádí Robinson v jedné kapitole knihy Revoluce nebo transformace, která vyšla v České republice před několika týdny a přináší pohledy a názory na politický vývoj hned několika politologů a sociologů.

Zbídačení a zrychlené dělení na dva nesouměřitelné póly

Robinson připomíná též to, že během této popsané kapitalistické globalizace, došlo též ke koncentraci bohatství celé planety do rukou jen několika málo lidí. „Tím se urychlilo zbídačení a vyvlastnění většiny. Není totiž třeba připomínat, že jedním ze známých důsledků globalizace je alarmující rozšiřování propasti mezi globálními vlastníky a ne-vlastníky. Dokládá to bezpočet studií, například zpráva Spojených národů o lidském rozvoji. Identifikuje tam například ty lidi, kteří vlastní více než milion dolarů v hotovosti, bez zahrnutí vlastnictví a důchodu. Tato zpráva, která byla zveřejněna v roce 2011 hovořila o 10 milionech takových lidí v roce 2010, především žijícíh v Severní Americe, Evropě a Japonsku. Jejich počet dál rychle roste i v asijsko-pacifické oblasti, Latinské Americe, východní Evropě, Africe a na Středním východě. Celkové bohatství těchto lidí činilo v onom roce 42 trilionů dolarů. To bylo dvakrát více, než vlastnili o deset let před tím a o deset procent více, než vlastnili pouhý rok před tím,“ konstatuje William I. Robinson dále.

Ovšem přes vzrůst počtu těchto superbohatých lidí dochází k výrazné sociální polarizaci mezi dvaceti procenty lidstva, jež bylo schopno se podílet na produktech globální hojnosti a zbývajícími 80 procenty těch, kteří zakoušejí pokles mobility a zvýšení nejistoty. Většinou se totiž nacházejí mimo takzvanou oblast globální spotřebitelské sítě.

Skupina vyvolených, která saje i z veřejných státních rozpočtů

S tím vším pak souvisí vznik takzvané transnacionální kapitalistické třídy (TKT). A ta v 21. století použila několik mechanismů, aby udržela globální akumulaci.. Jedním z nich byl mechanismus, který je založen na militarizační akumulaci. I proto podle uvedeného sociologa žijeme nyní v globální válečné ekonomice.

„Druhým mechanismem je redukce veřejných rozpočtů. Tím tato nadnárodní kapitalistická třída využívá své finanční síly k převzetí kontroly nad státními financemi a k zavedení nutného šetření pro pracující většinu. Využívá své strukturální síly ve snaze urychlit rozpad toho, co zbývá ze sociálních výdajů a sociálního státu,“ popisuje Robinson. A přidává i to, co si lze představit pod dalším jím popsaným mechanismem.

Tím je podle něj horečná světová finanční spekulace, která dělá z globální politiky prakticky jen obrovské kasino.

TKT neboli více u nás používaný termín nadnárodní korporace vydaly totiž miliardy dolarů na spekulace s nemovitostmi, potravinami, energií a dalšími celosvětovými komoditami a investovala do státních dluhopisů (tedy veřejných výdajů a financí). „Rozsah těchto spekulací založených na pouhé fiktivní hodnotě se přitom vzpírá jakékoli logice a jakýmkoli představám. Přesto se tak děje. Například v roce 2006 se zobchodovalo na finančním trhu za jeden měsíc více, než činila roční hrubá domácí produkce celého světa dohromady,“ upozorňuje dál americký profesor sociologie.

Krize pomohla. Sice jen hrstce lidí, ale zato až k nečekanému zisku

Podle jeho teorie tak právě tato transnacionální kapitalistická třída využila nedávnou krizi k prosazení svých třídních zájmů. „Historicky se dominantní třídy vždy snažily přenést náklady krize na lidové masy a dělnickou třídu. Stejně tomu bylo i nyní. Ty se tomu brání, a to je globální politický moment. Nadnárodní korporace a zejména jejich představitelé včele se pokoušeli vyřešit krizi tím, že ovlivňovali celosvětovou rovnováhu sociálních tříd a společenských sil ve svůj prospěch a při tomto úsilí prohlubovali neoliberální revoluci, která začala v 80. letech 20. století. Nutno dodat, že slovo vyřešit v tomto kontextu neznamená, že se věci zlepšují ve vztahu k masám, ale že dojde k znovuobnovení udržitelné akumulace,“ říká dále v knize Revoluce nebo transformace profesor Robinson.

A tak – zatímco se ofenzíva kapitálu proti globální dělnické třídě datuje od krize 70. let, finanční kolaps v roce 2008 a Velká recese, která po něm následovala, byly v některých aspektech tím klíčovým momentem. Vystihuje ho věta multimiliardáře Warrena Buffetta, jednoho z nejbohatších mužů světa, kterou pronesl v roce 2006: „Existuje třídní boj. Ale je to má třída, tedy třída bohatých, která tuto válku vede a vítězí v ní.“

Globální krize tak poskytla této třídě nejbohatších příležitost pro zintezívnění této popisované války či třídního konfliktu. Tím, jak se krize rozrůstala, vytvářela podmínky celosvětového rozsahu pro nová kola úsporných a masivních programů – ty vyžadovaly maximální flexibilitu práce a zaměstnanců, redukci sociálních výdajů, zrychlení tempa práce. „Naopak finančním mandarínům globálního kapitalismu a jejich politickým agentům krize umožnila, aby vyždímali z práce za takovýchto okolností ještě více hodnoty. A to jak přímo, tedy intenzívnějším vykořisťováním, tak nepřímo, přes státní finance. Tento sociální a politický konflikt se pak vyhrotil po roce 2008, kdy docházelo k národním stávkám, masové mobilizaci v EU, k povstání v severní Africe a na Středním východě,“ popsal Robinson.

Na jedné straně obrovské ztráty,na straně druhé raketový nárůst platů předních manažerů

A tak se podle něj zdá být jasné, že transnacionální kapitál byl schopný si soukromě přivlastnit státní fianční pomoc a učinit z ní svůj superzisk. „V roce 2009 zaznívalo z Wall Streetu, že dochází k masivní ziskovosti i uprostřed tvrdé recese, nízké míry spotřeby, poklesu produktivity investic a prudkého vzestupu nezaměstnanosti. Do roku 2010 pak tyto globální korporace hlásily rekordní zisky a jejich příjem se dál raketově navyšoval. I přes ztráty byl v roce 2009 plat 25 nejvyšších hedgových manažerů v průměru vyšší i miliardu dolarů,“ uvedl dále sociolog ve své kapitole v knize Revoluce nebo transformace.

Fotogalerie: - Revoluce nebo transformace?

Představení knihy Revoluce nebo transformace v rám...
Představení knihy Revoluce nebo transformace v rám...
Představení knihy Revoluce nebo transformace v rám...
Vladimíra Dvořáková
Peter Weiss
Představení knihy Revoluce nebo transformace v rám...

V souvislosti s takto narůstajícím globálním kapitalismem, se objevuje též další rys. Tím je stále přibývající počet nadbytečných lidí, které se odhadují na stovky milionů, či dokonce v řádu miliard. To s sebou nese jejich další masivní vyhánění jako nepotřebné pracovní síly. „Končit to může tím, co nazývám smrtelným kruhem – ten se pohybuje ve spirále vyvlastnění, vykořisťování a exkluze (naprosté vyloučení, pozn. red.),“ uzavírá americký profesor sociologie Robinson jednu ze svých myšlenek, které ke škodě většiny, nejsou příliš optimistické.

Knihu (Revoluce nebo transformace), z které jsou výše uvedené pasáže citovány, uvedlo letos v říjnu na trh nakladatelství Filosofického ústavu AV ČR a vydavatelství Slovenské akademie věd VEDA. Shrnuje názory hned několika odborníků (sociologů, politologů atd.) a pokouší se přiblížit téma postupných i rychlých, zásadních i povrchních, dramatických i plynulých sociálních změn v posledním období a naznačit možný budoucí vývoj.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Svět se zbláznil, hodnotí Tereza Spencerová a překvapuje: Mezi USA a Ruskem to začalo být úplně jinak, než vám vypráví. Na všech frontách

7:55 Svět se zbláznil, hodnotí Tereza Spencerová a překvapuje: Mezi USA a Ruskem to začalo být úplně jinak, než vám vypráví. Na všech frontách

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Série jednání mezi USA a Ruskem přináší zásadní změny v situaci na B…