Na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos označil český prezident Miloš Zeman ve svém projevu takzvaný Islámský stát za anticivilizaci a přirovnal ho ke kanibalům, se kterými nelze vést dialog. „Anticivilizace se ničí zbraněmi, a ne dialogem,“ prohlásil a svůj příměr s kanibaly vysvětlil tak, že my jsme pro tzv. Islámský stát jídlo. Označil ho též za sociální rakovinu, která se nadále šíří mimo Irák a Sýrii a chce zničit existující civilizace. „Připomenu vám příklad z minulého století, příklad nacismu, který se nejprve snažil zničit Židy, potom Slovany a postupně další a další,“ řekl prezident Zeman v ruštině na akci, kterou pořádal podnikatel Vladimir Jakunin, stoupenec a blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina.
Udrží se Michal Hašek i po volbách v křesle hejtmana?Anketa
Zmínil také knihu Inside IS – 10 dnů v „Islámském státě“ německého novináře Jürgena Todenhöfera, v níž podle něj jeden z vůdců IS mluví o zabíjení nevěřících. „A jestli bude třeba, zabijeme 100 milionů lidí, 200 milionů lidí, 300 milionů lidí,“ citoval Miloš Zeman z knihy. Dodal, že to je více, než zabili nacisté. „Jistě, že můžete říct, že je to šílenství, ale pokud jste si přečetli Mein Kampf Adolfa Hitlera, tak ten také chápali jako úplné šílenství, a ono se skoro vyplnilo,“ uvedl český prezident. „Domnívám se, že je třeba brát v úvahu atmosféru Dialogu civilizací. Už sám název semináře napovídá, že se tam sešli lidé, kteří odmítají u nás vážený Huntingtonův Střet civilizací. Mimo jiné i proto, že se jim zdá nevhodným pokusem o nalezení nové ideologie zahraniční politiky Spojených států,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Žaloba na Saúdskou Arábii možná přiblíží poznání o Islámském státu
Prezidentovu vystoupení chce rozumět tak, že vyzývá ke zkoumání toho, co to je tzv. Islámský stát nebo chalífát, kdy a jak vznikl, kde si půjčil nebo obstaral peníze na pořízení výzbroje pro své bojovníky. „A když uznáváme, že je to stát, měli bychom si vysvětlit, kde jsou jeho hranice, kdo jej spravuje a zda slova o 300 milionech obětí jeho politiky jsou míněna vážně, anebo o nich víme jen z nějakých statí, knih, nebo dokonce i z tak pokleslého zdroje, jako je CNN. Ve Spojených státech byla podána první žaloba na odškodnění obětí a jejich pozůstalých z 11. září. Ukazuje na odpovědnost Saúdské Arábie a odtud se už ozývají rozhořčené hlasy, které nešetří ani svého amerického spojence. Třeba se díky tomu dozvíme něco jiného, než jsou dosavadní ‚teorie‘ o islámském terorismu a budeme si moci odpustit podle mého názoru nevhodná slova o anticivilizaci a kanibalismu,“ míní politický analytik.
V rozhovoru pro Financial Times se Miloš Zeman vyslovil pro deportaci všech ekonomických migrantů. Ti by se podle něj měli deportovat do „prázdných míst“ v severní Africe nebo na neobydlené řecké ostrovy. Řecko by zřízením míst pro uprchlíky mohlo splatit dluh, který má vůči Evropské unii. „Jsme v Řecku a Řecko má dostatek neobydlených ostrovů a velký zahraniční dluh. Zřízení hotspotů na řeckých ostrovech by mohlo být splátkou zahraničního dluhu,“ navrhl český prezident. V Otázkách Václava Moravce ale ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odmítl, že by to byl oficiální postoj České republiky k migrační krizi. „Nemůžeme říkat Řekům, koho mají dávat na ostrovy,“ upozornil. Připustil ale, že určitá omezení týkající se ekonomických migrantů bude Evropa muset přijmout, protože její absorpční schopnost je omezená a to, co se stalo v roce 2015, už se nemůže opakovat.
Vysocí úředníci Evropské unie jen papouškují slova o kvótách
„Domnívám se, že prezidentova slova nemusela být pronesena, protože asi nebyla konzultována u nás doma, jak svědčí slova pana ministra Zaorálka, natož na diplomatické úrovni třeba v Řecku. Lze chápat, že pan prezident je nespokojený s tím, jak EU, která za přistěhovalectví do Evropy má odpovídat, mluví a mluví, ale vlastně nic nedělá. Rok se baví o kvótách, abychom dnes zjistili, že to byl krok špatným směrem. Politici miniaturních evropských zemí, kteří zastávají vysoké funkce v EU a agresivně kritizují zejména ty země, které jsou bezprostředně ohroženy přistěhovaleckou vlnou, také dosud nepřišli s nějakým racionálnějším nápadem než s papouškováním o kvótách a ochraně vnější schengenské hranice. To ale nic nemění na tom, že by se pan prezident a ministr zahraničí měli domluvit na tom, aby jeden netáhl hot a druhý čehý,“ doporučuje Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Zemanovi kritici hned přispěchali s tvrzením, že prezident svými slovy děsí Západ, ztrapňuje Sobotkovu vládu a táhne nás na Východ. „Mluvit o ‚tažení na Východ‘, když si odmyslíme staroněmecké Drang nach Osten, je takový ‚ukrajinský model‘ kritiky establishmentu. Hodí se u nás i ve střední a východní Evropě kdykoli a proti komukoli. Také to ‚ztrapňování‘ je nic neříkající blbost, která může mít ohlas leda v některých kavárnách. Prezidentovi by taková slova mohla uškodit, ale zatím pro něho nepracuje nikdo intenzivněji než jeho kritici. Každý den je někde citován, dokonce dosáhl už i na celou první stránku Práva, a na rozdíl od mnoha dalších českých politiků a političek, kteří by si to přáli, mu zatím nevadí, zda je to kritika kladná, nebo záporná, zda je nepřátelská, nebo obdivná, pravdivá, nebo vylhaná. ‚Zemana‘ stvořily právě ty nejvíce nepřátelské útoky proti jeho osobě, až se stal ‚jediným vzdorujícím‘, i když to není tak docela pravda,“ podotýká politolog.
Schwarzenberg a Zaorálek nejsou oponenty, jejich strany se sbližují
Zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda nelenil a na Facebooku si jako tradičně do prezidenta kopl: „My jsme Češi. Nikdy se nevzdáme. Dokoukal jsem film Anthropoid se slzama v očích. Protinacistickému odboji pomáhaly stovky lidí. To jsou hrdinové, kteří nemuseli, ale chtěli bránit, aby jejich potomci mohli žít svobodně. A pak si zapnete televizi a vidíte sluhu diktátora, který uráží ty, kteří se zlem bojovali. Je těžký zůstat slušný.“
„Za tu krátkou dobu, co se pan Janda objevuje na veřejnosti, už dosáhl takového věhlasu, že není třeba k němu ještě něco přidávat. Ti, kteří se jej někdy zastávají, jsou zaměstnanci stejného podniku. Jestliže se navíc ‚On Čech‘ ještě nechce vzdát, to se napláče,“ glosuje Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Možná se napláčou i televizní koncesionáři, než se dočkají toho, aby veřejnoprávní televize začala naplňovat znění zákona o České televizi, které se týká vyváženosti jejího zpravodajství. Hlavními hosty nedělních Otázek Václava Moravce byli ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a jeho předchůdce ve funkci Karel Schwarzenberg. „Rozhodně si nemyslím, že jde o oponenty. Když se podíváme na sbližování TOP 09 a ČSSD v posledních třech měsících, včetně jejich uvažovaného pokusu vytvořit menšinovou vládu po incidentu s plukovníkem Šlachtou, označením Andreje Babiše kvůli jedné větě o Letech za nácka a předpokládaném odchodu ANO z koaliční vlády, nemohou oponenty ani být,“ tvrdí politický analytik.
Nevyváženost nevadí těm, které ČT uplácí svou mediální podporou
To podle něj platí o obou pánech a jejich politických stranách zejména ve vztahu k Evropské unii. „Obě tyto strany totiž vůči EU soutěží v závodě, kdo dřív a kdo dál. Ale kritizovat ‚vyváženost‘ zpravodajství a komentářů České televize je zbytečné skoro už od zaměstnaneckého puče v roce 2000. Jsme v rukou dětí a až na několik ‚kverulantů‘ to nikomu nevadí. Zejména ne těm, které ČT uplácí svou mediální podporou. Dokud nebude ředitel České televize volen v přímé volbě akcionáři tohoto ‚veřejno-právně soukromého podniku‘, není žádná naděje na změnu. Zajímavé by ovšem bylo, kdyby se televizní investigativci pokusili odhalit nám, který politik nebo politická strana se je nesnaží ovlivňovat,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Ve středu se na pražském Václavském náměstí uskuteční pod názvem „Milí spoluobčané“ shromáždění k uctění památky bývalého prezidenta Václava Havla. Podle organizátorů tu Havel chybí jako člověk, jako dramatik, spisovatel, jako někdo, kdo utvářel politiku, obětoval této zemi svůj život. Takoví lidé prý tady teď nejsou, lidé se nemají ke komu a k čemu upnout. Havlovy myšlenky jsou sice dnes stále udržovány, ale nezdá se, že dokážou oslovit velkou část veřejnosti. Publicista Petr Štěpánek k současné situaci ve sdělovacích prostředcích nedávno na Facebook napsal: „Kim-ir-senizace Václava Havla, fučíkizace Věry Čáslavské...“ A na sociálních sítích se najde nemálo projevů lidí, kterým je pověstná Havlova pravda a láska již jen k smíchu.
Zasloužil se o rozdělení Československa, oddělil by i Čechy od Moravy
„Ještě bych si dovolil doplnit výše uvedené tím, že se pan prezident Havel také zasloužil o rozdělení Československa; a kdyby nezemřel, možná by oddělil i Čechy od Moravy. To by se pak pan Janda naplakal. Hlavně ale si nemyslím, že zde nejsou lidí, ke kterým ‚je možné se upnout‘. Jsou, ale nemají granty, nejsou neziskoví a nesmějí být vidět. Ačkoli jsou ve světě známí, většina občanů České republiky je po zkušenosti s těmi ‚upjatými minulými‘ nechce a raději vaří s televizí. Když zemřel J. V. Stalin, jeden český básník, později chartista, napsal: Dnes, jako by slunce ztratilo svou zář! Při vší kritičnosti k politice Václava Havla si ale dovolím tvrdit, že takové posmrtné zneuctění si nezasloužil,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Pohled na zahraniční témata začíná úvodním televizním duelem prezidentských kandidátů Hillary Clintonové a Donalda Trumpa, který sledovalo rekordních 81,4 milionu diváků. „Mnozí se domnívají stejně jako já, že pokud šlo o obsah diskuse, nedozvěděli jsme se nic nového než to, čím nás média v Evropě neúnavně krmí už půl roku. V České republice dokonce každodenně. Takže jsme možná až příliš citlivě vnímali formu, přesněji, jak se oba kandidáti na funkci nejmocnějšího člověka současného světa hádali jako nějací trhovci. Ale i to bylo svým způsobem zajímavé a připomnělo to námět Ivana Vyskočila, který později zpracoval Václav Havel do své asi nejlepší divadelní hry Zahradní slavnost,“ poukazuje politolog.
Někdo si myslí, že televizní debatu vyhrála Hillary, jiný, že Donald
„Soupeření a hádání se zahajovačů a likvidátorů, kteří se stejně anonymně, jako jsou jejich tajemné instituce, zlikvidují. Prospěch z toho má podobně amorfní Hugo Pludek, který nakonec odejde do velikosti své bezvýznamnosti. To nejzajímavější, co na jeho výhře/prohře je, že každý si můžeme vykládat jeho/jejich slova, jak se nám líbí. Někdo si myslí, že vyhrála Hillary, jiný, že Donald. A oba mají pravdu. Jinak je vnímají američtí voliči, jinak lidé v Evropě. Ale vždy to dopadne tak, že si myslí a vědí jen to, co chtějí. Někdy se zdá, že nejen mně, ale i mnoha ostatním je to jedno, protože stejně nemůžeme dělat nic jiného, než si občas zazpívat českou lidovou Nemelem, nemelem...“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
V noci na středu zemřel ve věku 93 let bývalý izraelský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Šimon Peres. Páteční poslední rozloučení s ním bylo největší sešlostí státníků od pohřbu Nelsona Mandely. Nezúčastnil se jí však český prezident Miloš Zeman. Kritici mu hned vyčetli, že zaprodal naše západní spojenectví, protože Peres zosobňoval mírového nobelistu a posledního z „otců zakladatelů“ Izraele, zatímco konference Dialog civilizací, které dal Miloš Zeman přednost, zosobňuje hodnoty Putinova Ruska a její hlavní manažer Vladimir Jakunin i muže ze sankčního seznamu USA. Se svou typickou jízlivostí se přidal i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek: „Na jednu stranu bych si velmi přál, aby nejvyšší představitel mého státu byl na pohřbu Šimona Perese. Na druhou stranu si říkám, jestli není lepší, když bude dělat ostudu na Rhodosu.“
Zeman na rozdíl od pokrytců nemusí přátelství s Izraelem dokazovat
„Pan Kalousek neopomene žádnou příležitost (podobně jako celá jeho TOP 09), jak si zanadávat na prezidenta Zemana. Zdá se, že ještě ani dnes se neumí smířit s porážkou čestného předsedy své strany v přímé prezidentské volbě. Prezident – na rozdíl od bývalého ministra financí – už dávno hraje svou hru přítele Státu Izrael a nemusí dokazovat jako jiní evropští pokrytci, kteří se vyrojili na pohřbu Šimona Perese, že jsou sice chladnými spojenci, ale na pohřby chodí. Prezidentovy důvody, proč dal přednost Jakuninovi před pohřbem Perese, neznám, ale dovolím si pochybovat, že tak učinil bezdůvodně, nebo dokonce navzdory TOP 09,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Přesto si ale myslí, že pro toho, kdo chce jednat s někým, o kom se domnívá, že je důležitý, tak není právě nejvhodnější jet do prostředí jen zdánlivě povinného a neupřímného smutečního shromáždění. „Jistě se dozvíme, proč prezidentovo rozhodnutí bylo právě takové, zejména když musel vědět, že tím určitě vyvolá u některých osob nevraživost. Možná by ale už konečně bylo zajímavější udělat audit prezidentova výkonu funkce a ten analyzovat, a dokonce také nahradit nadávky a urážky jeho osoby a instituce uváděním celé pravdy o tom, co činí,“ navrhuje politický analytik.
Rakety umírněné opozice létají proti agresivním raketám vládního vojska
Spojené státy tento týden pohrozily kvůli zintenzivnění syrské a ruské palby v Aleppu ukončením spolupráce s Ruskem v Sýrii. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner řekl, že tyto útoky znepřehledňují už tak dost chaotickou situaci. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov kontroval tím, že USA nesplnily svůj slib a neoddělily Frontu dobytí Sýrie – bývalou An-Nusru napojenou na Al-Káidu – od umírněných skupin. To ale Toner označil za „absurdní“ obvinění. Řekl, že naopak ruské vojenské operace nahánějí umírněné skupiny do náruče extremistů. „Zřejmě se po nadějném začátku jednání stalo válčení mezi Spojenými státy a Ruskou federací intenzivnější. Padala zlá slova o ‚válečných zločinech‘, kterými nešetřili ani američtí diplomaté v OSN,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Poukazuje na to, že kdo sleduje jen zpravodajství z USA, Velké Británie a také z Čech a Moravy, musí si myslet, že „naši“ vyhrávají. „Mediální ofenzíva těchto a z nich odvozených zdrojů se podobá jen několik měsíců starému zpravodajství o napětí mezi Tureckem a Ruskou federací. To, že je dnes Aleppo frontovým městem, víme také už delší dobu, ale nevíme, kdo proti komu bojuje. Rakety umírněné opozice létají proti agresivním raketám syrského vládního vojska, další místa jsou eldorádem zpravodajských služeb, o obětech se mluví jen v neosobních desítkách nebo stovkách čísel. Zabijáci v zeleném ukazují své svaly a mediální žumpa nám čas od času popisuje, kdo je padouch a kdo hrdina. Snad proto nám zbývá jen jediná obrana: snažit se pochopit, že všechno je jinak,“ domnívá se politolog.
Česko jako slabý článek V4 může být nahrazen Rakouskem
Maďarští voliči z 98,3 procenta odmítli v nedělním referendu kvóty na rozdělování migrantů. To však nebude platné, protože místo požadovaných 50 procent přišlo hlasovat jen 43,9 procenta voličů. Místopředseda parlamentu za vládní stranu Fidesz Gergely Gulyás přesto označil referendum za „jasné vítězství“. To ale oznámil i předseda opoziční strany Demokratická koalice Ferenc Gyurcsány, bývalý předseda socialistické vlády. Viktor Orbán podle něj s referendem zariskoval, utrpěl ale obrovskou porážku. V den referenda se ale maďarskému premiérovi dostalo podpory od rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kurze. Podle něj by se Evropská unie měla vzdát kvót na rozdělování uprchlíků mezi členské země, na nichž se dohodla loni, protože tento systém nefunguje. Také kritizoval Německo za to, že se rozhodlo převzít z Řecka a z Itálie několik set běženců. Taková politika prý povzbuzuje migranty k cestě do Evropy, protože jim dává naději, že se dostanou do Německa.
Mirek Topolánek
„S právě oznámenými výsledky je to jako při každém plebiscitu. Pokud jedna strana nedosáhne drtivého vítězství a druhá neutrpí drtivou porážku, nastává boj o výklad výsledku hlasování. Kdo chce, považuje je za své vítězství a porážku toho druhého, kdo nechce, učiní pravý opak. Nejen v Maďarsku se bude ale svádět boj o interpretaci výsledku referenda. Pro část Bruselu to bude znamenat oslabení pozice Viktora Orbána, pro jeho jinou část posílení jeho ‚odsouzeníhodného nacionalismu‘. Ale spor o kvóty bude pokračovat a bruselští hofráti budou zřejmě zase jen přihlížet. Asi se jim nepodaří ani rozložit V4, ve které se ‚slabý článek‘ Česká republika vyleká svých obtížně čitelných postojů a může být nahrazen právě Rakouskem. A pokud bude EU chtít ‚umravnit Maďarsko‘, bude to zase stát nějakou korunu. Turecký příklad je přitažlivý,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.
Příběh Mašínů žije vlastním životem a už dávno neodpovídá skutečnosti
Na závěr si nechal událost, kdy si v Čelákovicích připomněli lidé památku zavražděného strážmistra Jaroslava Honzátka. Příslušníka tehdejšího Sboru národní bezpečnosti před 65 lety podřízl na místní stanici Ctirad Mašín. V Den české státnosti byla na místě incidentu na počest „teroristy zákeřně zavražděného Honzátka“ opět odtajněna pamětní deska. Nezávisle na tom proběhla pietní akce i na hřbitově v nedalekých Zápech. Unie bezpečnostních složek tam strážmistru Honzátkovi v místě jeho hrobu posmrtně udělila čestnou medaili za službu vlasti. Myšlenka na udělení medaile vznikla v roce 2012, kdy se členové organizace začali na její výrobu skládat. „Chtěli jsme reagovat na vyznamenání bratří Mašínů vysokými státními úředníky, s čímž nesouhlasíme. Mašíny považujeme za vrahy. Jejich čin nemá s odbojem nic společného,“ řekl předseda organizace Zdeněk Drexler.
Těmi vysokými úředníky jsou myšleni Mirek Topolánek, jenž v roce 2008 coby premiér předal ve Washingtonu Josefu Mašínovi čestnou plaketu, a Alexandr Vondra, když jako ministr obrany vyznamenal v roce 2011 bratry Mašíny vojenským vyznamenáním Zlatou lípou. „Téma bratří Mašínů rozděluje a rozdělovalo lidi v tehdejším Československu i nyní v České republice velmi výrazně. Za ta léta žije jejich příběh vlastním životem a někdy se lze obávat, že už dávno neodpovídá skutečnosti. Něčemu se dává přednost, jiné se zatracuje. Stačí přitom, když se nějaký režisér, dokonce smluvně dohodnutý s Českou televizí, pokusí ‚hledat pravdu‘, tak je nejen umlčen, ale stane se předmětem záští pro ty, kdo si myslí, že jedině oni znají pravdu,“ míní pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Názory expremiéra se vyvíjely od boje za mír až po rasistický výrok
„Ti, kteří pomlouvali v posledním čtvrtstoletí strážmistra Honzátka, si myslí, že Československá republika – ačkoli uznávaná ‚mezinárodním společenstvím‘, OSN a více než sto dvaceti státy, s nimiž udržovala diplomatické styky – přestala v roce 1948 existovat. A někteří začínají dokonce s její likvidací už v roce 1945 a jiní ještě dříve. Také její bezpečnostní a správní struktury byly ‚zločinné‘, jak praví dokonce i zákon, ale to si zase mnozí nemyslí. Názory pana Mirka Topolánka, absolventa vojenské školy, se vyvíjely od ‚boje za mír‘ k pomlouvání československého druhého i třetího odboje až po jeho slavný výrok, který jej stál funkci premiéra. Snad proto se nám zdá, že i některé jeho činy jsou poplatné době, která na rozdíl od doby jiné ještě nebyla definována jako doba ‚zločinného režimu‘. Ale co není, až se to zas jednou bude někomu hodit, může být,“ dodává politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
