Badatel z ÚSTRu: Je tu bratrovražedný boj jak u Lipan. A zvenku někdo tahá za nitky

01.05.2013 15:57 | Zprávy
autor: Petr Blahuš

Jako zbytečný a bratrovražedný boj, podobný tomu kdysi u Lipan, ze kterého budou mít užitek jenom cizáci. Tak charakterizuje známý historik a muzikant Jaroslav Čvančara dění kolem Ústavu po studium totalitních režimů (ÚSTR). Jeho pohled na kauzu ÚSTR je o to cennější, že na rozdíl od politiků a umělců, kteří se k němu vyjadřují, aniž by problému sebeméně rozuměli, Čvančara pracuje přímo v ÚSTR, a je tak přímo v centru dění.

Badatel z ÚSTRu: Je tu bratrovražedný boj jak u Lipan. A zvenku někdo tahá za nitky
Foto: Archiv JČ
Popisek: Jaroslav Čvančara

Abychom nezačali od špatného konce: Na čem pracujete?

V současné době pracuji na monografii o plukovníku Pravomilu  Raichlovi, jenž na vlastní kůži jako vězeň poznal sovětskou realitu – Gulagy. V prosinci 1941 se stal příslušníkem 1. čs. samostatného polního praporu v Buzuluku. Jako samopalník Svobodovy armády, v bojích vícekrát zraněný a vyznamenaný, prošel východní frontou. Po válce se nesmířil s nastávající vývojem. V roce 1947 inicioval tzv. Mosteckou aféru, za kterou byl zatčen a hned po komunistickém puči odsouzen k trestu smrti. Intervencí prezidenta Beneše byl jeho trest změněn na doživotí. Raichlovi se ale v lednu 1952 podařilo z vězení v Leopoldově uprchnout. V Německu se okamžitě přihlásil do Čs. strážního praporu – zárodku III. zahraničního odboje. Po roce 1989, vzhledem k žalostnému stavu české justice a nevůli veřejnosti vypořádat se se skutečnými zločinci, chtěl vzít spravedlnost do vlastních rukou. Jednoho z největších viníků násilností a vražd  – dr. Karla Vaše, se rozhodl fyzickou likvidací potrestat. Ale k zoufalému činu se rozhodl 25. února 2002, v symbolické datum. Vaš měl zase jednou z pekla štěstí. Plukovník Raichl v ten den zemřel na infarkt.

Pracujete ještě stále v ÚSTRU? Co je vaší náplní práce?

Ano v ÚSTRu pracuji, i když, pravda, jen na půl úvazku. Bádám v oblasti československých dějin druhé poloviny 20. století. Zabývám se hlavně dějinami Protektorátu Čechy a Morava, represivními složkami, okupační politikou, domácím a zahraničním odbojem v letech 1939–1945. Ale již proto, že vše souvisí se vším, rozsah mé práce přesahuje i do poválečných let. Často jde o velmi citlivé osudy, je třeba být empatický. Snažím se se vším ale vyrovnat způsobem, jak se říká: „padni, komu padni!“ Kdysi mě oslovila a zároveň zavázala přísaha příslušníků roty Nazdar z roku 1914: „Ve jménu volnosti, rovnosti a bratrství a v důvěře v Republiku slibujeme, že budeme bojovat pro práva Republiky a lidskosti až do posledního muže a do poslední krůpěje krve.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

JUDr. Jeroným Tejc byl položen dotaz

Vyhoštění cizinců při spáchání trestného činu

Dobrý den, problém vyhoštění cizinců po spáchání kriminálního činu není problémem jen v ČR, ale jak vidíme, je i zde velmi ožehavým tématem, kdy se stává, že vyhoštění sabotují, je jim po krátké době opět umožněn vstup na území ČR. Osobně se domnívám, že v zájmu bezpečnosti by měly být tvrdší postih...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Proč dělají z Epsteina ruského agenta? Vyoral má odpověď

17:30 Proč dělají z Epsteina ruského agenta? Vyoral má odpověď

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Epstein, Epstein, Epstein. Odhalení e-mailové korespondence finančn…