EU nám bude určovat, kolik přijmeme uprchlíků, a bude nám je přímo přidělovat. My do toho nebudeme moci vůbec mluvit. Profesor Keller o novém zákonu, který přichází z Bruselu

28. 11. 2017 11:32

ROZHOVOR „Pokud by byl takový zákon na celoevropské úrovni přijat, pak by už česká vláda nemohla mluvit ani do toho, kolik žadatelů o azyl nám bude v jak krátkých intervalech přidělováno, ani do jejich složení (například podlé míry kvalifikace a výše vzdělání),“ varuje europoslanec Jan Keller před návrhem nového předpisu z Evropské unie.

EU nám bude určovat, kolik přijmeme uprchlíků, a bude nám je přímo přidělovat. My do toho nebudeme moci vůbec mluvit. Profesor Keller o novém zákonu, který přichází z Bruselu
Foto: Filip Ferbie
Popisek: Globalizační tlaky podle Kellera ustojí jen sjednocená Evropa

Vy jste na představení své knihy Evropské rozpory ve světle migrace na konci října řekl: „Povinné kvóty budou možná tak minulostí, ale neradujme se. Evropská unie chce na přerozdělování uprchlíků vytvořit svoji legislativu, takže by se už Brusel potom s nikým nebavil a rovnou by posílal migranty do jednotlivých států na základě nově vytvořených pravidel. Nechci ale rozšiřovat paniku, ohledně toho se bude ještě jednat kolem Vánoc, pak budeme chytřejší.“ Václav Klaus napsal zprávu z debaty na IVK: „Prof. Keller velmi výstižně a barvitě popsal absurditu hlasování o schématu Dublin 4 v Evropském parlamentu, o nátlaku na jednotlivé poslance, ale i o tom, že čeští europoslanci pro Dublin 4 nehlasovali (někteří ale radši opustili hlasovací sál). Byl vysloven názor, že Dublin 4 bude znamenat definitivní ukončení suverenity členských zemí EU. Přestanou mít sebemenší právo rozhodovat o tom, kdo bude žít na jejich území. V jiné terminologii je to možné vyjádřit tak, že přijetí schématu Dublin 4 ukončí spory o povinné kvóty migrantů pro jednotlivé země, což tyto země – včetně České republiky – dosud odmítaly. Dublin 4 bude znamenat automatismus v určování, kolik migrantů do té které členské země EU přijde.“ V ČR se o tom téměř vůbec nic nepíše. O co tedy v návrhu jde?  

Anketa

ČSSD plánuje zrušit kvóty pro ženy na svých kandidátkách. Je to dobře?

8%
2%
hlasovalo: 6235 lidí

Ta problematika je dost složitá, ale pokusím se ji popsat stručně. V září 2015 Komise EU podporovaná Evropským parlamentem rozhodla o povinných kvótách žadatelů o azyl. Tehdy se především v Řecku a Itálii shromáždilo už tolik migrantů, že tyto hraniční země naléhaly, aby se o nově příchozí podělily všechny státy EU. Bylo to v době, kdy Angela Merkelová zvala do Německa všechny Syřany a kdy Maďaři zablokovali stavbou plotu takzvanou Balkánskou cestu. Podle povinných kvót si měly členské státy mezi sebou rozdělit stanovené počty migrantů v průběhu příštích dvou let. Tato doba uplynula a ze všech zemí EU naplnilo povinné kvóty jen několik málo, například Malta a Finsko.

Evropská komise proto hledá nový způsob, jak po neúspěchu kvót ulevit zemím, jako je Itálie či Řecko, a rozmisťovat nově příchozí podle jiného (opět povinného) klíče. Podle dosud platných úmluv o zacházení s žadateli o azyl je povinna řešit jejich žádosti ta země, do které jako do první v Evropě vstoupili. Tyto zákony byly tvořeny v době, kdy nikdo netušil, jaký proud migrantů se vydá přes Středozemní moře a jak bude přetížena především Itálie a Řecko.

Aby těmto dvěma zemím odlehčila, Komise nyní navrhuje nový mechanismus. Ocituji vám ho doslova: „Měl by být vytvořen korekční přidělovací mechanismus, jehož cílem je zajistit spravedlivé sdílení odpovědnosti mezi členskými státy a rychlý přístup žadatelů k řízení o udělení mezinárodní ochrany, aby se předešlo situacím, kdy by se některý členský stát jinak potýkal s neúměrným množstvím žádostí o mezinárodní ochranu, k nimž by byl příslušný.“

Srozumitelně se to dá přeložit takto: Každému, kdo připluje přes Středozemní moře, sejmou v Itálii či Řecku otisky prstů a uskuteční s ním krátký pohovor. Jeho spis pak poputuje přímo do Bruselu. Tam rozhodne úřad zvaný Agentura Evropské unie pro azyl, do které země bude žadatel o azyl přidělen. Při rozhodování se bude zohledňovat počet obyvatel jednotlivých členských států, výkonnost jejich ekonomiky a stupeň nasycení země migranty. Výsledkem bude, že nově příchozí budou rozmísťováni do jednotlivých zemí stále rovnoměrněji.

Jaká z toho pro nás plynou největší rizika?

Pokud by byl takový zákon na celoevropské úrovni přijat, pak by už česká vláda nemohla mluvit ani do toho, kolik žadatelů o azyl nám bude v jak krátkých intervalech přidělováno, ani do jejich složení (například podlé míry kvalifikace a výše vzdělání). Pokud přijde někdo, kdo již v Evropě studoval či pracoval, půjde přednostně do země, kde to zná. Podle mého názoru, který se v tomto případě opírá pouze o selský rozum, to znamená, že ty kvalifikovanější si rozeberou hlavně Francouzi, Němci, prostě země, které mají zahraničních studentů z třetího světa více než my. K nám budou přidělováni především ti, kteří se v Evropě ocitnou poprvé, budou bez kompetencí, budou bez prostředků a bez rodin, které by se o ně mohly aspoň částečně postarat.

V jaké fázi je to celé přijímání, co nás čeká?

Přede dvěma týdny se ve Štrasburku hlasovalo v tom, zda zahájit jednání o tomto novém mechanismu mezi Parlamentem a Radou. Ze 751členného europarlamentu nás proti takovému jednání hlasovalo tuším 175. Byli jsme přehlasováni velkou většinou. Z toho si můžete udělat obrázek, jak asi dopadne samotné hlasování o věcném návrhu. Ještě nedávno to vypadalo, že toto hlasování proběhne ještě do konce tohoto roku. Teď se zdá být jisté, že procedury se potáhnou ještě řadu měsíců. Uvidíme, co s tím tempem projednávání udělá případná nová vlna migrantů, která může přijít, jakmile se zlepší počasí.

O jaký nátlak ohledně jednání o Dublinu 4 se jednalo, jak jste zmínil?

My, kteří jsme byli proti, jsme dostali vyčítavý dopis od našeho italského předsedy frakce a stínová zpravodajka vyjádřila znechucení nad našimi postoji. To přesto, že z celé frakce, která čítá 191 členů, se nás odvážilo hlasovat proti jenom sedm: tři Češi, tři Slováci a jeden poslanec z Litvy. Dodatečně se k nám připojil ještě jeden Maďar, který změnil hlasování.

Jakou roli při celém procesu budou hrát členské státy? Na summitu v Bruselu se hovořilo o tom, že členské státy by se měly ohledně migrace dohodnout jednomyslně…

Evropský parlament nemůže přijmout zákon, který by zavedení nového mechanismu závazně nařizoval. Až však za pár týdnů či možná měsíců Parlament návrh odhlasuje, bude to při jednání s premiéry a ministry členských zemí použito jako argument svědčící o tom, jaká je „vůle evropského lidu“.

Odbojným premiérům a ministrům se pak bude vzdorovat zase o něco složitěji. Navíc mám podezření, že jednomyslnost na Evropské radě bude vyžadována jen po určitou dobu. V případě povinných kvót se také nejdříve spoléhalo, že budou přijaty jednomyslně. Až v dalším kole bylo použito právo většiny. Šlo tehdy o ministry vnitra členských zemí a náš ministr Chovanec patřil k těm, kdo byli přehlasováni.

Co kdyby nás tedy přehlasovali? Měli bychom se postavit na odpor?

V každém případě bychom měli co nejdříve sestavit funkční vládu a konzultovat s našimi sousedy z V4, s Rakouskem a možná i s dalšími zeměmi EU společný postup.

Jak hodnotíte, jak se k celé věci staví česká reprezentace v europarlamentu, vláda, český parlament? Řeší to vůbec někdo? Nezapadlo to v jednáních o nové vládě? Ticho po pěšině?

Z celkem 21 českých europoslanců hlasovalo 17 proti. To bylo ze všech národních delegací snad nejvíce. Česká vláda momentálně fakticky neexistuje, český Parlament sice existuje, ale zdá se, že má jiné starosti.  

Ekonom a publicista Martin Kunštek upozorňuje čtenáře ParlamentníchListů.cz na dokument, který připravuje OSN a na jehož základě by vznikla povinnost umožnit migrantům přístup do České republiky. Naše země coby členský stát EU sama dokument nepodepíše – učiní to za ni Evropská unie jako celek. Co můžete říci k této záležitosti?

Text Martina Kunšteka jsem četl. Jeho úvahy jsou mi sympatické, ale ze zásady se vyjadřuji jenom ke věcem, kde si materiály napřed sám prostuduji, abych nemusel komentovat něco, co mám pouze z druhé ruky. Je ale příznačné, že k tak závažným věcem se u nás vyjadřují jen jedinci z vlastní iniciativy. V normálním státě by snad aspoň hlavní politické strany měly mít týmy právníků, které budou na podobné hrozby reagovat a určovat stupeň jejich závažnosti. Čím více stran v Parlamentu máme, tím se zdá být něco tak samozřejmého a pro budoucnost státu klíčového nedosažitelnější.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ožrala Havel, kreatura Zeman? Zasahuje Marta Kubišová a další umělci

4:42 Ožrala Havel, kreatura Zeman? Zasahuje Marta Kubišová a další umělci

Herec Oldřich Navrátil se na videu, jež je možné zhlédnout na internetu, vyjádřil ke své podpoře pre…