Jak vy sám byste nyní zhodnotil výsledek návštěvy čínského prezidenta? Podepsaly se kontrakty za miliardy korun. Českým investorům se údajně více otevřely možnosti, když to dříve fungovalo spíše naopak. Tedy, že český trh byl zaplavený čínským zbožím a asijští podnikatelé měli u nás zájem jen o zavedené a prosperující firmy. Domníváte se, že došlo skutečně k obratu v česko-čínských obchodních vztazích anebo je to jen, vzhledem k čínské mentalitě, první krůček k pronikání na čínský trh? 

Ta prezidentská návštěva byla vlastně symbolickým potvrzením obratu v česko-čínských vztazích. Navazování bližších kontaktů ale začalo už daleko dříve, za Nečasovy vlády. Nemohly se však zintenzivnit kvůli tehdejšímu obsazení Černínského paláce, což se stalo až později za Rusnokovy vlády, v níž se o to také zasloužil tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Kohout, který asistoval také při návštěvě Si Ťin-pchinga na počátku minulého týdne. Kromě uzavření několika různě důležitých kontraktů bych upozornil například na pronikání českých strojírenských firem do Číny. Naší odborníci tam působí i v oblasti vzdělávání, zvláště co se týká techniky obrábění, a jsou také snahy o vytvoření společného technologického parku, který pak umožní získávat zakázky společně s čínskou stranou i z dalších zemí. O tom, že ta návštěva byla obchodně skutečně důležitá, svědčí i přítomnost nejbohatšího Čecha Petra  Kellnera, která se na veřejnosti jen tak neukazuje.
Kromě průmyslové spolupráce bude pro naši republiku určitě významný i zásadní nárůst obratu v domácím cestovním ruchu. Jen loni k nám přijelo okolo 280 tisíc Číňanů a jejich počet se každoročně zvyšuje geometrickou řadou. Jim se u nás skutečně líbí, na jejich poměry je v Česku poměrně čisté životní prostředí a jsou také milovníky piva, jehož spotřeba v Číně stále roste.     

I na Univerzitě Palackého v  Olomouci informoval před nedávnem jeden z renomovaných čínských ekonomů o projektu Hedvábné stezky, ke kterému se připojila také česká vláda. Jedná se o rozšíření vztahů asijského giganta prakticky s celým světem, a to na bázi ekonomické i společenské. Jak vy byste projekt Hedvábné stezky charakterizoval; a může být pro Česko prospěšný?

Projekt Nové Hedvábné stezky má dva základní efekty. V prvé řadě jde o vytvoření nových dopravních tras pro čínské zboží na Blízký východ a do Evropy i podpora zaostalejších regionů či zemí pro tento záměr. Ty obchodní cesty vedou jednak po moři a Čína je chce nově strategicky zabezpečit za současné neklidné situace ve světě. Další trasy povedou po železnici, kdy bude zájem stavět dráhy pro vysokorychlostní vlaky. U mořských cest je samozřejmě snaha dostat se co možná nejrychlejším způsobem do Evropy. Proto Číňané koupili i řecký přístav Pireus. A do těchto záměrů spadá i výstavba kanálu Odra–Dunaj–Labe, kterým by proudilo do střední Evropy čínské zboží. Výstavba dopravního terminálu v Hodoníně by měla pro Česko pak určitě velký ekonomický význam. Číňané se také chtějí podílet na ekonomickém růstu některých zemí, jež leží na obchodních trasách Hedvábné stezky. Oni si uvědomují, že svět už moc ekonomicky neroste, a když chtějí více exportovat, musí více podpořit některé zanedbané regiony, to se například dost týká Střední Asie.