Historik vážně varuje před skrytým rizikem spojeným s lustračním zákonem

27.11.2013 19:10

Nejen rozdílný pohled na daně, ale i na lustrační zákon a církevní restituce leží v cestě dohodě sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců o společném vládnutí. Patří už lustrační zákon na smetiště dějin, protože splnil svoji roli, jak tvrdí třeba šéf ČSSD Bohuslav Sobotka? Podle docenta Jaroslava Šebka, historika zabývajícího se dějinami 20. století, i po více než dvaceti letech hrozí v případném vstupu lidí pracujících pro Státní bezpečnost skryté riziko.

Historik vážně varuje před skrytým rizikem spojeným s lustračním zákonem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andrej Babiš předseda hnutí ANO

Co říkáte současným úvahám o zrušení lustračního zákona?

Snaha právě teď lustrační zákon zrušit je podle mne otázka ryze účelová. Stejně tak považuji za účelový problém diskusi o církevních restitucích. Jenom kvůli momentální politické konstelaci není možné od určitých principů ustoupit.

Moje důvody proti zrušení lustračního zákona jsou docela jednoduché: jsem proti tomu, protože si myslím, že není možné ani v současné době kvůli nějakým politickým zájmům připustit, aby se do vedoucích míst dostávali lidé spojení s prací pro Státní bezpečnost. To je prostě z mého pohledu naprosto nepřijatelné.

Mnozí namítají, že lustrační zákon už po více než dvou desítkách let ztrácí smysl, protože už splnil svoji roli. Vy s tímto názorem nesouhlasíte?

Ne. Podle mého názoru problém spočívá v tom, že lidé byli pro spolupráci s StB vedeni mnoha důvody. Proto není z tohoto hlediska vyloučeno, že by nevyužívali agenturní sítě z doby, kdy pracovali pro StB. Myslím, že v tom je v podstatě, i s tím časovým odstupem, skryté riziko.

Myslíte si, že takové nebezpečí skutečně stále hrozí?

Já si jen myslím, že je to pořád věc, kterou si stát nemůže dovolit připustit. Z mého pohledu je potřeba, aby lustrační zákon platil. Tady se vytvořila určitá tolerance k tomu, že společnost už tolik nezajímají otázky komunistické minulosti, alespoň většinu ne. Existuje určitá tolerance společnosti, aby ve vedoucích funkcích byli lidé, kteří aktivně pracovali ve vedoucích funkcích Komunistické strany Československa, což je i případ v některých krajích. Ale jsem přesvědčen, že lustrační zákon stále má smysl, že spolupráci s komunistickou tajnou službou není možné považovat za vyhaslý problém.

Vy se zabýváte také historií církví, už jste říkal, že problémy vyvolané diskusí kolem restitucí církevního majetku považujete také za ryze účelové. Jak se díváte na snahy sociální demokracie změnit už přijatý zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi?

Já doufám, že se tato otázka vyřeší během jednání expertních týmů církví na jedné straně a sociální demokracie a ANO na straně druhé. Myslím, že tím by snad tato otázka mohla být uzavřena.

Má podle vás smysl se církevními restitucemi zabývat, když byl po dvacetiletém odkládání konečně přijat zákon a jeho platnost potvrdil i Ústavní soud?

Samozřejmě, že tato otázka byla uzavřena přijetím zákona v roce 2012. Ale byla uzavřena jen zčásti, i když právně je to naprosto v pořádku. Ale byl tam problém, že tento zákon byl přijat v zásadě bez širšího politického konsensu, a toto jsou pak ty důsledky. Ale myslím si, že sociální demokracie tuto otázku otevřela ryze politicky účelově, protože zákon byl přijat a platí, takže je pro mne otazník, jak by se tato otázka měla vyřešit. Je to hlavně politické téma, které tak úplně nemá co dělat s  právním stavem.

Řada historiků zpochybňovala nárok církví na restituce. Jaký je váš názor?

Z mého pohledu je problém především teď v nároku Řádu německých rytířů, protože si skutečně troufám tvrdit, že v tomto případě je to natolik složitá právní otázka, že může hrozit i nebezpečí prolomení vyjednané hranice 25. února 1948. Mohla by být prolomena směrem dolů. V tomto případě bych byl spíš proti tomu, aby se majetek Řádu německých rytířů vydával. I jako historik v tom vidím spoustu problémů.

A pokud jde celkově o vrácení majetku církvím a o ty nejvíce kritizované finanční kompenzace za majetek, který nemůže být z různých důvodů vydán?

Myslím, že když byl přijat zákon, je to otázka úpravy tohoto zákona a eventuálně úpravy dohod, které byly uzavřeny mezi církvemi a vládou, a tím je podle mne tato otázka uzavřena. Historicky vlastně už další argumenty nelze uplatňovat, protože byly předmětem jednání Ústavního soudu i předmětem jednání o tomto zákoně.

Takže bez souhlasu církví nemůže sociální demokracie nic měnit. A bude to podle vás už definitivní konec všech diskusí?

Já vidím jako hlavní problém tohoto zákona, že byl přijat bez širšího politického a společenského konsensu. To je asi ten nejzávažnější problém. A bude přinášet problémy i v budoucnu, pokud se objeví další, jiná politická konstelace.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pochopte, senioři, vy také musíte přispívat na zbraně. Profesor Keller a vládní nesmysly

18:59 Pochopte, senioři, vy také musíte přispívat na zbraně. Profesor Keller a vládní nesmysly

„Pokus o logickou argumentaci se stává pro příslušné orgány indicií, že možná pracujete pro cizí záj…