Huml: NATO obklíčilo Rusko a zdá se, že si konflikt přeje. Rusko není hrozba. Neziskovky jsou paraziti, kteří nás chtějí zahubit. Idioti. Imigranti vysají sociální dávky

27.05.2016 12:24

ROZHOVOR Poslanec Stanislav Huml (ČSSD) říká, že neziskovky různých názvů platíme my všichni a mnohé pracují výslovně proti nám, svým živitelům. „To je v přírodě anomálie, aby parazit dělal vše pro to, aby jeho hostitel zemřel. Pokud kdokoliv kritizuje za lásku k vlasti, je idiot,“ říká poslanec. Podle Humla Rusko Severoatlantická aliance obklíčila, až to vypadá, že generálové si přejí, aby ke konfliktu s Ruskou federací došlo.

Huml: NATO obklíčilo Rusko a zdá se, že si konflikt přeje. Rusko není hrozba. Neziskovky jsou paraziti, kteří nás chtějí zahubit. Idioti. Imigranti vysají sociální dávky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Stanislav Huml

V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?

Stále nevnímám Rusko jako hrozbu. Nebezpečí pro naši civilizaci přichází ze zcela jiného směru. Rusko Severoatlantická aliance obklíčila, až to vypadá, že generálové si přejí, aby ke konfliktu s Ruskou federací došlo. Zkracováním vzdálenosti dochází ke kratším reakčním časům na případný útok od jedné ze stran a samozřejmě to zvyšuje nebezpečí omylu. Naše armáda je rozsahem a vybaveností dostatečná. Zvýšení rozpočtu je možné, ale bude na úkor jiných resortů.

V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?

Jsme členy NATO a tak každé naše kasárna jsou posádkou NATO. Pokud tady kdokoliv chce armádu USA a zve na naše suverénní území tuto cizí armádu, chová se stejně jako ti, kdo poslali zvací dopis do Moskvy před srpnem 1968. Najděte rozdíl.

Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? Sdílíte všeobecné přesvědčení, že navzdory tomu, že Putin má obrovské hospodářské problémy, i nadále je schopen si držet podporu veřejnosti?

Sankce a izolaci od samého začátku považuji za nesmysl. Příčinou byl Krym a sestřelení MH 17 na Ukrajině. Krym odešel do náruče Ruské federace po všelidovém referendu, Kosovo Západ uznal, Krym ne. Kdyby se obyvatelé Krymu zachovali jinak, měli na svém území stejná jatka jako na východě Ukrajiny. Chápu jejich hlasování i jako pud sebezáchovy. Sestřelení MH 17 nebylo dodnes řádně vyšetřeno, řada otázek nebyla odpovězena. Sankce byly díky tomu prodlouženy, satelitní snímky, které představitelé USA slibovali, když se ještě z trosek kouřilo a měly údajně prokazovat místo odpalu rakety, zveřejněny nebyly. Velmi to připomíná situaci před napadením Iráku, kde měly být zbraně hromadného ničení, které se dodnes marně hledají.

Když hovoříme o Rusku, i v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na Ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jak se u nás údajná ruská – ale i další – propaganda projevuje? Jakými prostředky s ní může 30 analytiků na vnitru bojovat?

Dějiny se opakují. Kruhem jsme se vrátili před rok 1989. Tenkrát byly štvavé vysílačky, dnes žijeme v době internetu a není problém si přečíst dnešní noviny kteréhokoliv státu světa. Jak nám chtějí zakázat surfování – nevím. A pokud někdo chce sledovat, co čtu, pak buduje novou StB. Díky nechci.

Roman Joch prohlásil, že ve chvíli, kdy ruský voják překročí hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě smazat proruské servery a po dobu konfliktu s Ruskem internovat redaktory proruských webů. Kde je míra svobody slova třeba i v případě, kdyby nastal vojenský konflikt?

Nestrašte. Dokud bude prezidentem Putin, nic z toho se vyprovokovat nepodaří. Ostatně nedávno jsem četl pěknou úvahu, jak by to vypadalo v obráceném gardu – Kanada rovná se Ukrajina a Ruská federace v roli EU či USA. To by byl fičák.

Nakolik je podle vás legitimní diskutovat o samotné geopolitické orientaci naší země, tedy členství NATO a EU? Objevují se výklady, že o těchto věcech se ani diskutovat nesmí, referenda jsou nepřípustná a tak dále.

Pokud nebude možné o naší budoucnosti ani diskutovat, budeme žít v totalitě nebo otrokářské společnosti. Mlč, pracuj a plať daně. To není demokracie. Smutné je, že tato hesla vyhlašují lidé, kteří se tváří jako demokraté. Chovají se jako bolševici raného stadia.

Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál exšéf Zelených Alexander Van der Bellen. Přesto jde o historický úspěch tamních Svobodných. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě – Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta a tak dále?

Pokud bude vyhrávat extremní pravice, nečeká nás v této kotlině nic hezkého. Pokud selže naše reprezentace, budou opravdu posilovat. Co předvedlo Německo v minulém století, nemusím snad připomínat.  

A co může tento trend znamenat do budoucna? Trvalé ochlazení Evropanů vůči imigraci? Rozvolnění či úplný rozpad EU? Nebo dokonce, jak uvádí Appelbaumová, nástup „národního“ socialismu – míněno nikoli ve smyslu nacismu, ale spíše například prvorepublikových národních socialistů, jako kombinace národovectví a silné role státu v ekonomice a sociálního zajištění?

Pokud se demokraté budou projevovat jako slaboši, neschopní pro svůj lid, který je volil a který mají zastupovat, zajistit základní potřeby – mezi které patří bezpečnost, spokojené a klidné stáří a fungování státu –, čekají nás špatné časy. Migrace miliónů do Evropy z jiné kultury vygeneruje dříve či později občanské nepokoje velkého rozsahu. Jsem velmi rád, že náš ministr vnitra se od začátku krize vyjadřuje odmítavě k přijímání podle kvót a opakovaně požaduje ochranu vnějších hranic EU, a ilegální migraci – což je drtivá většina – odmítá. Podobný postoj zaujímá i premiér.

Turecko opakuje hrozby, že v případě nezrušení vízového styku pustí do Evropy migrační vlnu. Jak postupovat – dát Erdoganovi, co chce, nebo opevnit řeckou či makedonskou hranici?

Opakem by byla rezignace na pravidla styku mezi státy. Turecký prezident se chová jak hulvátský sultán, který vydírá své sousedy. Vyhovět nelze. Každý fungující stát vlastní hranice hlídá a do země pouští jen oprávněné.

Větším problémem může být migrace z afrických zemí přes Itálii. V Libyi je připraveno na cestu do Evropy milion lidí, další utíkají už i z Egypta. Jak tomu čelit? Komu máme pomáhat a komu ne? Nakolik je v našich silách pomáhat v místě a řešit situaci přímo v Africe, aby lidé neměli důvod utíkat?

Je třeba diplomaticky rychle ukončit konflikt v Sýrii. Západ platí za své vměšování do vnitřních poměrů nejen Sýrie, ale také Libye a dalších států Afriky. Pomoc může mít různé formy. Bombardéry tam už byly, raději bych pro národy viděl pomoc typu odsolovacích zařízení na výrobu sladké vody, zavlažovací systémy, pomoc hladovějícím dětem a vytvoření prostoru k žití. Své mají na svědomí i klimatické změny.

Generál Šedivý navrhuje, že bude nutné udělat pořádek v Libyi a migranty tam vracet zpátky. Je to jeden z možných scénářů?

Samozřejmě ano. Bilaterální dohody EU potřebuje se všemi státy na linii dotyku, byť je mezi námi Středozemní moře. Změnit se musí i chování Frontexu, který se chová jako cestovní agentura. Hlídkují na špatných místech a místo aby lodě pašeráků detekovali na hranici mezinárodních vod po vyplutí na moře a vraceli je zpět, nabírají je na palubu u břehů Evropy a vozí k nám. Prezident Zeman dlouhodobě opakovaně volá po posílení pohraniční stráže. Naše vláda do oblastí posílá pomoc – policisty k posílení služby.

Stále se vyvíjí debata o uplatnitelnosti migrantů. Jde jak o ty, kteří už v Evropě jsou, tak o ty, kteří přicházejí. Jak se mění situace s jejich zaměstnatelností? Zhoršuje se kriminalita? A je vůbec správné poukazovat na kriminalitu migrantů?

U nás nemáme problémy s kriminalitou jenom proto, že jsme vnímáni jako země, která důsledně dodržuje právo a ilegály vrací. Navíc jsme snad nejchudší v EU s platem i pod rozlišovací schopností Iráčana, který než aby byl u nás, raději se vrátí – je-li ekonomický migrant, a těch je většina. Dovoz levné pracovní síly odmítám. Promiňte, ale stát by se neměl podílet na obchodu s lidmi a tyto úvahy nejsou nic jiného.

Ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Ministr Dienstbier to podporuje, odbory to považují za nátlak zaměstnavatelů, aby lidé pracovali za ještě menší plat. Jak to vidíte vy?

Už jsem odpověděl, doplním jen o fakt, zda si uvědomujeme, že to ještě sníží platy nás, zde žijících a pracujících lidí, které jsou již nyní na hranici bídy pro velkou skupinu obyvatel. Jsem na straně odborů. A ještě poslední argument, přijde 80 000, pracovat bude 10 000 a 70 000 bude přisáto na našem sociálním systému. O to míň budou mít ti, kteří celý život pracovali a platili daně. To je také reálný závěr.

Jaký je váš názor na iniciativu Hate Free, kterou provozuje Úřad vlády? Rozpočet čistě jen na HateFree Culture v roce 2015 byl celkem zhruba 9 086 457 korun. Celkový tříletý rozpočet čistě jen pro HateFree Culture je na aktivity 7,63 milionu a na vysílací časy, inzerci (sem spadá i část dalších aktivit projektu, nejen HFC) je 9,88 milionu . Celkem tedy 17,51 milionu. Ten, kdo šíří nenávist, je dle HateFree takzvaný „hejtr“, čili „nenávistník“. Nenávist šíří dle HateFree fanoušci Zemana, Putina, kritici Romů, ti, kteří mluví o lásce k vlasti, a odpůrci Václava Havla, Strany zelených, „humanistů“, imigrace a multikulturalismu...

Odmítám nenávidět svobodu a vlastní kulturu. Přeložený název je stupidní. Multi-kulti selhává v celé Evropě. Jsem poprvé rád, že jsme chudí a vyhýbá se nám uměle vyvolaná krize západní Evropy. Neziskovky různých názvů platíme my všichni a mnohé pracují výslovně proti nám, svým živitelům. To je v přírodě anomálie, aby parazit dělal vše pro to, aby jeho hostitel zemřel. Pokud kdokoliv kritizuje za lásku k vlasti, je idiot.

Jaký je váš názor na kauzu tzv. Kliniky? Levicoví extremisté, anarchisté, squatteři a autonomisté obsadili dům, který jim nepatří. Navíc si na ně stěžují místní občané... Mělo by město dům zakoupit a přenechat ho těmto lidem, kteří porušují opakovaně zákon?

Za porušení zákona má následovat trest. Nikoliv dar. Víc k tomu nemá smysl dodávat.

Andrej Babiš poměrně ostře kritizuje imigrační vlnu. Současně má ve straně Roberta Pelikána považovaného za tzv. „vítače“ či „sluníčkáře“. Do této kategorie patří i primátorka Krnáčová či někteří poslanci ANO. Sám Babiš navštívil Kliniku a v počátcích se k ní stavěl poměrně kladně. Jak tomu rozumět? Je Babiš „hejtr“, nebo „sluníčkář“? Nebo podle toho, jak se mu to zrovna hodí?

U Andreje Babiše si nemůžu být jistý, že zítra bude říkat totéž, co dnes. V politických otázkách vyčkává, jak se veřejné mínění vyvine a pak se vyjádří. Bylo to čitelné několikrát, nejen u kliniky. AB je hlavně Agrofert, až potom možná odpůrce ilegálních migrantů, protože ty průzkumy...

Mgr. Stanislav Huml

  • SOCDEM
  • Zemřel 28. prosince 2021
  • zastupitel obce

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

19:48 Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

„Rozčarování z EU narůstá. Volby třeba na Slovensku anebo v Nizozemsku to jasně prokazují,“ říká pub…