Huml: Z novinářů tryská zloba. Jsme v režimu příprav na velkou válku. ANO, Kalousek má pravdu. Jsme novodobí otroci, důchodci nebudou mít co jíst. Imigrace přinese rozval...

21. 11. 2015 5:00

ROZHOVOR Poslanec ČSSD Stanislav Huml varuje před masovou imigrací. Velmi kriticky hodnotí polistopadový vývoj. Má tendenci vždy někomu lézt do zadku. Kdyby se dnes hlasovalo o EU, hodně by se rozmýšlel. „A nálepkování typu nesouhlasíš s uprchlíky, jsi nacista, máš výhrady k chování NATO, jsi ruský agent, mne neberou,“ řekl.

Huml: Z novinářů tryská zloba. Jsme v režimu příprav na velkou válku. ANO, Kalousek má pravdu. Jsme novodobí otroci, důchodci nebudou mít co jíst. Imigrace přinese rozval...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Poslanec Stanislav Huml

Poslední léta byla bohatá na události, které dle mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR od listopadu ´89. Nejprve Ukrajina, válka v Sýrii a teď migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla o naší demokracii, o tom, kam jsme se od listopadu ´89 dostali, o nás samých?

Tato doba stále více připomíná jeden historický citát: „Demokratické zřízení doplatí na to že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých, a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů, a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce, a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie.“.Jeho autorem není nikdo jiný než řecký filosof Sókratés. Kde všude již vládnou zločinci celým státům, si dosaďte sami. Architekt stěhování národů bude jeden z nich.

Myslíte si, že sdělovací prostředky podporují demokratickou otevřenou diskusi, nebo se jedná o manipulaci a propagandu? A případně v čem?

Každý den se setkávám s kritikou na informování médií. Žijeme v době televize, co není v bedně, jako by nebylo. Propaganda běží na plný plyn. Na obou stranách každého konfliktu. Došlo ke střetu mezi dvěma velmocemi, z nichž jedna je neskutečně zadlužena, základny má po celém světě, její lídr veřejně prohlašuje, jak státům bude kroutit ruce a své problémy řeší tiskem ničím nekrytých zelených papírků, které svět stále akceptuje při platbě za energie, tedy ropu. Kdo chtěl při produkci přejít k jinému platidlu, narazil.  

Druhá velmoc prohrála studenou válku, nejprve se rozpadla, pak téměř zkrachovala pod alkoholickým oparem svého vůdce a poslední desetiletí trpělivě pracuje na obnově svého hospodářství. My jsme součástí Evropy, třetí velké říše, která je složena z těkavých elementů, kde každý má historickou zkušenost se světem násilí a válek. Při hledání pravdy, tedy zda jsou události manipulované, jsme v určité výhodě. Propagandu naši dědové poznali za druhé války, my za doby socialismu byli také oblažováni reportážemi, kterým čouhala z bot. Propagandu cítíme na sto honů i dnes.

Máme velkou výhodu internet, zatím. Videa, která natáčíme mobily a dáváme obratem na síť, jsou cenné dokumenty. Při bojích na Ukrajině bylo mnohokrát prokázáno, že média hlavního proudu lžou. Někdy výslovně – hlásaný plný stadion byl téměř prázdný, střelba do lidí v Domě odborů v Oděse, kteří se snažili zachránit před ohněm, nebyla nikdy v naší televizi odvysílána. A o tom to je. Nejen opačný popis faktického stavu, ale vynechání důležitých zpráv, obojí je manipulace. Kde jsou ti investigativní novináři, kteří se byli schopni vystavit smrtelnému nebezpečí, ale lumpárnu prostě odvysílali. Z některých českých novinářů tryská zloba a nenávist, nejsou schopni objektivně posoudit fakta. Zaměňují příčinu a následek, jsou čitelně placeni jen jednou stranou konfliktu. A dělají dobrou práci. Lidé jim už nevěří. Díky svému radaru, geneticky zakódovanému ve stále ještě vzdělané a inteligentní populací.

V současnosti se hovoří o tom, že více než 85 procent legislativy přichází z Bruselu a český parlament ji musí jen povinně implementovat. Lze tedy ještě hovořit o demokracii?

Lze. Bruselský parlament je také zvolen demokraticky, my jsme do EU vstoupili dobrovolně, po hlasování a část své pravomoci jsme předali. Nikdo nás nenutil.

Známe citát J. A. Komenského „vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český“, který se hodně citoval po listopadu. Je vláda věcí našich v rukou našich – českého lidu?

Pokud se český lid naštve a zvolí si stranu s programem vystoupení z EU, nikdo nás držet nebude. Přesto globalizace pokročila způsobem, že rozhodovat nebudeme o tom, co se bude vyrábět ve Škodovce, protože není naše. Své zastupitele si volíme na obci, do kraje i Parlamentu. Dnes přímou volbou i prezidenta.  Je třeba ještě schválit podmínky referenda. Vnímám to jako dluh legislativy. Lidé nejsou hloupí a mají právo více rozhodovat o mnohých zásadních věcech. Výmluva, že volí strany a ty mají mandát neobstojí.

Máme své osudy ve vlastních rukách. Tím jak volíme. Tím jak neprotestujeme a nedáváme najevo svou případnou nespokojenost. K demokracii patří svoboda slova i svoboda shromažďování. Je dobré projevit emoce a říci nahlas svůj názor.  Jediné co je zakázáno, je násilí.

Zaznívají alarmující hlasy, že se blíží téměř konec světa. Václav Cílek varuje až před miliardou běženců, prezident Zeman považuje migrační vlnu za organizovanou. Jak se vám to poslouchá? Jsme skutečně v takovém nebezpečí?

Dobrá otázka. Od pádu letadla MH17, respektive od událostí v Oděse vím, že jsme v režimu příprav na velkou válku.  NATO cvičí útok na Rusko, přitom ohroženi jsme z jihu a zevnitř. Jaký je rozdíl mezi racionálním řízením státu a blbostí jsem pochopil letos, když Švýcarsko pro své ozbrojené síly připravilo cvičení s tématem – Evropa se rozpadá, začíná chaos a kolaps ekonomiky. NATO, potažmo armáda USA cvičí přejezdy přes naše území, kdy výsledkem bylo moje vlastní poznání, že mají staré herky, které ucpávaly dálnici při tažení na tyči.

Zásadní figurou je nyní již zmíněný prezident Miloš Zeman. Tomáš Klvaňa nedávno uvedl, že loni proti němu byly nasazeny červené karty a Zeman se od té doby ještě viditelně zhoršil. Letos by se prý tudíž mělo přitvrdit. Zasloužil by si to Zeman? Jak hodnotit jeho výkony od loňského listopadu?

Klvaňa se mi líbí. Vlastně zase odkopal, jak se proti legitimně zvolenému prezidentovi řízeně nasazují karty. A světe div se, když prezident přijede do kteréhokoliv města, čekají jej stovky lidí a pár zblblých nespokojenců s demokracií. K té totiž patří respekt k vítězi voleb. Prezident se chová podle očekávání. Proto jej lidé volili a když bude kandidovat znovu, nemá konkurenci. I když protistrana nasadí další číro. Miloš Zeman objel republiku a všude měl co říct. Závidím mu jeho schopnost poskládat z hlavy projev, který má hlavu a patu, není monotónní, ale dynamický a věcný. Prezidentské pravomoci jsou bídné.

Někdo se bojí Zemana, někdo se bojí Babiše. Je důvod bát se místopředsedy vlády a ministra financí? Lidé z okolí Pavla Šafra i pravicová opozice ho považují za nebezpečí pro demokracii. Jeho politické návrhy za buzeraci, jeho styl za autoritativní a obviňují ho z toho, že chce okrádat stát. Co z toho je dle vás pravda?

Bát se je třeba vlastní hlouposti. O Zemanovi jsem řekl dost. Babiš je problém. Je v gigantickém střetu zájmů. Fakt se mi špatně poslouchají projevy opozice ve Sněmovně, kdy musím sám sobě říkat, ano, Kalousek má pravdu. Stanjura má pravdu. Demokracie tady dospěla do bodu, kdy jedinec disponující obrovskými finančními prostředky si koupil hnutí, financuje ho, velí v něm, k tomu ovládá pomocí vlastních sdělovacích prostředků veřejné mínění a formuje svou pravdu.

Příklad. Ministr financí požádal o ochranku. OK. Má k tomu své důvody. Pár dní se to hrálo tak, jak to je – požádal jsem ministra vnitra o přidělení ochranky, bylo pár pokusů, které ohrožují mne a mou rodinu. Beru. Třetí den poslouchám na rádiu Impuls – ministr Babiš přijal ochranku. Doteď si ji platil sám, policejní ochranka, ale nebude pohodlná, bude jej chránit i v době, kdy se mu to nebude líbit. Tu soukromou mohl poslat pryč, policejní ne. Vidíte ten ten posun. On chudák a až to vypadá, že mu jí snad Chovanec vnutil. Nu poradci PR zapracovali.

Pokud připomenu Sókrata a jeho citát srovnávající oligarchii a demokracii, pak vláda oligarchy je také tyranie.  Nemusí být, pokud je osvícený, skromný. Ponechám na vaší úvaze, zda Endy je takovým oligarchou.

K samotnému 17. listopadu. Jak jsme si zvykli uvažovat o tomto svátku? Jak silné jsou podle vás resentimenty po minulém režimu a jak kvalitní je debata, jak o zločinech z doby nadvlády KSČ, tak o temnějších stránkách polistopadového vývoje?

Lidem chybí jistoty a stýská se jim po době, kdy byli mladí. A faktem je, že nebyli bezdomovci, sice některé zboží bylo jen v určité dny, kdy přijel náklaďák třeba s masem, ale bylo vždycky co jíst. Hospody byly i na venkově plné. Byla tam i práce, školy, školky. Dnes jsou obchody plné, a před nimi vybírají důchodci popelnice. Můžeme jet, kam se nám zlíbí, ale jen ti, co na to mají. A je spousta těch, kteří na to nemají a mít nebudou. Nůžky mezi nejbohatšími a chudými se objektivně rozevírají čím dál víc. A nezastavuje se to, naopak. Na hlavouny od komunistů každý nadával, ale zámky si fakt nestavěli. Na Orlíku žili v chatách z dnešního pohledu nuzných.  Moje generace zločiny komunismu nezažila. Kdyby před ´89 byla síla otevřít hranice, které byly zadrátované z dob provokací a násilností na obou stranách, byl by přechod do současnosti s daleko menšími ekonomickými ztrátami. Sebemrskačství nemá smysl. Přílišné koukání do zpětného zrcátka vede vždy ke karambolu.

Co 17. listopad 1939? Není poněkud zakryt novějším listopadem?

Je. Ten první byl významnější.

Jak se vlastně v naší zemi žije? Patříme k bohatší části planety, nicméně máme mezi sebou samoživitelky, bezdomovce a tak dále. Jaké jsou u nás "nedodělky", které společnost má vůči nejslabším?

Polistopadový režim se dopustil neodpustitelných a nenapravitelných chyb. Divoká privatizace, zhasnuto a zbytečné zadlužení země. Nechali jsme si vnutit půjčky a prodávali podniky těžce pod cenou. Klondike. Opustili jsme trhy, kam se těžko vrací a kde nás okamžitě nahradili naši rádcové. Byli jsme schopni rozfofrovat to, co naši předci budovali desítky let během pár měsíců. Je evidentní, že se populace začala bát budoucnosti a začala prudce klesat porodnost. Nejsme v tomto režimu schopni vytvořit rodině jistoty, že děti uživí. Dříve byly pevné přídavky na děti, pevná mateřská. Poté, jsme vydávali ze státního rozpočtu na tuto kapitolu stejné peníze, ale část z toho sežral systém. Už to nebylo automaticky, ale museli jsme žádat. Nově vytvořené úředníky platíme z peněz, které mohly dostávat děti.   A všichni jsme byli postaveni do role, že jsme museli chodit vyplňovat dotazníky a připadal jsem si jak žebrák.

Ve finále jsme rozbili rodinu. Matka samoživitelka je na tom dnes lépe, takže i když žije s otcem dítěte v jednom bytě, je ekonomičtější se nevzít a pobírat od státu větší dávky. Neplodíme děti, nebudou mít co jíst důchodci. Přesněji my, až budeme důchodci.

Za osmihodinovou pracovní dobu masy lidí demonstrovaly, zákoník práce z doby osmdesátých let si srovnejte s dnešní realitou. Vymysleli jsme totiž agentury práce. Dovolenou si dnes tito novodobí otroci musí napracovat. Mají běžně dva až tři ´pracovní poměry´ a minimální čas na odpočinek, rodinu, děti.  Výše mzdy na hodinu je ve srovnání s ostatní Evropou  – ne, když chci zůstat slušný, nemohu pokračovat. Chápete, proč nemají mladí čas a odvahu plodit děti?

A máme pomáhat uprchlíkům, když tak máme ve vlastní zemi řadu lidí, kteří si zaslouží naši pomoc?

Uprchlíkům před válkou je třeba pomoct. Nesmí si však tu svou válku přenést na naše území a musí mít tolik slušnosti, aby ctili pravidla hostitele. Nemohou počítat s tím, že budou mít stejná práva, ale mají právo očekávat slušné zacházení. Kladu si otázky. Je přehnaný požadavek chtít na příchozích ctít zásadu můj dům, moje pravidla? To co dnes zažíváme, však není vlna uprchlíků před válkou, ale mix s ekonomickými migranty a co je horší s lidmi u kterých lze předpokládat, že se nebudou chovat jako slušní hosté. Zásadní pak je jejich množství. Do půllitru nalijete také o trochu víc vody, ale když je plný, tak prostě přeteče. To co se děje před našima očima dnes je hrozba rozvalu sociálních systémů v EU. A proto Švýcarsko cvičí.

Nezanedbatelný vliv na uprchlickou krizi a její dopad na evropské společenství má radikální islám. Přicházejí lidé, kteří nás chtějí obohatit kulturou, která zamrzla před tisíci lety. Řídí se pokyny proroka, které prohlásil v historicky jiné době, jsou nepřezkoumatelné, platné a všichni muslimové jsou povinni je dodržovat. A dřív nebo později je dodržovat budou donuceni i ti umírnění. Máme těmto lidem také pomáhat? Hledejme příklady v přírodě. Tohle dnes koluje po internetu: „Umíte si představit, že by lev do svého doupěte vpustil opice, které by všechno zaneřádily a žraly, množily by se, zabíjely jeho mladé, chtěly, aby se staral především o ně, aby se choval i on a jeho lvice jako opice a pak mu řekly, že jestli se mu to nelíbí, má odejít ze svého doupěte? Co by se asi stalo? A proč máme ve znaku lva?“

A co z toho vyplývá?

Multikulturní svět může fungovat jen mezi rovnocenně inteligentními lidmi, bez parazitování jedné skupiny na druhé a při vzájemné toleranci. Vzájemné!!! Znovu opakuji vzájemné. Hromadné modlení na ulicích Paříže je provokace. V muslimských zemích je zakázáno jiného Boha i pojmenovat.

Proč nemluvíme v médiích na rovinu o vzrůstající kriminalitě ve Švédsku, ve Francii. O No go zónách ve Francii, Německu, Belgii a Holandsku. O problémech, které měli ve Španělsku. Začíná doba, že některé tyto státy opouštějí její původní obyvatelé. Navrhuji, pojďme přijímat s otevřenou náručí imigranty Francouze z Francie, Holanďany z Holandska. Jsou to podle všeho již také tisíce lidí, kteří se stěhují pryč. Když budete bydlet v oblasti, kde nemůžete bezpečně vyjít před dům, protože 80 procent původní populace se již přemístilo a nahrazeno bylo jinou entitou, která vám dává najevo, jak vámi pohrdá, také se přestěhujete.

Co je na věci nejhnusnější, je informace, že potřebujeme posílit ekonomiku, protože Evropané některé práce odmítají. Dříve se otroci dováželi a prodávali. Dnes je vytvořen stav, kdy ti, které chceme zaměstnat na podřadné práce, si ještě cestu platí.

Tak znovu, ano pomáhat uprchlíkům před válkou, před radikálním islámem s vědomím, že až se tam u nich doma situace urovná, budou vyzvání k návratu a další pomoc jim bude odepřena. Pokud se tady mezitím asimilují, najdou si práci a nebudou parazitovat na systému který vytvořil někdo jiný, ať zůstanou. Nechtějte však dovážet novodobé otroky. Zaplaťte důstojnou mzdu a budete mít lidí dost na jakoukoliv práci.

Které politické garnitury, které vlády, kteří prezidenti za dobu od listopadu ´89 naší zemi spíše prospěli a kteří ji spíše poškodili a čím? Kdybyste měl vypíchnout ty nejvýraznější…

O mrtvých jen dobré. Nechci připomínat úlety Václava Havla.  Václav Klaus a jeho kupónová privatizace a finální amnestie, spolu s rozdělením Československa také nejsou věci na pochvalu. O Zemanovi jsem již mluvil.

V posledních letech se rozvíjí debata o správnosti našeho geopolitického směřování a stejně tak o ruské propagandě a agentech ruských zájmů. Čím přispějete vy do této diskuse? Směřujeme správně? Či co máme změnit a kam máme směřovat?

Jsme středoevropský stát. Byla naděje, že půjdeme cestou neutrality, jako Rakousko nebo Švýcarsko. Zvítězila zaprděnost a zvyk být vždy někomu na půl v zadku a skončili jsme v NATO. Rakousko členem není. Za bombardování nám poděkovali Srbové, uznali jsme Kosovo a zradili tak své přátele a spojence z dob minulých. Ignorujeme, že víc jak půl světa se začíná rovnat ve spolku BRICS a doufáme, že nejzadluženější stát světa, který válčí na mnoha bojištích, kam na meči vyváží svůj pohled na svět, nás zachrání.  Doufám, že ještě pár let užijeme svobody a mírového ovzduší. Mnozí říkají, nás se to ještě netýká, tady je klid. V Paříži není. A cítím se být Evropanem a vím, jak je to město hezké a doufám, že pro zdůvodnění další války nějaký chorý mozek neodpálí Eiffelovku.

A nálepkování typu nesouhlasíš s uprchlíky, jsi nacista, máš výhrady k chování NATO, jsi ruský agent, mne neberou. Je třeba pojmenovat rozdíl mezi vlastenectvím či patriotismem a fašismem či nacismem. První hlásá hrdost na vlast a je schopen rodnou hroudu bránit, ale nad nikoho se nepovyšuje a druhé nezotročuje a toleruje. Ten druhý si o sobě myslí, že je něco více než ostatní, které chce dobýt a podmanit. Pokládám si v této chvíli otázku, kam patří islám.

Hovoří se o tom, že EU selhává v migrační krizi a že na nás Německo vytváří nátlak. Máme dle vás nadále zůstat v EU?

To by měl rozhodnout lid v referendu. Hlasoval jsem pro vstup. Ale byla to jiná EU, než je dnes. Pokud by k hlasování o vystoupení došlo dnes, hodně bych přemýšlel.

Hovoří se o hodnotové a duchovní krizi naší civilizace a společnosti. Není to tak, že demokracie a společenství občanů nemůže fungovat bez některých pevně zakotvených hodnot? A případně jakých?

Krize je velmi těžká, vnímám ji také. Bez zakotvení rodiny a patriotismu nemůžeme přežít. Osamocený jedinec v přírodě umírá pomalou smrtí.

Co přát české demokracii do dalšího 17. listopadu a co jí naopak nepřát?

Jediné. Mír. Přání míru EU nabývá mnohem silnějšího významu. Díky válkám zemřelo mnoho Evropanů na Ukrajině, ať již pod útoky letadel nebo tanků a děl, nevinní cestující v obou letadlech (MH17 a nad Sinají). Paříž trpí sama podruhé. Přesto její oběti jsou ve srovnání s těmi předchozími početně marginální. Je strašné, když umírají nevinní civilisté. Zase už vraždí ideologie. Upřímnou soustrast vše obětem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 74 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

A Porošenkovi zamrzl úsměv. Takto to Naďa Savčenková rozbalila jen pár hodin po propuštění

9:23 A Porošenkovi zamrzl úsměv. Takto to Naďa Savčenková rozbalila jen pár hodin po propuštění

V pátečních odpoledních hodinách proběhla v ukrajinském hlavním městě tisková konference s nedávno p…