Kandidát na hejtmana: Občané odmítající práci by neměli dostávat dávky v penězích

3. 7. 2016 8:36

Řídit finance, správu kraje jako národohospodáři, nikoliv jako hokynáři a šmelináři. Prosazovat více přímé demokracie. To jsou dva základní principy, o něž hodlá usilovat koalice SPD a SPO v Karlovarském kraji. S lídrem kandidátky Jaroslavem Bradáčem (SPO) jsme podrobně rozebrali nejen program koalice a představili místy radikální návrhy řešení nejpalčivějších problémů kraje. Prozradil nám také, proč před lety opustil ČSSD, a zamyslel se nad příčinami neúspěchu SPO v minulých volbách.

Kandidát na hejtmana: Občané odmítající práci by neměli dostávat dávky v penězích
Foto: archiv kandidáta
Popisek: Lídr SPO v Karlovarském kraji Jaroslav Bradáč

Máte zkušenosti jak z regionální, tak i krajské politiky. S čím jdete do nadcházejících voleb? O co byste se chtěl v případě zvolení zasadit?

Pokud naši Koalici SPD (hnutí Svoboda a Přímá Demokracie-Tomio Okamura) a SPO (Strana Práv Občanů) občané dají důvěru a možnost spravovat věci veřejné, chceme prosadit dva základní principy.

První je princip je řídit finance, správu kraje jako národohospodáři, nikoliv jako hokynáři a šmelináři. Zjednodušeně dělat to, co kraj potřebuje, nikoliv přednostně to, na čem se dají „soutěžit“  stavební zakázky.

Druhý princip, který jediný dokáže „pohlídat“ ten první, je prosazovat více přímé demokracie, přímé prosazení vůle voličů. Nejen referendum a přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů. Ale, a to hlavně, odvolatelnost politiků, pokud budou lhát, podvádět, krást a neplnit dané slovo. Kraj má tzv. zákonodárnou iniciativu, tedy může navrhovat ke schválení Parlamentem ČR zákony. Dobrým příkladem, který osobně velmi podporuji, je například návrh z Jihočeského kraje k církevním restitucím.

V dubnu 2012 jste se rozešel se sociálními demokraty kvůli některým způsobům fungování strany a posléze přešel právě ke straně SPO, za niž jste ale již mandát neobhájil. Neuspěl jste ani ve volbách do Senátu PČR. Nelituje vašeho odchodu ze strany? O co tenkrát konkrétně šlo?

Ne, odchodu nelituji. Ale nevyjadřuji se k tomuto tématu lehce. Pořád jsem přesvědčením levicově orientovaný demokrat se sociálním cítěním. A nechci se zachovat jako ukřivděný uplakánek. Občané a voliči to nemají rádi, a já také ne.

Ale položili jste otázku, nebudu tedy uhýbat. V karlovarské sociální demokracii už tehdy převládl vliv lidí, kterým jsou nějaké přesvědčení, morálka, zásady absolutně k smíchu. Vadilo mi například, že si z organizací zřízených krajem udělali pracovní agentury pro členy a příznivce soc. dem. Pokud měli alespoň přiměřenou kvalifikaci, dalo se to ještě skousnout. Ale když už ani nikomu nevadilo, že opravy a údržbu silnic řídí v jedné z nejvyšších funkcí pekař, který nemá ani maturitu, ale za to správnou stranickou knížku, to jsem strávit nedokázal.  A to nebyl jen tenhle příklad. Přitom přesně za tohle kritizovali předchozí vládu ODS, jejichž údajně manažery (mimochodem odborně kvalifikované) vyházeli. O „problémech“ při výběrových řízeních z dotací EU toho bylo napsáno v médiích také dost. Neodešel jsem sám, těch naštvaných bylo víc. Dokreslením absurdní situace je nakonec způsob ukončení šestileté spolupráce koalice ČSSD s KSČM. Ale hlavně hanebné „odstřelení“ vlastního hejtmana, který měl prokazatelně nejvyšší popularitu a podporu mezi voliči kraje a prokazatelně vyhrál soc. dem v Karlovarském kraji čtvery volby.  A to jenom proto, že někteří „výlupkové“ ucítili příležitost se konečně dostat na posty, kam by je normálně voliči nikdy vědomě neposlali. Nesoudnost, nekritické ambice, absence jakékoliv morálky a zásad. A nedá se to změnit.

Proč podle vás dosud SPO neoslovila větší množství voličů a třeba v posledních krajských či senátních volbách vůbec neuspěla? A jak nyní vidíte své šance?

Po pravdě a sebekriticky. Prohráli jsme si to vlastními a hloupými chybami. Přitom zejména v minulých krajských volbách jsme měli „našlápnuto“ velmi nadějně. Voliči nesnášejí hádky a spory, navíc ještě při volbách. Obecně jsme se nedokázali odpoutat od fenoménu osobnosti našeho čestného předsedy, pana prezidenta M. Zemana. Nedokázali jsme sebevědomě a věrohodně nabídnout a hlavně obhájit naše návrhy, řešení, program. M. Zeman nám to mnohokrát vytýkal a ukázalo se, že měl opět pravdu. Schovávali jsme se, obrazně řečeno, za jeho široká záda a volič nám to sečetl.

Naše šance v těchto krajských volbách se budou odvíjet od toho, jak tentokrát, spolu s koaličním partnerem SPD, dokážeme včas a srozumitelně vysvětlit voličům, co, proč a jak chceme prosadit a udělat. Musím s potěšením konstatovat, že kandidáti a členové SPD jsou minimálně stejní srdcaři a v tom nejlepším slova smyslu zapálení idealisti jako my z SPO, kterým jde o věc, nikoliv o posty a prebendy. To nám společně dává velkou šanci. Ale samovolně nic nepřijde. Musíme to odpracovat.

Kandidujete jako lídr SPD a SPO. Kde vidíte průsečíky vašich programů a je naopak nějaká oblast, kde se vaše priority/představy přece jen rozcházejí?

Rozhodně máme shodné názory na vážný problém nelegální imigrace a způsoby jejího řešení. Tahle země je naše. Shodujeme se v otázkách vlastenectví, svobody, vyplývající nejen z prvků přímé demokracie. Chceme návrat správy veřejných komodit, jako jsou například pitná voda či likvidace odpadů a další komodity, do veřejných rukou. Hodláme bránit a ubránit existenci vlastní měny a zabránit zrušení plateb v hotovosti, které považujeme za jedno z největších ohrožení svobody občanů v současné době. Samozřejmě že způsob bezhotovostního placení kartou zrušit nechceme, je to dobrá služba. Ale musí zůstat i možnost platby v hotovosti. K tomu chceme prosadit zřízení (návrat) alespoň jedné „státní“, „všekrajské“, prostě naší české veřejné banky se samostatným, záložním platebním systémem, který se nedá „z venku“ vypnout, jako se to stalo například Řecku. Občan má právo se vždy svobodně dostat ke svým penězům, koupit si chleba, zaplatit složenky.

No a v čem se rozcházíme? Ani ne tak věcně jako spíš v razanci. Jsou to otevřené otázky. Například zda lze zreformovat EU, aby konečně plnila to, k čemu byla zřízena, nebo raději odejít? Vstoupit do eurozóny, nebo ne?  Podle mého soudu to ani není třeba. Stejně se u nás eurem dá prakticky platit kdekoliv. Ale nemusíme platit dluhy jiných. Podle mého odhadu se minimálně v 90 až 95 % otázek shodneme. Ty zbývající se rozhodnou v čase.

Proč by vám měli dát voliči přednost?

Protože voličům nabízíme nejen faktická a názorná a konkrétní řešení problémů a úkolů, ale také postupy a pravidla, jak nás a další politiky případně odvolat a nahradit, pokud nebudeme plnit, co jsme slíbili.

Jakého největšího pochybení se dopustilo vedení kraje v uplynulých čtyřech letech? 

Jako jedno z největších pochybení současného vedení kraje, které se původně deklarovalo jako superlevicové, považuji například likvidaci zdravotnické dopravní služby (lidově bílých sanitek, nikoliv záchranky). A zrušení také několika sociálních ústavů z důvodů příčinlivého a hujerovského zavádění tzv. moderních socializačních programů financovaných z dotací EU. Kromě toho, že postup a výsledek je, diplomaticky řečeno, pochybný, přišly o práci desítky lidí. Zisky z provozování zdravotní dopravní služby končí v našem kraji na účtech soukromých provozovatelů na rozdíl od jiných krajů, kde se vrací do financování krajských nemocnic. Podotýkám, že to jsou peníze pocházející z našeho zákonného zdravotního pojištění. Dalo by se polemizovat i o zbabělosti při řešení problémů středního školství a dalších problémech. Ale raději chceme občanům předkládat, co navrhujeme my, pro řešení. Ukazovat jen na chyby předchůdců není k ničemu.

V nedávném porovnání kvality života ve všech regionech České republiky se Karlovarský kraj umístil až za první desítkou. Na vině jsou podle této analýzy mimo jiné jeden z nejvyšších úbytků obyvatel, podprůměrná míra dostupnosti zdravotní péče či nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí. Pokud jednotlivé aspekty rozebereme. Kde vidíte příčinu úbytku obyvatel a jak budete chtít s tímto negativním trendem bojovat?

Všechny tyto aspekty jsou spolu nějak provázány. Problém je v tom, že to málokdo chce vidět v souvislostech, a řešit to „národohospodářským“ pohledem a přístupem. Řeší se jednotlivosti a marginálie, někdy až, čtenáři prominou, blbosti.

Například když už se podaří do průmyslové zóny přilákat investora a vytvořit nějaká pracovní místa, zjistí se zpravidla, že chybí potřebná pracovní síla. Místní podnikatelé „roní slzy“, že jim firmy za hranicemi či nově příchozí investoři přeplácejí zaměstnance. Ale vyšší mzdy platit nechtějí či nemohou, protože mají svůj byznys nastavený na modelu „levné práce“ a nedokážou z něj vyskočit.

V kraji se za poslední roky postavilo do cca 20 nájemních bytů, z toho ani jeden obecní či městský.

Přitom řešení znal už třeba továrník J. Baťa. Ke konkrétní práci uměl nastavit učňovské, střední školství, služby a bydlení. Kvalita života není samovolný proces. Ten se musí umět řídit. Kraj musí umět specifikovat obory a oblasti, kam se nasměruje podpora a energie. A tomu podřídit konkrétní kroky. Z toho, co v kraji ještě zbylo a funguje, udělat nosné obory. Nejen lázeňství a turismus, ale také třeba těžba a úpravnictví nerostů a surovin a na ně navázaný zpracovatelský průmysl (keramika, sklářství). Zemědělsko-potravinářská produkce. Možná i resuscitovat legendární textilní průmysl, dokud zde jsou ještě odborníci.

Jeden z možných kroků na podporu růstu obyvatel a pracovních příležitostí může být například ve spolupráci s investorem, obcí a krajem připravit a realizovat stavbu nájemních bytů pro nové pracovníky a obyvatele. Což má i multiplikační efekt na pracovní místa.

Jaké kroky plánujete za účelem zlepšení dostupnosti zdravotnické péče v kraji?

Karlovarský kraj je z hlediska počtu a vybavení nemocnic saturován poměrně dobře. Hlavní problém je v nedostatku lékařů všech profesí, od praktických, dětských, ambulantních specialistů, zubařů. Rovněž erudované zdravotní sestry také nejsou. Nebudu opakovat, že spoustu problémů zavinil zmršený vzdělávací systém, který jako obvykle iniciativně dodrbali naši úředničtí a političtí eurohujerové. Jak u lékařů, tak u sester. Něco se v tom snad už dělá, jak v racionalizaci atestačních postupů lékařů, tak v následném vzdělání sester, my to podpoříme. Jenže ani to, ani finanční stimuly problém dlouhodobě a systémově nevyřeší. Podle mého názoru je třeba se opět vrátit k osvědčenému systému hledání a podpory a vzdělávání talentů a potenciálních zájemců o lékařské (nejen) profese, minimálně od středních škol, lépe však už i základních. Moje generace ještě pamatuje dělení gymnázií na obory humanitní (říkali jsme jim, že se budou živit pouze „hubou“), jako právníci, žurnalisté, filozofové, dnes politologové apod. A pak větve přírodovědné, kde se učili nejen matematiku, latinu, chemii a další potřebné předměty. Tohle může a musí ovlivnit, řídit a podpořit kraj. A výrazně a systémově podpořit všechny lektory a učitele, kteří vedou na školách kroužky pro talenty k vědě a přírodě.

Jak ovlivňuje nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí trh práce a nezaměstnanost v kraji? A především jaké jsou vaše možnosti počet studentů ovlivnit?

Počet vysokoškáků v kraji nevyřeší zřízení vysoké školy, ale nabídka vhodné a potřebné práce. Pokud práce není, jde odborník jinam. Manažeři „čehokoliv“ jsou „přemnožení“. Chybějí lékaři, učitelé, strojaři či elektroprofese. Ale ti jsou nedostatkoví v celé republice. Otázka je, kolik jich chybí skutečně, a jakou mzdu, v případě že tu zůstanou, mohou dostat.

V současné době existuje příliš velká nabídka míst jak na středních, tak i na vysokých školách. Mnoho oborů je lehkou a únikovou cestou k získání nějakého titulu, nikoliv však skutečného vzdělání pro praxi. Takže i talenty, které by se mohly stát kapacitou v žádaných profesích, podlehnou lákadlu snadné cesty. Řešením je podporovat vzdělání přednostně jen v těch oborech, které kraj (stát) opravdu nutně potřebuje s tím, že ostatní dostanou to, co eventuálně zbyde, nebo se musejí postarat školy samy. Ne že by to odborníci v kraji nevěděli. Ale doposud nikdy politici nesebrali odvahu takový radikální krok udělat.

Podporuje se, sice nedostatečně, všechno a všem, a výsledkem jsou neustálé spory a stížnosti, protože všichni mají málo. Trvat na kvalitě, nikoliv podporovat bezbřehou kvantitu. To je jediné, navíc praxí odzkoušené, řešení.

Na trojnásobek se rozrostl počet sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji za posledních téměř deset let. Současně roste i počet lidí, kteří v nich žijí. Proč podle vás v tomto směru současná politika kraje selhává? A co lze tak podle vás dělat v tomto směru lépe? Jaká opatření navrhujete?

Podle mého názoru politika kraje (a státu) selhává proto, že si z této problematiky spousta lidí udělala dobré živobytí. Problémy se řeší, monitorují, analyzují a navrhují koncepce, ale hlavně se platí a platí. Nejrůznější agentury a neziskovky pro začleňování pořád začleňují a začleňují, ale nikdo se neptá, kolik už „dozačlenili“. Protože kdyby dozačlenili, museí si přece hledat jinou práci. Z toho plyne, že tento problém musí výhradně řešit ten, kdo ho dořešit chce a musí. To jsou zejména obce. Nikoliv tzv. neziskovky.

První a zásadní podmínka řešení problematiky vyloučených lokalit (a tzv. nepřizpůsobivých občanů) je nabídka důstojné práce. Jak mi potvrdila jedna velmi schopná a razantní starostka z takové lokality, má to zázračný účinek. Protože ten, kdo pracovat chce, práci vezme, ten kdo chce dávky, urychleně zdrhne tam, kde práci nemají. K tomu je třeba obcím pomoci ke zřizování důstojných pracovních míst, a nejde jen o údržbu komunikací a zeleně. Například obnova starých zahradnictví a sadů pod technickými službami, jednoduchých výrob, sociálních služeb). V této věci musejí hrát svou úlohu i podniky zřizované krajem či státem.

Druhá podmínka je, že nepracující osoby, odmítající nabízenou práci, nebudou dostávat dávky v penězích, ale pouze věcně podle standardů. K tomu si obec může zřídit potřebné služby (další pracovní příležitosti), kde se bude „fasovat“ strava, oblečení, hygienické potřeby. Dětem se poskytne standardní školní vybavení a budou jim napřímo  placeny např. obědy ve školní jídelně. Případně aktivity jako všem ostatním dětem. Postupně se vybudují „nezničitelné“ ubytovací kapacity se základním sociálním standardem a minimálními náklady (další zdroj práce). Náklady takového systému budou stejné jako dávky sociálního zabezpečení, ale systém bude motivovat ke snaze sehnat si práci a vlastní peníze, a tím získat vyšší status.

 Ale musím znovu zdůraznit, že první a základní podmínkou je vždy nabídka důstojné práce. Pak lze i jednoduše řešit zvýhodnění a podporu pro děti a rodinu  „přes výplatu“. Práce je ta podstatná podmínka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Kateřina Synková

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Klára Samková: Nad Topolánkem se mi zvedl kufr. Málem jsem... Islám je zrůdný. Havel nechápal, že lidé odmítají shánět hajzlpapír a vložky

14:10 Klára Samková: Nad Topolánkem se mi zvedl kufr. Málem jsem... Islám je zrůdný. Havel nechápal, že lidé odmítají shánět hajzlpapír a vložky

Advokátka a aktivistka Klára Samková si uvědomuje, že lidé odmítají shánět základní potřeby a chtějí…