Kolaps a úpadek. Nechci šířit skepsi, ale... Společnost vysávají nadnárodní monopoly, oligarchové a mamon na burze. Budete se divit, který známý politik TOP 09 to řekl

28. 7. 2015 18:57

CIVILIZACE A MY Místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát říká, že nadnárodní korporace a oligarchové vysávají střední třídu, která je důležitá pro stabilitu společnosti. Laudát hovoří i o problémech týkajících se současné ekonomiky, společnosti, techniky a civilizace i o výhledech do budoucnosti.

Kolaps a úpadek. Nechci šířit skepsi, ale... Společnost vysávají nadnárodní monopoly, oligarchové a mamon na burze. Budete se divit, který známý politik TOP 09 to řekl
Foto: Hans Štembera
Popisek: František Laudát

Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Během té doby se kritici současného systému snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis, tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali? Co říci o úspěšnosti fenoménů kapitalismus, globalizace a volný trh? A jaká je jejich budoucnost, stejně jako budoucnost ekonomického řádu světa?

Krize, která začala ve Spojených státech, vyprovokovala tamní intelektuální elity k rozsáhlé debatě o reálných hranicích tržní ekonomiky. Podle statistik se ukázalo, že nejvíce na krizi doplatila střední třída. V souvislosti s tím se ukazuje, že do úzkých zahnaná střední třída rovná se společenský malér. Také se v USA diskutuje o možnostech, jak omezit moc nadnárodních globálních firem a oligarchů. Ti se také významně podílejí na vysávání střední třídy, jsou často brzdou dynamiky ekonomických procesů a ve snaze udržet si svá ekonomická dominia zasahují do politiky. Jinak samozřejmě krize začala obrovským morálním selháním bankovní sféry, vymýšlením finančních balíčků, které neměly žádnou reálnou ekonomickou oporu, neomezeným mamonem na burze a utopickou představou, že na kvalitní bydlení mají nárok i lidé, kteří nemají tomu adekvátní příjmy. Krize nevznikla jako důsledek volného trhu, kapitalismu, ale jako důsledek jeho deformací.

Ekonomický řád světa prochází proměnou už jen proto, že skončil věk průmyslový a začal věk informační. Ten je stále častěji označovaný termínem éra globalizace. Musíme se smířit se skutečností, že lineární vývoj, typický pro průmyslovou éru, se dnes mění na nelineární. Informacemi stále více prosycená společnost se začíná měnit na systém, který je obvyklý v přirozených přírodních systémech. Nevím, kde je v diskuzi Amerika, ale vím, že když o těchto věcech začnu mluvit v českém prostředí, téměř nikdo mně nerozumí. Přitom  jsme atakováni jevy informačního věku – lež se stává nástrojem, ztráta osobní svobody, relativizace tradičních konzervativních hodnot, na kterých stojí naše civilizace… Kdo slyšel o bifurkaci systému, o praktických důsledcích nelineárního vývoje společnosti, o teorii nulových her?

Když tak sleduji současnou politiku naší vlády, dělá v řadě věcí přesný opak, než naše společnost bude za pár roků potřebovat. Stačí si jen vzít základní charakteristiky globalizující se ekonomiky – volný pohyb kapitálu, volný trh globálních finančních transakcí, globální trh nemovitostí, odstraňování bariér obchodních i politických - a poslechnout si Sobotku, nebo Babiše!

Lze současný ekonomický systém ve světě nazvat volným trhem? Není spíše diktaturou nadnárodních korpací a velkých bankovních domů, které mají vliv na americký FED, který tiskne nekryté peníze a manipuluje světovou ekonomikou, vysílá falešné signály a nahrává spekulacím těch, kteří jsou dobře informováni a mají dobrý přístup k „levným penězům“? Není to celé založené na manipulaci místo reálné tržní hodnotě založené na nabídce a poptávce?

Domnívám se, že skutečně stabilní společenství s co nejširší prosperující skupinou obyvatel ohrožují nadnárodní monopoly, někteří oligarchové, neufinancovatelné sociální systémy a změť regulací všeho druhu. V tomto smyslu volný trh neexistuje. FED už začal nekryté peníze stahovat. Pokud bude rozumný, USA to ustojí. Teď se spíš bojím o Evropu a „přehřátou“ Asii (Čína). Manipulací se děje denně nespočet, ale po nějakém čase se reálná hodnota toho či onoho stejně prosadí. Většinou to někoho hodně bolí, otázkou je, na koho to padne? Ne vždy na viníka, spíš na často naivní jedince. K otázce dobrého přístupu k informacím – bylo století páry, století elektřiny, éra jádra, dnes začala éra informací. Kdo je nemá, jakoby nebyl. A přirozeně, informacemi lze snadno manipulovat. Vezměte si dnešní česká média. A jestliže manipulujete s informací, manipulujete i se společností.

Dám takovou provokativní otázku. Není to tak, že střední třída, kterou budeme široce definovat jako pracující, kteří nedostávají subvence, dotuje a živí dvě skupiny obyvatel? První jsou nepracující a nepřizpůsobiví asociálové žijící ze sociálních dávek. A druhou nadnárodní korporace a banky, které si vymohly sobě vyhovující legislativu, které dostávají státní zakázky a dotace a levné natištěné peníze od centrálních bank? Do druhé skupiny bychom mohli zařadit i různé ze státních peněž žijící nevládní „neziskové“ organizace, umělce či pseudovědce a pedagogy žijící ze státních grantů a subvencí... Souhlasíte, byť s jistým zjednodušením, s takovým popisem systému?

Střední třída z jedné strany financuje sociální systémy, což pro udržení sociálního smíru je nezbytné. Tahle výdajová strana střední třídy se nesmí ale zvrhnout do rozsahu, který financiéra zničí. Ale jak jsem již uvedl výše, je třeba ořezat ekonomické transfery od střední třídy k oligarchům a velkým monopolům. K otázce uvedené definice střední třídy – tu nedoporučuji redukovat jen na skupiny ekonomicky soběstačné a s přebytkem. Střední třída je vrstva lidí, kteří pracují, zpravidla mají děti, které posílají do škol, vytvářejí nejen ekonomické hodnoty, ale i kulturní či duchovní. Myslí na budoucnost svou i svých dětí. Zkrátka se o sebe umějí postarat a nečekají s nataženou dlaní.

Osobně do střední třídy zahrnuji živnostníky, drobné podnikatele, učitele, lékaře, lidi z kultury a tak dále a tak dále. K podpoře nevládek – nebyl bych striktní. Některé dělají dobré věci, jiné nejen že pobírají dotace, ale i škodí. Ale měli bychom zapomenout na model, že na všechny problémy společnosti je tu stát. Když vidím některé státní úředníky, jak ničí dobré věci, tak bez spontánních společenství lidí bychom ještě žili tak někde ve středověku.

Co otázka neustále se zvyšující automatizace a robotizace ve výrobě. Jinými slovy, k výrobě bude podle některých katastrofických odhadů třeba tak málo lidí, že je volný trh nebude moci zaměstnat, a pokud nebudou moci zůstat bez prostředků, bude se o ně muset postarat stát, třeba tím, že jim práci zařídí. Pak ale bude muset razantně zvednout daně. Co říkáte celé této konstrukci? Její kritici se jejím proponentům smějí coby zpátečníkům, kteří zapomínají, že podobné procesy se děly při průmyslové revoluci. Ještě radikálnější zastánci této teorie naopak tvrdí, že nadbytek lidí se vyřeší pouze a jedině válkou.

Šanci vyhnout se sociálnímu kolapsu a úpadku v informační společnosti budou mít země technologicky vyspělé se vzdělanou populací. Automatizaci a robotizaci bereme jako hrozbu. Ale je to nevyhnutelný fenomén. Musíme nástupce vzdělat tak, aby mezeru na trhu (říká se tomu nika) byli schopni neustále vyhledávat. Víte, co je heslem současných motivačních knížek? Jedinou vaší jistotou je nejistota. Když se upnete na jednu úzkou specializaci, na jedno pracovní místo, na jednu společnost, říkáte si o malér v budoucnosti. Ekonomický profit se podobně jako inovace rodí na okraji v nestabilních pásmech ekonomiky. To není nic jiného, než neotřelé nápady, mezery na trhu a tak dále….

Ale obávám se, že česká společnost na tenhle frmol není, či dokonce nechce být nastavena. Vezměte si kupříkladu neuvěřitelné chování některých rodičů. Vzdělání je nejlepší investicí pro vaše dítě. Jenže někteří rodiče místo tlaku na svého mazánka, aby se učil, šikanují učitele. K vaší zmínce o daních – nebude od koho vybírat. V globální ekonomice je i daňová soutěž. Planeta má ještě obrovský potenciál zvládnout růst populace. Jen to chce místo zbraní rozvíjet tento potenciál. Řešení „přelidnění“ válkou je odpudivé. To psychicky zdravý jedinec nemůže ani vyslovit.

Do jaké míry naším světem otřesou projevy změny klimatu? Sucho, povodně, neúroda, živelné katastrofy, zatopení pobřežních území... Co z toho se ukazuje jako reálné a co jako nesmysl? Měl Václav Klaus pravdu, když tvrdil, že globální oteplování není v žádném případě způsobeno člověkem?

Globální změny klimatu už světem třesou. Klaus nemá pravdu. Řada ekosystémů je na planetě nastavena neuvěřitelně citlivě. Lidé do nich zasáhli a zasahují neuvěřitelně necitlivě. A osobně si myslím, že některé zásahy vyvolávají odezvy podobné některým fyzikálním systémům. Něco se ustálí v jiné pozici, něco vyvolá zesílenou odezvu. Ale rozčlenit, co je vliv člověka a co přirozené pochody přírodních sil, to dosud neumíme. Proto existují spekulanti z obou stran spektra. Ale když nic jiného, jedním z konzervativních principů je „princip předběžné opatrnosti“. Občas ho doporučuji i Sobotkovi v politice. Bohužel marně.

Co otázka školství? Není to tak, že s počtem vysokých škol i studentů klesá jejich kvalita, že existují zbytečné obory, které nikoho neuživí a že je naopak nedostatek technicky vzdělaných lidí a nedostatek klasických učňáků?

Souhlas. Ve společnosti je jen určité procento lidí, kteří mají na to vystudovat řádnou vysokou školu, další část má schopnost manuální či technické zdatnosti. U nás je bohužel kult titulů. Podle toho to vypadá. Víte, že na jedno pracovní místo nyní naše školy produkují osm politologů?

Zhruba polovina manželství se rozvádí a zhruba polovina dětí se rodí mimo manželství. Co to říká o stavu společnosti a rodiny?

Rodina – další velké téma. Rodina jako konzervativní hodnota zaniká. Dílem je to odhození konzervativních hodnot, dílem sociálních systémů, které se v nemoci či stáří postarají místo partnera, nebo dětí. Ale tenhle proces běží ve většině rozvinutých zemí. Jsem skeptický, zda rodina jako instituce přežije rok 2050. Navíc legislativa doslova nahrává nezakládání rodin – ručení za dluhy partnera, složitá majetková vypořádání při rozvodech …

Není to tak, že ze škol a rodin vycházejí rozmazlení fracci, kteří jsou zvyklí dostávat vše zadarmo a nevědí nic o pojmech, jako jsou sebekázeň, disciplina, pracovitost, autorita?

Jelikož rodina jako základní výchovný element začíná selhávat, měli by se plánovači budoucnosti školství zamyslet, zda velkou část výuky standardních předmětů neponechat na procesních aplikacích a uvolněný čas věnovat výchově elementárních lidských hodnot, vzájemné komunikaci a podobně tedy vychovávat v tom, co dosud je z velké části úlohou rodičů.

S nadsázkou se říká, že tolik informací, kolik středověký člověk zpracoval za celý život, my přijmeme za jediný den. Pravdou je, že frekvence informací o dění kolem nás je nejvyšší, co kdy byla. Je to nicméně dobře? Umějí se dnešní lidé orientovat ve světě lépe než ti třeba jen o dvě či tři generace zpět? Umíme informace správně třídit?

S výjimkou dost malé skupiny lidí, která chápe, co se v éře informací děje, lidé třídění informací zvládají velice obtížně. Jen si vezměte negativní roli médií. Starší ročníky, zvyklé na jiný rytmus života, jsou silně frustrovány, jak je dnes svět zlý a zvrhlý. Pro většinu médií jediná dobrá informace je špatná zpráva. Jako šíleně nebezpečné se mně jeví, když ve zprávách je tragédie někoho podkreslována hudbou. Kdo si sáhl na smrt, či byl u ní přítomen, ví, že smrt je fatální, jednoduchá, bez dramatické či melancholické hudební vložky. Tady je vytvářen šílený falešný mýtus. Podobný, jako u filmů z padesátých let o násilné kolektivizaci, či později o černých baronech. Ona to taková sranda, jako ve filmech, nebyla.

Umíme se správněji a uvědoměleji rozhodovat v politice? Stoupá role politického marketingu a reklamy jako takové, psychologické „fígle“ na nás jsou mnohem sofistikovanější. Čili lze nás, přeinformované pokolení, snadněji „oblbnout“? Jak hodnotit práci médií v dnešním světě?

Úspěch v politice se začíná odehrávat stále více jen v rovině politického marketingu a zvládnuté psychologie. Lež se v politickém boji stává regulérním nástrojem. Voliči tak stále více odcházejí od zavedených politických stran a hledají nový ideál v ad hoc vzniklých hnutích. Sami se tak svojí volbou dostávají do pásma nejistoty. Stačí vzpomenout pomatené marxisty ze Syrizy v Řecku, Podemos ve Španělsku, v Itálii je silná strana vedená televizním komikem a stačí se podívat na českou politickou scénu. Současná média – hrůza. Vždyť ničí lidské životy vylhanými příběhy. Jsou samozřejmě výjimky. Ale těch je na můj vkus málo.

Pokud jde o moderní technologie, vznikají stále sofistikovanější metody, jak špehovat občany. Kamery, čipy, GPS, sledování mailů, mobilů... Bude možno se vůbec proti Velkému Bratrovi nějak ubránit? Ty technologie budou moci používat i soukromé subjekty...

Špehování je obrovský problém. Nevím, jak dnes, ale ještě nedávno prezident neměl dobrého slova pro Úřad na ochranu osobních údajů. Dnešní technologie umožňují větší možnosti špehování, než měly v ruce totalitní režimy v minulém století. Navíc stát ještě zdůvodňuje špehování a registrace bohulibými účely – bojem proti terorismu, korupci, daňovým únikům, racionálními přehledy o skupinách. Je mně líto, že skoro nikoho nezajímá dnešní politika vlády – větší pravomoci policii, větší pravomoci tajným službám, větší pravomoci finančním úřadům, registrační pokladny, párování faktur, registry učitelů, registry ve zdravotnictví…

Že se to týká jen zloduchů (rozuměj často redukovaných na politiky)? Ale kdeže. Je jen otázkou času, než se někomu znelíbíte v rámci konkurenčního boje, nebo vaše dítě se ocitne v nějaké sledované skupině, nebo naštvete mocného souseda, který na rozdíl od vás bude mít k datům přístup. Jak taková data končí, už přece většina lidí ví. Komerční zneužívání dat si zažívá téměř každý. To je ještě ta méně špatná podoba. Ale když unikají ryze osobní odposlechy na titulní stránky novin, tady už končí sranda. Zatím jen konzervativci v USA odmítli Obamovi další rozšiřování Velkého bratra. Jinak nikdo. Lidé si budou muset vybrat mezi trochu větším rizikem v bezpečnosti a úplnou ztrátou soukromí. Nakonec ona ztráta soukromí bude větší riziko, než terorismus či zločin.

Naše civilizace zažívá nevídané možnosti prodloužení života a zvýšení jeho kvality z hlediska lékařské vědy. Kam až se v tomto směru dostaneme v příštích desítkách let? Jsme připraveni na to, že mezi námi nicméně bude žít více starších lidí? Lze vůbec vyřešit problém demografické obrácené pyramidy?

Stárnutí populace je běžný jev ve vyspělých zemích. Až se rozvíjející se země přiblíží západní úrovni ekonomiky, zjevně projdou stejným procesem. Lékařská péče bude dále atakovat hranice délky života. Kde se to zastaví? Dnes se například spekuluje o 135 letech. Jednotlivé orgány s výjimkou mozku budou obměňovány, život bude jenom růžový a jednoho dne prostě bezbolestně zemřeme. To je dnes předvídaná budoucnost. Ale příroda je mocná a téměř vždy postaví živému organismu nové výzvy a překážky.

A jsme připraveni na to, že v kombinaci s vyšší natalitou lidí mimo Evropu můžeme být díky rozšíření těchto možností převálcováni jinými?

Stěhování národů není nic nového. Také naši předci „někoho v naší dnešní domovině převálcovali“. Záleží na nás, jestli se převálcovat necháme. Zatím bohužel děláme v Evropě všechno proto, aby to špatně dopadlo – samozřejmě z našeho pohledu.

V čem budeme žít za dvacet, třicet let? Dokážete to odhadnout? V prosperitě, či nové verzi totality?

Nechci šířit skepsi, ale když vezmeme celý svět, většina populace asi bude žít v různých formách totalitních režimů. Trochu mně připadá, že demokracie a svoboda začíná být chřadnoucí květinkou. Stále více lidí si vlastní neúspěch, vlastní selhání, vlastní frustraci ztotožňuje s vinou státu, zastupovanou politiky. Proto naslouchá a volí populisty, lháře, budoucí diktátory v bláhové naději, že ti vyřeší jejich vlastní problémy. Myslíte si, že televizní komik rozjede ekonomický zázrak, nebo že pomatení marxisté vyvedou zemi z bankrotu, nebo že predátorský podnikatel bude pečovat o rozvoj střední třídy? Je léto, snad pomine sucho a budou růst houby. Při jejich hledání si vzpomeňte i na ocet.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vulgární, ubohý Banga. Proč jej oslavují? Protože je Rom? Někdejší poslankyně ODS, nenáviděná redaktory ČT, promlouvá o humanismu z rozežranosti

21:36 Vulgární, ubohý Banga. Proč jej oslavují? Protože je Rom? Někdejší poslankyně ODS, nenáviděná redaktory ČT, promlouvá o humanismu z rozežranosti

ROZHOVOR Popularita Ortelu může znamenat radikalizaci české společnosti a vyjádření odporu vůči poli…