Kde u vás uzrálo rozhodnutí, že vstoupíte do komunální politiky a ze zpěvačky se stanete političkou?
Nešlo o náhodu. Dvanáct let žiju v Uhříněvsi a sleduji, jak vzkvétá. Stávající pan starosta mě poprosil, abych podpořila jeho kandidaturu, a protože vím, jak se tady všechno pod jeho vedením změnilo k lepšímu, byla jsem pro. Trochu mě sice nejprve zarazilo, že má podpora je podložená tím, že budu kandidovat také, ale rozhodla jsme se, že nebudu utíkat z boje a půjdu do toho.

Znamená to, že na sebe berete dres nějaké politické strany?
Politické strany určitě ne. Jsme součástí politického hnutí Pro Prahu, přičemž já sama nejsem členkou tohoto hnutí. Jdu do voleb sama ze sebe. Osobně nechci nikdy kandidovat na magistrát a samotné hnutí nemá žádné ambice stát se parlamentní stranou. Jde nám skutečně jen o komunální politiku a já to vnímám tak, že prostě jen pomáhám místu, kde bydlím.

Třeba se vám politika na komunální úrovni zalíbí natolik, že se jednou pokusíte o křeslo poslankyně nebo senátorky.
To určitě ne. Takové ambice já rozhodně nemám. Komunální politika by se snad ani politikou neměla nazývat. Je to podle mě taková první instance, která je nejblíže obyvatelům. Samozřejmě, že v rámci celé velké Prahy se asi nějaké to politikaření vyvíjet musí, ale já na to nemám ani povahu, ani ambice a zároveň chci zpívat. I zde, pokud bude potřeba mých služeb, se chci věnovat kultuře a příbuzným oblastem.